Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu...
Snímky jsou zatím z následujících států: ČR, SR, Německo, Kanada (2013), Turecko (2014), Velká Británie (Skotsko 2015), Itálie (Dolomity 2015 a 2016), Číny (2016) a brzy doplním i z USA (2017).
Pro focení přírody je potřeba něco obětovat - neobětovávejme ale ji samotnou a neničme vše ostatní kolem našeho fotografovaného objektu! Místo toho udělejme něco pro přírodu my sami...

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod.
Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...
Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

reklama

114 fotek, 25.5.2014, 209 zobrazení, 120 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
První lokalita ze tří navštívených v rámci NPP Jestřebské slatě je domovem jedné z naší nejvzácnější rostliny - našeho českého unikátu tučnice české (Pinguicula bohemica, nědy udávaná jako tučnice obecná česká - Pinguicula vulgaris subsp. bohemica). Naposledy jsem tuto lokalitu pracovně navštívil koncem února http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Odstranovani_naletovych_drevin_na_Kosisti_-_22.2.2014_NPP_Jestrebske_slatiny%2C_Ceskolipsko/ To byly tučnice ještě zatažené v hibernakulech - teď byly v plném květu. Další masožraví sousedé jsou pak rosnatka okrouhlolistá a bublinatka menší. Hlízovce jsem nalezl pouze jednoho - jejich období bylo teprve na začátku. trochu překvapením pro mě byl čerstvě vylíhnutý bělásek ovocný.

Ještě nazpět k tučnicím a otázce, zda má management smysl. Z mého subjektivního pohledu se populace na malé louce značně rozrostla. Populace na okraji březového/osikového valu na velké louce se početně moc nerozrostla - jen začala pomalu expandovat směrem do velké louky. Na velké louce jsem nalezl několik ohnisek s tučnicemi, kterým se také daří a snad budou sloužit k dalšímu rozkvětu populace této převzácné rostlinky. Má tedy management smysl? ANO MÁ!
74 fotek a 1 video, 21.5.2014, 198 zobrazení, 161 komentářů | krajina, makro, příroda, země, zvířata
Toto plachtové album se z větší ásti odehrává u vody. Od koncertů samců skokanů skřehotavých, přes plovoucího slepýše, líhnoucí se vážku štyřskvrnnou a její první let až po první setkání se vzácnější vážkou jasnoskvrnnou (Leucorrhinia pectoralis). To ale nebylo jediné první setkání - ale o tom v příštím albu. Rosnatky se opět znatelně nerozrostly, ale stávající trsík vypadá stále vitálně. Louky zdobí čilimníky, prstnatce májové a další luční kvítí začíná kvést. Vážku jasnoskvrnnou se mi bohužel podařilo vyfotit jen jednu a prstnatce májové a jejich okolí trpí pod nohami nadšených fotografů. Tráva i hadilky kolem nich jsou podupané, některé méně fotogenické kousky také a vůbec... pro super fotku udělá leckterý fotograf téměř cokoli, znám to, ale jíst přes mrtvoly - alespoň z říše nevinné matky přírody by se nemělo nikdy... Fotky poničených hadilek a prstnatců jsem nedělal - o takový smutný pohled nikdo nestojí... Ale to je daň za známou a propagovanou lokalitu - temnou stránku mají i nejlepší skutky :) Album opět uzavírá jedno vybrané video s dovádějícími skokany.
35 fotek, 21.5.2014, 161 zobrazení, 87 komentářů | makro, příroda, zvířata
Při stejné návštěvě Plachty jako v předchozím albu jsem měl štěstí a nalezl rovnou tři rosničky zelené. A že byly opravdu krásně jasně zelené - což není podmínkou, ale k tomu za chvilku.

Rosnička je jediný zástupce této čeledi u nás, ale kromě našich končin obývá téměř celou Evropu, kromě Britských ostrovů, Skandinávie, Alp, části Dánska, severní části Nizozemí a Německa. Je to výborný lezec a tak ji najdeme ve vlhkých listnatých lesích nížit, kde šplhá někdy až do vyšších pater. Svou velikostí patří mezi nejmenší žabky u nás. Při poklesu tlaku před deštěm začčíná skřehotat, což bylo historicky bráno jako dobrá předpověď počasí. Skřehotá však i během období rozmnožování, což se děje za letních nocí, kdy samečky podle skřehotání můžeme dobře v terénu naleznout.

A teď zpět k barvě - ta se různí u jednotlivých exemplářů v závislosti na teplotě a vlhkosti - takže kromě zde prezentované světlounce zelené může být i nažloutlá, tmavě zelená, šedivá nebo dokonce i hnědá, ale i tak jde o nezaměnitelný druh. Jen se pak může obtížněji hledat. Na prstech končetin má polštářky, které ji umožňují šplhat.
Narozdíl od skokanů mají samci rosniček vak a hrdle - ten je navíc zbarvený do oranžova. Hrdlo samiček je bílé. Nenechte se mást její velikostí - skřehotá opravdu hlasitě a narozdíl od podobných skřeků jiných řeb je tento velice charakteristický.
49 fotek, 17.5.2014, 168 zobrazení, 57 komentářů | krajina, makro, příroda, země
Jednoho deštivého dne jsem měl cestu do Jablonce nad Nisou a nemohl jsem se nezastavit na této velice zajímavé lokalitě plné skvostů. Je sice pravda, že část z nich není původní a byla zde vysazena. PP Rádlo sestává z podmáenné rašelinné louky s potoční nivou - nejzajímavějšími druhy jsou rosnatky - anglická i běžnější okrouhlolistá a pak tučnice - oecná a v ČR nepůvodní velkokvětá. Ty se mezi sebou mohou přirozeně křížit a činí tak, takže nedokážu s přesností říct, zda jde o čisté botanické druhy, nebo jejich křížence - i když ty jsou pravděpodobnější. Čistou vulgarisku jsem asi nenašel. Kromě masožravých rostlin na lokalitě kvete početná a bohatá populace prstnatce májového a fuchsova - ten druhý ještě nekvetl. V neposlední řadě pak jetě zmíním vzácný všivec.

Pro návštěvu jsem si ale neúmyslně zvolil nejdeštivější den co tehdy byl, takže za značně špatných světelných podmínek nejsou fotky moc kvalitní...
120 fotek, 11.5.2014, 168 zobrazení, 118 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Poslední album bude takové dvoualbum. Po předchozích zastávkách jsme si skočili na pozdí oběd v Litoměřicích a poté směřovali kousek za humny...

Hned za městem se na jedné suché stráni rozkládá NPP Bílé stráně. Podkladem jsou bílé opuky, které jsou místy odhalené a dávají lokalitě její název. Na tomto podkladu rostou teplomilné trávníky, křoviny a nízké lesíky hostící celou řadu vzácných a neméně krásných rostlinných druhů. V lesíku jsme potkávali zimolez a medovník, hned z počátku na suchách slunných stráních je možné zahlédnout majestátnou třemdavu bílou - v našem případě šla teprve na květ, takže jsme si její krásu tolik nevychutnali. Co ale na těchto trávnícíh můžete najít celkem snadnou jsou snad ještě majestátněji vyhlížející vstavače nachové. Jedny z našich největších orchidejí. Jsou to často více jak půlmetroví mackové s mohutným nádherným a nápadným květenstvím. Jde o silně ohrožený druh orchideje. Kromě nich tu nalezneme i kriticky ohrožené tořiče, silně ohrožené střevčníky, okrotice, vemeníky a všudepřítomné bradáčky. Z Bílých strání je krásný výhled na Litoměřice a na protější vrch hostící PP Hradiště u Hlinné, kde jsem na jaře fotil kriticky ohrožené koniklece velkokvěté a jejich méně ohrožené kamarády koniklece luční české.

Čas pomalu ale jistě utíkal a my se přesunuli na poslední a krátkou zastávku o něco více na sever.

PP Babinské louky se v průběhu května rozzáří drobnými žlutými kvítky pryskyřníků a mezi nimi se blýskají světlejší a větší žluté květy úpolínu a růžové paliky prstnatců májových - no posuďte sami na fotkách níže. Populace prstnatců i úpolínů je tu bohatá a nebýt vysoké trávy, tak by to byla opravdu podívaná!
82 fotek, 11.5.2014, 294 zobrazení, 121 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Jak den postupoval - tak jsme postupovali my. Na řadě je komplex strání s výskytem kriticky ohrožené orchideje vstavače osmahlého a jeho křížence se vstavačem trojzubým - vstavačem Dietrichovým. Vstavač trojzubý se v Čechách nevyskytuje - jen na Moravě, takže zde byl tento kříženec vytvořen uměle. Kromě těchto orchidejí se ke květu brzy přidají vemeníky, kruštíky a okrotice. Některá místa vypadala, že mají místo trávy jen porost kakostu krvavého, ze kterého vykukovaly orchideje. Až se celá louka rozkvete, bude to jistojistě kouzelný pohled.
44 fotek, 11.5.2014, 242 zobrazení, 43 komentářů | krajina, lidé, makro, příroda, země
Další zastávkou je lesík PR Na Černčí. Jak jsem psal v prním albu - tořič hmyzonosný roste na sušších loukách, křovinatých stráních (předchozí případ) nebo v řídkých borech - což je právě zde. Na Moravě se tento druh nevyskytuje. V tomto lesíku se kromě tořičů vyskytuje celá řada - udáváno je 12 druhů - což z této lokality dělá jednu z nejbohatších a nejvýznamějších u nás. Zatímco tořiče odkvétaly, vstavče byly v plném květu, bradáčci začínají, tak např. kruštíky a okrotice ještě nekvetou. Kromě orchodejí zde nalezneme celou řadu dalších zajímavých a ohrožených druhů, jako je koulenka, kociánek, nebo v létě kvetoucí len a hořeček.
Na konci opět pár takumarových snímků...
57 fotek, 11.5.2014, 233 zobrazení, 80 komentářů | koníčky, krajina, makro, příroda, země
Další, tentokrát deštivou, zastávkou byla přírodní památka V Kuksu. Po klouzavé bahnité cestě lesem jsme se dostali na palouček, kde měl růst a hlavně kvést silně ohrožený střevíčník pantoflíček. Nalezli jsme velké množství kvetoucích sasanek lesních, několik exemplářů kriticky ohroženého vstavače osmahlého, poslední kvetoucí prvosenky, všudepřítomné bradáčky a... poupata střevíčníků. Což bylo zklámání - jsme tu brzy. Naštestíí kousek dál mezi břízami byl nalezen nádherný bohatě kvetoucí trs. Zřejmě zde slunce inhibuje kvetení :) posléze jsme byli schopni najít v lese desítky kvetoucích jedinců schovaných v hustém podrostu. Hledání tak muselo být opatrné se zrakem sklopeným k zemi - přestože je to orchidej s největším květem u nás, tak její zbarvení vcelku dobře splývá se střídajícími se stíny v zeleni u země. Odměnou pak je pohled na nádherný květ.
Stejně jako v předchozích albech, i zde je na konci pár fotek starým Takumarem :)
53 fotek, 11.5.2014, 228 zobrazení, 55 komentářů | koníčky, krajina, makro, příroda, země
Druhé album s druhou zastávkou v cyklu orchidejového tripu se tentokrát koná na Přírodní Památce Radouň (neleží přímo v CHKO České Středohoří) - ta je domovem silně ohroženého a nádherného vstavače vojenského. Letos tato lokalita slaví své jednatřicáté narozeniny. Jde o orchidejové louky na vápencovém podloží (opuky). Kromě tohoto vstavače jsou zdejší teplomilné širokolisté trávníky domovem nádherné a něžné sasanky lesní, v létě kvetoucího hořce křížatého a ani zde nemůže chybět všudypřítomný bradáček vejčitý.
Důvodem vyhlášení přírodní památkou byl již zmíněný silně ohrožený vstavač vojenský. Jde o nádhernou a poměrně velkou (až přes půl metru) orchidej s hustým květenstvím. Jednotlivé kvítky připomínají postavičku s přilbou (viz. fotky) - odtud český i latinský název. Na této lokalitě je poměrně bohatá populace této nádherné rostliny. Přesto ze svých stanovišť pomalu ale jisté ubývá... je nutné podotknout, že zdejší populace patří mezi nejbohatší u nás.
Stejně jako v předchozím albu, i zde je na konci pár fotek starým Takumarem :)
46 fotek, 11.5.2014, 149 zobrazení, 73 komentářů | koníčky, krajina, makro, příroda, země
Toto je první ze série alb věnovaných našemu výletu za orchidejemi Litoměřicka a Českého Středohoří. Po brzkém vstávání tak, abych v šest vyrazil a kolem půl osmé byl na místě srazu u první lokality mě čekala cesta krajinou krásných kopců ozářených vycházejícím sluncem. Celý výlet se nadmíru vyvedl - stihli jsme co jsme chtěli a pršelo jen občas.

První lokalitou u místa srazu byla dvojice louk na Litoměřicku zhruba v půlce mezi CHKO České Středohoří a CHKO Kokořínsko. Tato lokalita nemá jméno a není pod žádným maloplošně ani velkoplošně chráněným územím, takže nebudu uvádět bližší informace o jejím umístění.

Tato dvojce strmých luk je domovem celé řady zajímavých rostlin, z nihž nejdůležitější je určitě výskyt pěkné populace tořičče hmyzonosného. Na Moravě se tento druh nevyskytuje. Je to nenápadná orchidej (max 50cm, ale spíše menší a v trávě prakticky neviditelná, dokud nejste téměř u ní - proto pozor aby se nezašlápla!) s několika tvarově zajímavými květy rostoucí na sušších lukách, křovinatých stráních (tento případ) nebo v řídkých borech (k těm se ještě dostaneme). Podkladem musí pro něho být vápnitá půda.

Jak už to u zajímavých a nádherných rostlin naší květeny bývá (a pro orchideje to platí dvojnásob) patří mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy. Konkrétně je to kriticky ohrožený druh naší květeny. Vztahuje se na něho také mezinárodní úmluva ochrany - CITES.
V tomto albu také naleznete snímky ze Super-Takumaru :)
76 fotek, 8.5.2014, 252 zobrazení, 179 komentářů | makro, příroda, zvířata
PR Mazurovy chalupy (11,62 ha) je tvořená několika slatinnými a bezkolencovými loukami a leží uprostřed Královehradeckých lesů, přesto spadá pod okres a kraj Pardubice. Lokalita nese název po Mazurově chalupě - viz. foto. Počasí celkem vyšlo skvěle - pod mrakem ale nepršelo, občas sluníčko. Na rostliny je lepší nemít přímé sluneční světlo.
Co se týče toho čím je lokalita vzácná, tak je to samozřejmě výskyt několika ohrožených a chráněných rostlin. Nachází se zde rozsáhlá populace úplínu nejvyššího a prstnatce májového. Další druhem orchideje, který tu můžeme nalézt je kriticky ohrožený vstavač kukačka. Bohužel jeho populace je na okrji vymření - momentálně dva kvetoucí jedinci. Z dalších zajímavých rostlin nemůže chybět hadilka obecná, ale také např. vrba rozmarýnolistá, jarva žilnatá, kosatec sibiřský (ještě nekvetl), hořec hořepník (kvete později v létě) apod. Ze zajímavých vážek by zde pak v létě měla lítat klínatka rohatá a trochu dál v lesích kolem potoků páskovec kroužkovaný.

Na přelomu května a ččervna se sem ještě chci vrátit na kosatce a v létě pak na hořce a vážky, takže o této lokalitě určitě uslyšíte. Přecijen - stojí za to ne? :) Stejně tak chci za lepšího počasí dofotit pohledy na lokalitu, na které jsem tentokrát zapomenul...

Brzy dodám ještě fotky vytvořené jedním starým "speciálním" objektivem :)
16 fotek, 8.5.2014, 243 zobrazení, 27 komentářů | koníčky, makro, příroda
Od předchozího alba ze stejného dne se toto odlišuje trochu použitým objektivem. Na druhém těle jsem měl přes M42 redukci nasazený stařičký objektiv Asahi Pentax Super-Takumar 50mm f1.4. Co je na něm zajímavé je to, že se jedná o původní 8 elementovou verzi, která se vyráběla jediný rok (1964) a byla nahrazena konstrukčně jednodušší a levnější verzí (se stejným názvem, liší se z vnějšu jen několika nenápadnými detaily). Tato původní verze měla totiž technicky náročně zpracovatelný tmelený triplet čoček (novější už jen dvojci stmelených čoček), který je také značně finančně náročný a byl typický pro tehdější high-endové objektivy. Dnes se takovéto objektivy nevyrábí - jen Sigma do své nadcházející 50/1.4 Art tento element také umístila.
Říká se, že Asahi Pentax prodělalo na každém prodaném kusu tohoto objektivu.

