Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu...
Snímky jsou zatím z následujících států: ČR, SR, Německo, Kanada (2013), Turecko (2014), VB (Skotsko 2015), Itálie (Dolomity 2015 a 2016), Číny (2016) a brzy doplním i z USA (2017).
Pro focení přírody je potřeba něco obětovat - neobětovávejme ale ji samotnou a neničme vše ostatní kolem našeho fotografovaného objektu! Místo toho udělejme něco pro přírodu my sami...

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod.
Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...
Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)


reklama

76 fotek, 8.5.2014, 251 zobrazení, 179 komentářů | makro, příroda, zvířata
PR Mazurovy chalupy (11,62 ha) je tvořená několika slatinnými a bezkolencovými loukami a leží uprostřed Královehradeckých lesů, přesto spadá pod okres a kraj Pardubice. Lokalita nese název po Mazurově chalupě - viz. foto. Počasí celkem vyšlo skvěle - pod mrakem ale nepršelo, občas sluníčko. Na rostliny je lepší nemít přímé sluneční světlo.
Co se týče toho čím je lokalita vzácná, tak je to samozřejmě výskyt několika ohrožených a chráněných rostlin. Nachází se zde rozsáhlá populace úplínu nejvyššího a prstnatce májového. Další druhem orchideje, který tu můžeme nalézt je kriticky ohrožený vstavač kukačka. Bohužel jeho populace je na okrji vymření - momentálně dva kvetoucí jedinci. Z dalších zajímavých rostlin nemůže chybět hadilka obecná, ale také např. vrba rozmarýnolistá, jarva žilnatá, kosatec sibiřský (ještě nekvetl), hořec hořepník (kvete později v létě) apod. Ze zajímavých vážek by zde pak v létě měla lítat klínatka rohatá a trochu dál v lesích kolem potoků páskovec kroužkovaný.

Na přelomu května a ččervna se sem ještě chci vrátit na kosatce a v létě pak na hořce a vážky, takže o této lokalitě určitě uslyšíte. Přecijen - stojí za to ne? :) Stejně tak chci za lepšího počasí dofotit pohledy na lokalitu, na které jsem tentokrát zapomenul...

Brzy dodám ještě fotky vytvořené jedním starým "speciálním" objektivem :)
16 fotek, 8.5.2014, 240 zobrazení, 27 komentářů | koníčky, makro, příroda
Od předchozího alba ze stejného dne se toto odlišuje trochu použitým objektivem. Na druhém těle jsem měl přes M42 redukci nasazený stařičký objektiv Asahi Pentax Super-Takumar 50mm f1.4. Co je na něm zajímavé je to, že se jedná o původní 8 elementovou verzi, která se vyráběla jediný rok (1964) a byla nahrazena konstrukčně jednodušší a levnější verzí (se stejným názvem, liší se z vnějšu jen několika nenápadnými detaily). Tato původní verze měla totiž technicky náročně zpracovatelný tmelený triplet čoček (novější už jen dvojci stmelených čoček), který je také značně finančně náročný a byl typický pro tehdější high-endové objektivy. Dnes se takovéto objektivy nevyrábí - jen Sigma do své nadcházející 50/1.4 Art tento element také umístila.
Říká se, že Asahi Pentax prodělalo na každém prodaném kusu tohoto objektivu.

http://img14.rajce.idnes.cz/d1403/8/8125/8125077_e4d118a33b807f8fefe21032e0827b96/images/PTX_5545_PS_kopie.jpg na snímku je to ten levý objektiv. Vedle něho je mladší již bajonetový bráška smc Pentax M 50/1.4 vyráběný v letech 1977-1984. Takže ano, oba jsou starší než já :)

Staré objektivy mívají zajímavou kresbu a bokeh - zvláště odcloněné, tak snad se budou fotky s ním líbit :)
Všechny fotky (až na pár úpolínových) jsou foceny na "plnou díru". Navíc toto byl jeho první den semnou venku...
95 fotek a 1 video, jaro 2014, 159 zobrazení, 153 komentářů | makro, příroda, zvířata
Dvoualbum ze dvou prvních letošních návštěv Přírodní Památky Na Plachtě. Zatímco při první se plachta v podstatě probouzela, ten druhý se nesl ve znamení začátku líhnutí se vážek a skokaních námluv, spolu s rozkvétajícími prstnatci májovými a v závěsu za nimi brzy kvetoucími bradáčky vejčitými. Přestože je PP Na Plachtě v podstatě ještě součástí Hradce Králové, je plná ohrožených a chráněných druhů oboživelníků, plazů, dalších zvířat a rostlin. Z masožravých druhů rosltin tu nalezneme dva - silnou populaci bublinatky jižní a dva trsíky rosnatky okrouhlolisté. Při této druhé návštěvě jsem také konečně nalezl místo, kde rostou hadilky - ohrožený a vzácný druh kapradinky. Je to drobná stoslinka schovaná v trávě připomínající z dálky list jitrocele či smetanky. Až bližší průzkum odhalí, že tomu tak není - no můžete posoudit sami.

Nakonec pak přidávám video skokaního brekeke.
39 fotek, duben 2014, 157 zobrazení, 196 komentářů | makro, příroda, zvířata
Letos na jaře jsem se opět vydal s každoročním cílem vyfotit běláska řeřichového. Poprvé se mi to i povedlo, i když po technické stránce je tam hodně co zlepšovat. Kromě běláska řeřichového se mi konečně podařilo alespoň nějak vyfotit babočku osikovou. baočka jilmová jen provokativně létala lesem a nad hlavou.

Samec běláska řetichového je nádherný motýl s jasně oranžovými konci předního páru křídel. Samice toto zbarvení postrádá. Samci jsou striktně teritoriální a létají rychle po svém rajonu sem a tam, hledajíce samici, popřípadě zahánějící konkurenci. během těchto rychlých a dlouhých přeletů jan zřídkakdy sednou na květ - nějčastěji to je řeřišnice luční, jejich oblíbená a živná rostlina. No a když už sednou, je to jen na pár vteřin a navíc málokdy otevřou křídla naplno. Takže za nimi člověk běhá sem a tam a většinou se nezadaří a když už ano, tak má co dělat, aby udýchaný udržel foťák trochu v klidu :) Samce tohoto běláska se mi podařilo několikrát zvěčnit během asi tří dnů během dvou víkendů.

Kromě něho a babočky osikové přidávám i pár "běžných" krasavců ze začátku letošního roku 2014 :)
9 fotek, duben 2014, 84 zobrazení, 45 komentářů | makro, příroda, zvířata
Nakonec jsem se tohoto běláska rozhodlu umístit do samostatného alba - přestože jde o běžného motýla, kterého potkáváme po většinu roku, jde o (alespoň si to myslím) vzhledově jemného a něžného motýla. Křídla mají tóny bélé a žluté a na rubu jsou zadní křídla na žilkách černošedě poprášena.
Jen doporučuji ho nefoti na plném slunci - ideální je, když zajde slunce za mrak, bílá pak není tak oslnivá a fotky vypadají mnohem lépe...
7 fotek, 20.4.2014, 112 zobrazení, 42 komentářů | makro, příroda, zvířata
Při letošním honu za běláskem řeřichovým jsem se na obvyklém místě opět potkal se skákavkou černou - resp. samčekem, abych byl přesný.
Skákavky jsou drobní pavoučci s úžasnýma očima, no posuďte sami...
131 fotek, jaro 2014, 261 zobrazení, 207 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Při první návštěvě se mi koniklece nepovedlo nalézt, tak jsem si nafotil alespoň prá syslíků, kteří se už začínali objevovat. Velice plaší ale po chvilce se mi už dařilo pár snímků pořídit. Další víkend jsem věnoval koniklecům v Českém Stedohoří a tak jsem se na toto místo vrátil až víkend následující - tedy tento uplynulý. Oba dny nebylo počasí pro focení moc přívětivé. Pod mrakem, ale naštěstí nepršelo. Koniklece jsem už věděl, kde mám hledat - stačilo slézt z horních skal na strmé loučky pod ně. Lo%nská tráva byla mokrá, tak bylo potřeba se pohybovat velice opatrně, nebo hrozilo sklouznutí a krátký let na silnici pod vyššími skalami podemnou. Spodní skály snad vyfotím někdy příště - tentokrát už jsem neměl čas. Po Dlouhém hledání a počítání konikleců mi už zbývala jen hodinka na syslíky, kteří jsou na druhé stranu, než tyto skály. Koniklece a devaterka rostou v částí Národní Přírodní Památky Radouč, tedy těchto skal přilehlých společenstev teplých suchých trávníků, kdežto syslíci obývají rozsáhlé louky mezi NPR a sídlištěm - Evropsky Významnou Lokalitu Radouč. Ještě odpočka k devaterce - hlavnímu druhu NPP Radouč. Dokud nekvete a je po zimě, vypadá nenápadně a oškubaně. Za pár týdnů ale doobroste a v létě bude před nástupem poledne otevírat květy, které s postupujícím dnem uvadají a odpoledne už je většina zavřených. Ve starších albech jste se ale mohli přesvědčt, že min. jeden květ jsem pokaždé nalezl i v horkém letním odpoledni. Snímky EVL Radouče nemám - na tyto se můžete podívat ve starších dvou albech. Znovu je snad nezapomenu vyfotit při další návštěvě. Dnes to jsou jen snímky ze skal NPP a luk na nich, kde rostou koniklece.

Většina z nich už odkvétala ale napočítal jsem následující - není to samozřejmě úplný počet jedinců - ale i tak si můžete udělat představu o zranitelnosti jejich populace. JEdnotlivé rostliny bylo těžké hledat nejen kvůli relativně vysoké trávě ale i vzhledem k faktu, jak daleko od sebe jednotlivé exempláře rostli. Nebyly to tedy jihomoravské žně konikleců velkokvětých, ani vcelku ještě početné populace ČS, ale zde šlo spíše o hledání jehly v kupce sena - tedy konikleců na ploše suché trávy :)

nekvetoucí rostliny - 12ks
kvetoucí/odkvétající rostliny - 23ks

Pro focené jsem tentokrát nepoužil jen osvědčené 35/2.8 Macro a 300/4 ale také 15/4 a pro líbivější snímky 77/1.8 a starý manuální 50/1.4 - schválně jestli poznáte které snímky jimi byli pořízené...

Tak a zde je výběr fotek :)
73 fotek, 29.3.2014, 220 zobrazení, 176 komentářů | krajina, makro, příroda
Druhé album doplňující předchozí koniklece - tentokrát ze sousedního vrchu PP Hradiště u Hlinné. Jde o kopec (545 m) o něco vyšší než Holý vrch (496 m) s vrcholkem lemovaným čedičovými skalními útvary pod kterými se nalézají rozsáhlá suťoviště. Většina povrchu kopce je zalesněná, ale vrcholek je lemován stepními a skalními rostlinnými společenstvi, které jsou domovem vzácných a chráněných konikleců. Stejně jako v předchozí přírodní rezervaci, i zde se vyskytuje silně ohrožený koniklec luční český (rostl všude po skalách a na svazích - většinou těžko dostupný) a kriticky ohrožený koniklec otevřený (nalezl jsem jen jeden nádherný trs kousek od okraje skal), spolu s jejich silně ohroženým křížencem koniklecem Hackelovým - tentokrát jsem si u několika trsů troufl je určit jako křížence. Za pěkného počasí by byl krásný rozhled do krajiny, takhle jsem se musel spokojit jen s výhledem na Holý vrch a Varhošť za ním - Říp jsem na obzoru neviděl ani náhodou. Třeba jindy :) Kromě konileců je v lesích plno podléšek, prvosenek, pár křivatců a plicníků. Sasanky nemohou chybět - bohužel mou vytouženou sasanku lesní jsem nenalezl :(

Jak už jsem zmínil, zde se konilece fotí trochu hůře - jsou většinou jen špatně dostupné - rostoucí v puklinách skal a na strmých svazích, kdy se pak několik metrů pod vámi a skalami nacházejí pěkná otevřená kamenná suťoviště.
115 fotek, 29.3.2014, 259 zobrazení, 268 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Vstávání se čtvrtou hodinou ranní, abychom vyjeli po páté a stihli dojet ke koniklecům, dokud budou alespoň některé kusy ještě postříbřené nejen chloupky, ale i ranní rosou.

Téměř celou cestu nás dobrovázela mlha hustá, že by se dala krájet, ale Rákosníčka jsme v žádném rybníku po cestě nepotkali. Přestože se mlha/inverze s postupujícím ránem zvedla, výhledu do krajiny z vrcholků jsme se nedočkali. Po příjezdu pod PR Holý vrch jsme začali stoupat do svahu, kdy nás doprovázelo pár prvosenek, které se zrovna rozhodly začíst kvést - všechny byly na západním svahu, takže ve stínu. Součástí udržování PR Holý vrch zde byla zavedena pastva ovcí - chomáčky jejich vlny se zachytávala na ostružinách a nízkých trnkách. Kam se ovce s mlsnými jazýčky nedostaly, tam bylo na skalách možno vidět kvést ostřici nízkou. Čedičové útvary pokrýval barevný koberec lišejníků a dokonce na jedné skále jsem poprvé v životě viděl na vlastní oči pupkovku - lišejnk tvořící velké miskovité stélky. Ale kvůli těm jsme sem cestu nevážili.

Jsou to koniklece. Na jaře je zde možné nalézt kvést silně ohrožený koniklec luční český a jeho vzácnějšího kriticky ohroženého příbuzného koniklece otevřeného (v ČR se vyskytuje nominátní poddruh Pulsatilla patens subsp. patens ). Kromě nich je zde možné nalézt i jejich křížence koniklece Hackelova - toho jsem ale zřejmě nepotkal - od k.lučního se odlišuje těžko, jednotné rozlišovací znaky neexistují, vždy záleží na tom kolik jakých znaků od jakého rodiče zdědí. Nečekejte však záplavu květů, jakou vídáte na fotkách kvetoucích konikleců velkokvětých z Moravy, především z lokalit kolem Brna. Koniklec luční je poměrně nenápadný s celkem nevýraznou vínovou barvou květů a pokud není na ovcemi spasené trávě, tak v té vyšší se hledá hůř. Výraznější je koniklec oteřený, počet rostlin jsem však byl schopen zde napočítat na prstech rukou :(

Doufám, že vás záplava fotek neunudí :)

V příštím albu navšítíme sousední kopec na kterém se nachází PP Hradiště taktéž skýtající krásy obou konikleců...

A nakonec - kdybyste někdo věděl, co jsou nepojmenované druhy, tak budu rád.
47 fotek, květen 2013 až březen 2014, 157 zobrazení, 116 komentářů | koníčky, makro, příroda
S "lehkým" jednoročním zpožděním doplňuji album s loňskými temperátními tučnicemi. Tyto tučnice rostnou hl. v mírném pásu Evropy (proto se jim také často říká evropanky), Severní Ameriky a Asie. V ČR se v přírodě vyskytuje P.vulgaris (tučnice obecná), P.vulgaris var. bicolor (t.obecná dvoubarevná) a P.bohemica (t.česká) a kříženec mezi tučnicí obecnou a českou - P. ×Dostalii (t.Dostálova). Na několika místech lze nalézt i nepůvodní P.grandiflora (t.velokvětá), kterou nějaký "dobrák" do naší přírodi zasadil. Na Slovensku pak ještě přibude P.alpina (t.alpská).

Tyto tučnice na zimu redukují své listy až na pupen - tzv. hibernakulum - v této fázi přetrvávají mrazy. Z hibernakula opět na jaře vyroste nová rostlinka a začne kvést. Kolem velkého hlavního hibernakula se tvoří dceřinná hibernakula, kterými se mohiou tyto tučnice vegetativně snadno množit.

Zde jsou pak některé druhy, které mi loni vykvetly. :) Je to skupina masožravých rostlin s dekorativní lepkavou růžicí - jde o jednu z mých oblíbených skupin.

Jde o navázání na album s rosnatkami http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Masozrave_rostliny_-_rosnatky_sbirka_2013 které jsem tak nějak včas prošel...
107 fotek, 22.2.2014, 355 zobrazení, 104 komentářů | krajina, makro, příroda, události, zvířata
Po roční pauze se opět vracíme na tuto vzácnou lokalitu - jednu ze dvou posledních prosperujících lokalit (druhá je v Polabí) s výskytem našeho celosvětového unikátu - tučnicí českou.

Nacházíme se na lokalitě, která náleží velkému komplexu slatí na Českolipsku a od roku 2012 se stala součástí chráněného území Národní přírodní památka Jestřebské slatiny, což jí snad poskytne trochu více ochrany. Lokalita však potřebuje udržovat a bez pravidelného zásahu dibrovolníků by pomalu zarostla náletovými dřevinami a rákosem. Zanikla by tak a spolu s ní vzácné rostliny zde se vyskytující. Kromě tučnice české je to rosnatka orkouhlolistá, bařička bahení, prstnatec májový, hlíznatec Loeselův, plavuňka zaplavovaná a mnoho dalších. V tuto roční dobu bývaly tyto podmáčené louky pod sněhem, ale i tak je na rostliny brzy. Mezi drny se nám podařilo nalézt několik hibernakul (většiina bude pod bahnem a stařinou) tučnic, podle loňských květních stvolů hibernakula rosnatek a na okraji lokality i plavuňku, která se také ukáže ve své kráse až na jaře a během léta. Plavuňka zaplavovaná je drobná rostlinka nízkého, plazivého vzrůstu. Potřebuje volné plochy a nesnese sešlap. Na lokalitě lemuje cestu na začátku luk.

Zima a brzké jaro je jediné období v roce, kdy můžeme na lokalitě použít techniku (křovinořezy), protože tak nebudeme rušit hnízdící vzácné jeřáby popelavé. Dnes jsem měl štěstí je konečně vidět a slyšet - v dálce přelétali nad lesem. Únorového období jsme tedy využili pro kácení a vytrhávání náletových dřevn (břízy, osiky, smrky, borovice...) a luka od nich pročisťovali. Hurá do holínek, teple se po ránu obléci, protože byla opravdu zima - a do práce! S pokročilým časem se slunce vyhouplo nad les, mlhy se zvedly a nám se poštěstilo na krásné příjemně teplé počasí, které ven vyhnalo i pavouky...

Všechny akce zde pořádané nadšenci a členy Darwiniany jsou (a musí být !!) pod dohledem AOPK. Bez jejich povolení by byl zásah do lokality protizákonný. AOPK schvaluje práci a vykonanou činnost na lokalitě vždy kontroluje. Bez jejich kontrol a povolení by už žádné další akce nebyly. Zatím s námi byli vždy spokojeni a tučnice také. Pomalu se rozrůstají a narozdíl od jiných lokalit na Českolipsku i prosperují. Na lokalitě pod Konvalinkovým vrchem je tučnice od r.2010 nezvěstná a na lokalitě Baronský rybník brzy také zmizí, populace bohemek je tam už velice slabá...
82 fotek, 8.2.2014, 145 zobrazení, 45 komentářů | makro, příroda, zvířata
Krátká procházka minulý víkend kolem a skrze les před soumrakem. Většina fotek je tak nevzhledně na blesk. Ale pokud bylo ještě trochu světlo, tak jsem se pár fotek snažil udělat v přirozeném světle - je poznat které :) Nejde tedy tak o umělecký záměr, jako spíše o dokumentaci... Opět jsem v těchto dnech zvolil jako téma lišejníky, které jsou zajímavé tvary i barvami a kdo se opzorně dívá, ten jich nalezne kolem sebe desítky ne-li stovky druhů - záleží samozřejmě na tom, kde bydlí... Já při této vycházce napočítal 23 druhů lišejníků a během týdne sej e snažil určit. Stejně jako u předchozího alba, i zde to není vždy ani na 90% s jistotou... Ale třeba mě někdo opraví popř. to někomu pomůže. :) Krom lišejníků jsem potkal konečně také nějaký ten tychle pohybující se organismus - letošního prvního pavouka venku.
63 fotek, 2.2.2014, 147 zobrazení, 45 komentářů | makro, příroda
Víkendová procházka kolem zahrady za špatného počasí. Několik lupenitých, korovitých i keříkovitých (a vlastně i jedna dimorfní) lišejníků roztodivných tvarů a několika barev - zkrátka a jednoduše lišejníky :) Přestože mám u většiny druhové jméno, tak si jím nejsem často ani na 80% jistý ;) Takže pokud najdete chyby popřípadě dourčíte zbytek, tak budu jen rád :) A pokud správně počítám tak je to zřejmě 26 druhů.

Tak ať tu nejosu furt jen krajinky, kytky a zviřátka :D
19 fotek, 1.1.2014, 101 zobrazení, 14 komentářů
Nakonec jsem se rozhodl, že sem dám i výběr ze Silvestrovského novoročnho ohňostroje z Hradce Králové. Pěkná podívaná :) Nakonci je i krátké video. Jde o první fotky prohnané novým druhým tělem...
Hm koukám - je škoda, že kečup fotky po uploadu dost posterizuje na jednolitých plochách :(
80 fotek a 2 videa, květen až listopad 2013, 208 zobrazení, 77 komentářů | krajina, příroda
Jde o okračování staršího alba:
http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Obloha_a_mraky_2011_-_2012 .
Některé z výtvorů přírody na obloze za loňský rok, bohužel, moc toho není, tak snad v tom letošním roce 2014... Bouřkám a oblakovým zajímavostem a raritkám jsem věnoval během roku několik separátních alb...
23 fotek, 14.10.2013, 142 zobrazení, 30 komentářů | cestování, krajina, příroda, země
Trocha fotek ze svítání v letadle, aneb poslední úsek cesty domů... Je fajn prozměnu pozorovat mraky z jejich druhé strany :) Fotky jsem už nijak neořezával, abych srovnal horizont, tak snad odpustíte.
62 fotek, říjen 2013, 214 zobrazení, 139 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Parc national du Mont-Tremblant je nejstarší Québecký národní park a největší kanadský park jižně od 49. rovnoběžky. Při příjezdu do parku jsem ve městečku Saint-Donat pozoroval nádherný západ sluncem s oranžovo-růžovýmě zbarvenými virgami. V tomto parku jsme strávili tři dny a dvě noci - nejchladnější noci po dobu našeho pobytu v Kanadě. A my spali ve stanech. Sebevíce oblečení nepomáhalo... A tento park nám nakonec ukázal jak propastný rozdíl je mezi evropskou a kanadskou divočinou. V lesích to žije. Nejen ptáci jako u nás, ale tucty malých savců - čipmankové a veverky. A co víc, večer před usnutím a ráno se svítáním nás z druhé strany jezera Lac Provost zdravil vlk svým vytím. Nádherný zážitek. Poslední noc jsme při návratu do kempu v křoví zahlédli něco se hýbat - byl to dikobraz nebo mýval. Než jsem se k němu do kopce vyškrábal, zmizel ve skalách ve své noře/úrytu. Druhou noc jsme strávili na březích jezera Lac Monroe, kde se ráno převalovaly mlhy nabízejíc příjemné scenérie k focení. No a ke zkrácení snídaně jsem fotil a počítal bernešky táhnoucí s podzimem na jih... Při cestě nazpět z Québecké provincie jsme při krátké zastávce měli konečně možnost fotit proslulý barevný kanadský podzim. V provincii Ontario narozdíl od Quebecu, bylo ještě relativně hoooodně teplo. A tímto se loučím s Kanadou - snad budu mít někdy ještě příležitost se tam vrátit v době, kdy budu lépe ovládat svůj foťák. něco nového se člověk naučil a něco nového ještě mnohokrát naučí. Teď už zbývá jen minialbum s vážkami a let nazpět do Prahy... No, medvěda ani vlka jsem neviděl a nenafotil - o důvod více se sem někdy vrátit. Třeba do Skalnatých hor........
11 fotek, 11.10.2013, 123 zobrazení, 28 komentářů | cestování, makro, příroda
Jediný druh vážky, který jsem v kanadě potkal. Bohužel jsem měl jen pár chvil na to se jej pokusit vyfotit, tak snad se nějaké snímky povedly :) Je to druh velice podobný druhům z tohoto rodu, které můžeme nalézt i u nás (vážka obecná, rudá apod.) Tento druh se v našich končinách však nevyskytuje. Jak anglický název White-faced Meadowhawk napovídá - má bílý čelní štítek, horní pysk a kusadla.

A teď na to koukám, že on to tak úplně jeden druh nebyl :-) Nevědomky jsem ještě zachytil pár vážky Sympetrum rubicundulum (Ruby Meadowhawk), který bílý "obličej" nemá a je podobný třetímu druhu Sympetrum internum (Cherry-faced Meadowhawk) - ten už jsem nefotil...

Bohužel ještě stále ještě foceno teleobjektivem a ne dlouhým makrem...
41 fotek, 9.10.2013, 147 zobrazení, 45 komentářů | cestování, krajina, města, příroda
Přejezdový den od divočiny na severu nachvilku přes civilizaci a další den opět do divočiny :) První zastávkou byl spektakulární vodopád Chute Sainte-Anne vytvořený v úzké rokli řeky Riviere Sainte-Anne-du-Nord. Tato rokle je součástí Kanadského štítu (Canadian Shield, Precambrian Shield, Laurentian Shield, Bouclier canadien) obklopujícího Hudsonův záliv a na jihu sahající až k Velkým jezerům. Na jeho ploše jsme se v podstatě celou dobu pobytu v Kanadě pohybovali. Voda se z vodopádu vrhá do hloubky 74m, tedy z větší výsky než známě Niagarské vodopády. Narozdíl od nich je zasazen mezi lesy v neposkvrněné přírodě - v našem případě navíc podzimní. Bohužel až tady mě napadlo fotit expoziční řady. Tento vodopád se ukrýval v hlubokém studeném stínu, zatímco protější stromy byly ozářené jasným teplým sluncem. Bez expoziční řady by byly snímky buď z části přepálené, nebo z části černé. Takhle šlo udělat HDR a zvýšení dynemického rozsahu...

Další vodopády byly majestátní La Chute Montmorency na řece Riviere Montmorency přímo v okrajové části města Québec a jsou součástí parku Parc de la Chute-Montmorency. Vodopád má neuvěřitelných 84 m (o 30 m vyšší než Niagáry) na výšku a 46 m na šířku! Úpatí vodopádu sahá 17m hluboko pod vodní hladinu.

Nakonec jsme si prošli samotný Québec - hlavní město stejnojmenné provincie, ve které jsme strávili polovinu času v Kanadě (první půlka bylo Toronto v provincii Ontario). Jeho uličky jsou opravdu malebné, ale třeba jsme se trefili do hezké části města :)
48 fotek, 8.10.2013, 136 zobrazení, 94 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Parc national des Hautes-Gorges-de-la-Riviere-Malbaie byl pojmenován podle celé řady zaříznutých strmých údolí. Kopce/hory v tomto parku patří mezi nejvyšší vrcholy na východ od Skalnatýh hor na druhé straně kontinentu. My zvolili výstup (l'Acropol-Des-Draveurs (Raftsmen Mountain), což je nejvyšší hora v parku vysoká 1,048m) s nádherným výhledem na údolí řeky Riviere Malbaie hluboce se zařezávající do skal a tvořící tak úžasnou přírodní scenérii. Popsaný v oficialní brožurce jako:

This trail, rated as difficult, will reward experienced hikers or those who are not afraid of challenges. You will live through an eventful day filled with long-lasting memories.

Po návratu z Kanady jsme usoudili, že to byl asi nejhezčí výlet z celé "dovolené", takže popis opravdu nelhal! A proč je hodnocen jako náročný - výškový rozdíl, který jsme zdolávali od řeky až po samý vrcholek činil 800m a délka trasy měla být 5,1km. Takže pořádný krpál :) Na vcholcích byla k vidění nízkovzrůstová společenstva ošlehávaná ledovým ostrým větrem. V jednu chvíli nás zastihl i lehký sníh a to jsme dole u auta mohli chodit v kraťasech! 800m výškkově je 800m.
Škoda jen, že počasí nepřálo a bylo povětšinou zataženo, což činilo i špatné podmínky pro focení a mě bohužel nenapadlo nafotit několik různě exponovaných snímků, které bych pak mohl složit pro navýšení dynamického rozsahu :( Učinil jsem pak u pár snímků pseudoHDR různými úpravami a následným složením z toho samého snímku. I tak doufám, že si snímky užijete, byla to opravdu nádhera!

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter