Název

Spirit Lake, jezero plné mrtvých stromů - 22.6.2019 (Mount St. Helens, Washington, USA)

Popis

Po cestě na jih k velké řece Columbia jsme se zastavili u hory St. Helens - konkrétně jsme se šli protáhnout na trail vedoucí k Harmony Falls a Spirit Lake - je to relativně poklidné místo. Většina lidí jej míjí při cestě na Windy Ridge. Stezka prochází křovinatou částí dolů ze svahu, až se dostane na suché otevřené stanoviště, kde na prachu a pemze živoří překvapivě bohatý výběr rostlin - v tuto roční dobu zde kvetly kastileje, dračíky a kejklířky.

Samotné jezero se nachází v nadmořské výšce 970 metrů a bývalo kdysi vyhledávanou turistickou destinací (šest kempů kolem jezera) - až do výbuchu stratovulkánu St. Helens v roce 1980. Exploze stratovulkánu St.Helens v květnu 1980 patří mezi nejlépe zdokumentované erupce sopek - šlo o Pliniovský typ exploze a na žebříčku Volcanic Explosivity Index (VEI) patří do události 5, tedy velmi velké, paroxysmaticé. Jediný výbuch zapříčinil to, že stratovulkán přišel během jedné minuty o 400 výškových metrů. Horní část kužele se zhroutila po nadměrném nahromadění magmatu pod severním svahem a vytvořila podkovovitou kalderu (předcházel tomu dobře dokumentované bobtnání hory - cca 2 m za den). Sesuv svahu sopky zapříčinil odstranění litosférického tlaku na magma a přehřáté sopečné plyny expandovaly, což vyústilo v explozivní laterální erupci. Lavina bahna, sutě a sopečného materiálů se řítila od sopky rychlostí 75 m/s, dostala se až do vzdálenosti 25 km a vyplnila údolí až do výše téměř 200 m. Během deseti minut se sloup popele a dýmu dostal do výšky 19 km. Samotná exploze zničila během 5-9 minut lesy na ploše cca 600 km2 - celkem asi 10 milionů stromů. Výbuch, lavina a pyroklastický proud pohnul celým jezerem Spirit Lake, které se sopkou sousedí. Vody byly vržené na okolní kopce až 260 m vysoko po severních březích. Lahar a laviny také ucpaly původní odtok jezera do údolí North Fork Toutle River, což vše vedlo o nárůst hladiny o 60 m, nárůst plochy jezera, ale snížení jeho maximální hloubky na 34 m (z původních 58 m). Tisíce pyrolyzovaných stromů z okolních svahů bylo spláchnuto do jezera (pokrývaly 40% jeho hladiny) a dodnes se zde vznášejí . Po erupci byla voda v jezeře toxická a bez kyslíku - očekávalo se, že její obnova k normálu potrvá velmi dlouho. Již v roce 1983 se v ní však začal objevovat fytoplankton...

Návštěva v roce 2017.

Kategorie a štítky

Nastavení