http://img14.rajce.idnes.cz/d1403/8/8125/8125077_e4d118a33b807f8fefe21032e0827b96/images/PTX_5545_PS_kopie.jpg na snímku je to ten levý objektiv. Vedle něho je mladší již bajonetový bráška smc Pentax M 50/1.4 vyráběný v letech 1977-1984. Takže ano, oba jsou starší než já :)

Staré objektivy mívají zajímavou kresbu a bokeh - zvláště odcloněné, tak snad se budou fotky s ním líbit :)
Všechny fotky (až na pár úpolínových) jsou foceny na "plnou díru". Navíc toto byl jeho první den semnou venku...
95 fotek a 1 video, jaro 2014, 160 zobrazení, 153 komentářů | makro, příroda, zvířata
Dvoualbum ze dvou prvních letošních návštěv Přírodní Památky Na Plachtě. Zatímco při první se plachta v podstatě probouzela, ten druhý se nesl ve znamení začátku líhnutí se vážek a skokaních námluv, spolu s rozkvétajícími prstnatci májovými a v závěsu za nimi brzy kvetoucími bradáčky vejčitými. Přestože je PP Na Plachtě v podstatě ještě součástí Hradce Králové, je plná ohrožených a chráněných druhů oboživelníků, plazů, dalších zvířat a rostlin. Z masožravých druhů rosltin tu nalezneme dva - silnou populaci bublinatky jižní a dva trsíky rosnatky okrouhlolisté. Při této druhé návštěvě jsem také konečně nalezl místo, kde rostou hadilky - ohrožený a vzácný druh kapradinky. Je to drobná stoslinka schovaná v trávě připomínající z dálky list jitrocele či smetanky. Až bližší průzkum odhalí, že tomu tak není - no můžete posoudit sami.

Nakonec pak přidávám video skokaního brekeke.
39 fotek, duben 2014, 157 zobrazení, 196 komentářů | makro, příroda, zvířata
Letos na jaře jsem se opět vydal s každoročním cílem vyfotit běláska řeřichového. Poprvé se mi to i povedlo, i když po technické stránce je tam hodně co zlepšovat. Kromě běláska řeřichového se mi konečně podařilo alespoň nějak vyfotit babočku osikovou. baočka jilmová jen provokativně létala lesem a nad hlavou.

Samec běláska řetichového je nádherný motýl s jasně oranžovými konci předního páru křídel. Samice toto zbarvení postrádá. Samci jsou striktně teritoriální a létají rychle po svém rajonu sem a tam, hledajíce samici, popřípadě zahánějící konkurenci. během těchto rychlých a dlouhých přeletů jan zřídkakdy sednou na květ - nějčastěji to je řeřišnice luční, jejich oblíbená a živná rostlina. No a když už sednou, je to jen na pár vteřin a navíc málokdy otevřou křídla naplno. Takže za nimi člověk běhá sem a tam a většinou se nezadaří a když už ano, tak má co dělat, aby udýchaný udržel foťák trochu v klidu :) Samce tohoto běláska se mi podařilo několikrát zvěčnit během asi tří dnů během dvou víkendů.

Kromě něho a babočky osikové přidávám i pár "běžných" krasavců ze začátku letošního roku 2014 :)
9 fotek, duben 2014, 85 zobrazení, 45 komentářů | makro, příroda, zvířata
Nakonec jsem se tohoto běláska rozhodlu umístit do samostatného alba - přestože jde o běžného motýla, kterého potkáváme po většinu roku, jde o (alespoň si to myslím) vzhledově jemného a něžného motýla. Křídla mají tóny bélé a žluté a na rubu jsou zadní křídla na žilkách černošedě poprášena.
Jen doporučuji ho nefoti na plném slunci - ideální je, když zajde slunce za mrak, bílá pak není tak oslnivá a fotky vypadají mnohem lépe...
7 fotek, 20.4.2014, 114 zobrazení, 42 komentářů | makro, příroda, zvířata
Při letošním honu za běláskem řeřichovým jsem se na obvyklém místě opět potkal se skákavkou černou - resp. samčekem, abych byl přesný.
Skákavky jsou drobní pavoučci s úžasnýma očima, no posuďte sami...
131 fotek, jaro 2014, 262 zobrazení, 207 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Při první návštěvě se mi koniklece nepovedlo nalézt, tak jsem si nafotil alespoň prá syslíků, kteří se už začínali objevovat. Velice plaší ale po chvilce se mi už dařilo pár snímků pořídit. Další víkend jsem věnoval koniklecům v Českém Stedohoří a tak jsem se na toto místo vrátil až víkend následující - tedy tento uplynulý. Oba dny nebylo počasí pro focení moc přívětivé. Pod mrakem, ale naštěstí nepršelo. Koniklece jsem už věděl, kde mám hledat - stačilo slézt z horních skal na strmé loučky pod ně. Lo%nská tráva byla mokrá, tak bylo potřeba se pohybovat velice opatrně, nebo hrozilo sklouznutí a krátký let na silnici pod vyššími skalami podemnou. Spodní skály snad vyfotím někdy příště - tentokrát už jsem neměl čas. Po Dlouhém hledání a počítání konikleců mi už zbývala jen hodinka na syslíky, kteří jsou na druhé stranu, než tyto skály. Koniklece a devaterka rostou v částí Národní Přírodní Památky Radouč, tedy těchto skal přilehlých společenstev teplých suchých trávníků, kdežto syslíci obývají rozsáhlé louky mezi NPR a sídlištěm - Evropsky Významnou Lokalitu Radouč. Ještě odpočka k devaterce - hlavnímu druhu NPP Radouč. Dokud nekvete a je po zimě, vypadá nenápadně a oškubaně. Za pár týdnů ale doobroste a v létě bude před nástupem poledne otevírat květy, které s postupujícím dnem uvadají a odpoledne už je většina zavřených. Ve starších albech jste se ale mohli přesvědčt, že min. jeden květ jsem pokaždé nalezl i v horkém letním odpoledni. Snímky EVL Radouče nemám - na tyto se můžete podívat ve starších dvou albech. Znovu je snad nezapomenu vyfotit při další návštěvě. Dnes to jsou jen snímky ze skal NPP a luk na nich, kde rostou koniklece.

Většina z nich už odkvétala ale napočítal jsem následující - není to samozřejmě úplný počet jedinců - ale i tak si můžete udělat představu o zranitelnosti jejich populace. JEdnotlivé rostliny bylo těžké hledat nejen kvůli relativně vysoké trávě ale i vzhledem k faktu, jak daleko od sebe jednotlivé exempláře rostli. Nebyly to tedy jihomoravské žně konikleců velkokvětých, ani vcelku ještě početné populace ČS, ale zde šlo spíše o hledání jehly v kupce sena - tedy konikleců na ploše suché trávy :)

nekvetoucí rostliny - 12ks
kvetoucí/odkvétající rostliny - 23ks

Pro focené jsem tentokrát nepoužil jen osvědčené 35/2.8 Macro a 300/4 ale také 15/4 a pro líbivější snímky 77/1.8 a starý manuální 50/1.4 - schválně jestli poznáte které snímky jimi byli pořízené...

Tak a zde je výběr fotek :)
73 fotek, 29.3.2014, 224 zobrazení, 176 komentářů | krajina, makro, příroda
Druhé album doplňující předchozí koniklece - tentokrát ze sousedního vrchu PP Hradiště u Hlinné. Jde o kopec (545 m) o něco vyšší než Holý vrch (496 m) s vrcholkem lemovaným čedičovými skalními útvary pod kterými se nalézají rozsáhlá suťoviště. Většina povrchu kopce je zalesněná, ale vrcholek je lemován stepními a skalními rostlinnými společenstvi, které jsou domovem vzácných a chráněných konikleců. Stejně jako v předchozí přírodní rezervaci, i zde se vyskytuje silně ohrožený koniklec luční český (rostl všude po skalách a na svazích - většinou těžko dostupný) a kriticky ohrožený koniklec otevřený (nalezl jsem jen jeden nádherný trs kousek od okraje skal), spolu s jejich silně ohroženým křížencem koniklecem Hackelovým - tentokrát jsem si u několika trsů troufl je určit jako křížence. Za pěkného počasí by byl krásný rozhled do krajiny, takhle jsem se musel spokojit jen s výhledem na Holý vrch a Varhošť za ním - Říp jsem na obzoru neviděl ani náhodou. Třeba jindy :) Kromě konileců je v lesích plno podléšek, prvosenek, pár křivatců a plicníků. Sasanky nemohou chybět - bohužel mou vytouženou sasanku lesní jsem nenalezl :(

Jak už jsem zmínil, zde se konilece fotí trochu hůře - jsou většinou jen špatně dostupné - rostoucí v puklinách skal a na strmých svazích, kdy se pak několik metrů pod vámi a skalami nacházejí pěkná otevřená kamenná suťoviště.
115 fotek, 29.3.2014, 260 zobrazení, 268 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Vstávání se čtvrtou hodinou ranní, abychom vyjeli po páté a stihli dojet ke koniklecům, dokud budou alespoň některé kusy ještě postříbřené nejen chloupky, ale i ranní rosou.

Téměř celou cestu nás dobrovázela mlha hustá, že by se dala krájet, ale Rákosníčka jsme v žádném rybníku po cestě nepotkali. Přestože se mlha/inverze s postupujícím ránem zvedla, výhledu do krajiny z vrcholků jsme se nedočkali. Po příjezdu pod PR Holý vrch jsme začali stoupat do svahu, kdy nás doprovázelo pár prvosenek, které se zrovna rozhodly začíst kvést - všechny byly na západním svahu, takže ve stínu. Součástí udržování PR Holý vrch zde byla zavedena pastva ovcí - chomáčky jejich vlny se zachytávala na ostružinách a nízkých trnkách. Kam se ovce s mlsnými jazýčky nedostaly, tam bylo na skalách možno vidět kvést ostřici nízkou. Čedičové útvary pokrýval barevný koberec lišejníků a dokonce na jedné skále jsem poprvé v životě viděl na vlastní oči pupkovku - lišejnk tvořící velké miskovité stélky. Ale kvůli těm jsme sem cestu nevážili.

Jsou to koniklece. Na jaře je zde možné nalézt kvést silně ohrožený koniklec luční český a jeho vzácnějšího kriticky ohroženého příbuzného koniklece otevřeného (v ČR se vyskytuje nominátní poddruh Pulsatilla patens subsp. patens ). Kromě nich je zde možné nalézt i jejich křížence koniklece Hackelova - toho jsem ale zřejmě nepotkal - od k.lučního se odlišuje těžko, jednotné rozlišovací znaky neexistují, vždy záleží na tom kolik jakých znaků od jakého rodiče zdědí. Nečekejte však záplavu květů, jakou vídáte na fotkách kvetoucích konikleců velkokvětých z Moravy, především z lokalit kolem Brna. Koniklec luční je poměrně nenápadný s celkem nevýraznou vínovou barvou květů a pokud není na ovcemi spasené trávě, tak v té vyšší se hledá hůř. Výraznější je koniklec oteřený, počet rostlin jsem však byl schopen zde napočítat na prstech rukou :(

Doufám, že vás záplava fotek neunudí :)

V příštím albu navšítíme sousední kopec na kterém se nachází PP Hradiště taktéž skýtající krásy obou konikleců...

A nakonec - kdybyste někdo věděl, co jsou nepojmenované druhy, tak budu rád.
47 fotek, květen 2013 až březen 2014, 157 zobrazení, 116 komentářů | koníčky, makro, příroda
S "lehkým" jednoročním zpožděním doplňuji album s loňskými temperátními tučnicemi. Tyto tučnice rostnou hl. v mírném pásu Evropy (proto se jim také často říká evropanky), Severní Ameriky a Asie. V ČR se v přírodě vyskytuje P.vulgaris (tučnice obecná), P.vulgaris var. bicolor (t.obecná dvoubarevná) a P.bohemica (t.česká) a kříženec mezi tučnicí obecnou a českou - P. ×Dostalii (t.Dostálova). Na několika místech lze nalézt i nepůvodní P.grandiflora (t.velokvětá), kterou nějaký "dobrák" do naší přírodi zasadil. Na Slovensku pak ještě přibude P.alpina (t.alpská).

Tyto tučnice na zimu redukují své listy až na pupen - tzv. hibernakulum - v této fázi přetrvávají mrazy. Z hibernakula opět na jaře vyroste nová rostlinka a začne kvést. Kolem velkého hlavního hibernakula se tvoří dceřinná hibernakula, kterými se mohiou tyto tučnice vegetativně snadno množit.

Zde jsou pak některé druhy, které mi loni vykvetly. :) Je to skupina masožravých rostlin s dekorativní lepkavou růžicí - jde o jednu z mých oblíbených skupin.

Jde o navázání na album s rosnatkami http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Masozrave_rostliny_-_rosnatky_sbirka_2013 které jsem tak nějak včas prošel...

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter