Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

194 komentářů
My tady v čechách slýcháme mýty o moravské lokalitě hned vedle paneláků bohaté na koniklece tak, že tvoří celý koberec a nedá se mezi nimi chodit. Lokalitě tak významené, že nemá v Evropě obdoby. Lokalitě, která když vykvete, tak stébla trávy tonou v záplavě fialovo-růžových květů...

Někdy bývají legendy pravdivé!

Původně jsem plánoval výlet až na pátek, ale vzhledek nepříznivým předpovědím, jsem se rozhold pro úterý dopoledne a vzal si volno. Budík 3:50 (tzn. cca 4:10 se vykopat z postele), snídaně, stihnout první vlak do Brna, užívat si východ slunce po cestě vlakem, příjezd do brna cca v 7:20 což znamená dostat se na lokalitu až po osmé, kdy je sluníčko bohužel značně vysoko a rosa je vysátá. Na focení jsem měl jen asi hodinu a půl a pak zase spěch na vlak nazpět, abych stihl oběd a po obědě práci.

Přírodné Rezervace Kamenný vrch leží přímo v Brně a opravdu, přestože se nachází kousek od paneláků, je převelice významná a výjimeččná (obdobně jako NPP a EVL Radouč v Mladé Boleslavi). Její největším klenotem je nebývale bohatá a silná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis; C2b, §2, BERN příloha I, NATURA 2000) - jeho v ČR je soustředěn na jih Moravy (resp. její tzv. panonskou část), přičemž zde, na Kamenném vrchu, má celosvětově nejbohatší lokalitu výskytu. Tento koniklec miluje především slunné stepní lokality (ať už kamenné nebo travní) s bazickým podkladem. Bývá ale nalézán i ve vinicích, sadech a lesních světlinách. Bohužel jsem nenašel/nenarazil na vzácnou bělokvětou odchilku Pulsatilla grandis f. albiflora.
Na Brněnské lokalitě se vyskytuje i k.luční český, který však vykvétá později.

Pokud se tam někdo chystáte, tak využijte jakýkoli krásný den v následujících dvou týdnech. Teď je ideální doba! Jižní část lokality je v plném květu a severní, lehce opozděná, ji rychle dohání. Pohled je to vskutku nádherný a nevídaný! Známost a medializace lokality ale nese své úskalí. Pohybovat se mezi takovým množstvím hustě rostoucích krásných rostlin je problém což s sebou přináší i oběti a my pak nalézáme porupaná nenápadná chlupatá poupata apod. Na druhou stranu lokalita je oplocená ocelovým mřížovým plotem a vedou v ní vyšlapané cestičky, které jsou prosté květů. S trochou opatrnosti se dá chodit a fotit i mezi trsy květů. Zážitek je to super a kdo nebydlí v Brně, tak může Brňákům tiše a upřímně závidět :)

Jak už to bývá doma jsem si u fotek říkal, co jsem měl u té a té udělat jinak. Času moc nebylo, ale rozhodně to stálo za to.
Měl jsem s sebou jen tyto tři objektivy (300 jsem si občas říkal, že by bodla):
Pentax smc DA 15 mm F 4 Limited
Pentax smc A 50 mm F 1,2
Pentax smc DFA 100 mm F 2,8 Macro WR

Jen u té padesátky se na 1.2 občas stávalo, že mi maximální rychlost závěrky 1/8000s nestačila a ND filtr jsem sebou neměl :D
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
65 komentářů
Sice jsem ve skluzu a mám ještě několik alb z ČR a SR udělat (teď už loňských), ale toto mi zabíralo na disku stovky GB dat (hlavně kvůli timelapse) . Je to album většinou obyčejných cvaků někdy neobyčejných úkazů způsobených odpařenou a zpětně kondenzující vodou v atmosféře naší Matičky Země. Jde opět o průřez rokem 2014 nad našimi hlavami. Ne vše mám zachyceno a ne vše foťákem (Pentax K-7 a K-3) - velká část je jen mobilními telefony (N8 a Lumia 1020). Jaké obrázky jsou čím focené, to je poznat z EXIFu pod snímky, které jsou seřazeny jak byly foceny. Album obsahuje několik time-lapse videí složených z desítek až stovek snímků...u některých videí počty snímků zapsaány v popisku

Jde o pokračování alb
Obloha a mraky 2013 a
Obloha a mraky 2011 - 2012,
které jsou všechny doplňovány několika dalšími alby jako např.:
Kelvin–Helmholtzova instabilita,
Fotometeory apod. (optické jevy v atmosféře),
Stratocumulus undulatus asperatus a několika dalšími...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
144 komentářů
Ráno před svítáním to podle satelitu vypadalo, že se v ČS bude držet blačnost, ale zdálo se, že jí pomalu ubývá, a tak jsem vyrazil. Už při cestování skrze středohoří bylo jasné, že slunce svou práci odvede, a mraky zmizí. Jakmile byla Raná zahalená do oblaků nadohled, bylo jasné, že to dnes vyjde, i když v poslední dny dost pršelo. Na tomto kopci/hoře byla před více než 50ti lety založena národní přírodní památka. Na její ploše se vyskytuje celá řada významných organismů - včetně těch celoevropsky ohrožených. A ne, kvůli syslům jsem sem nejel. Z hlediska entomologie je Raná zajímavá tím, že se zde vyskytuje velké množství vzácnějších motýlů (oba druhy otakárků, vřetenuška pozdní...) ale také jedni z nejohroženějších motýlích druhů ČR, mizející celoevropsky. Prvním z nich je modrásek ligrusový, o kterém se tu moc zmiňovat nebudu, protože jsem ho ani já, ani další tři chlapíci nenašli. Tak snad za rok ;)

Druhým je kriticky ohrožený a bohužel vymírající druh okáče - okáč skalní. Kdysi se vyskytoval po celé republice na skalnatých stepích. Na Moravě vyhynul v devadesátých letech minulého století a v čechách má dvě hlavní populace. Jednu slabou a na pokraji zániku v Českém Krasu a jednu relativně ještě životaschopnou právě zde, na několika kopcích v Lounské části ČS. Raná má silnou populaci, kdy stačí vyšplhat na její tři vrcholky, sednout si a koukat jak s jinými druhy motýlů kolem vás poletují. Paradoxně byl tento okáč podle starších pramenů uváděn jako nejhojnější motýl pozdního léta.........časy se mění a v druhé polovině dvacátého století začal velice rychle ustupovat.

Na Rané se udrželi (ač to přijde někomu zvláštní) díky lidské činnosti (paraglajding a podobné sporty), kdy sešlap a nahodilé vytrhávání drnů trávy pomáha udržet prostředí ideální pro tento druh (spolu s extenzivní pastvou ovcí a koz). Proč tedy ten sport a sešlap? Motýl vyžaduje dostatečné plochy krátkostébelných trav (pastva ovcí), ale samice upřednostňují při kladení malé trsy hl. kostřav s obnaženým substrátem v okolí (a zde nastupuje sešlap a sporty na Rané), protože podle Vrby a kol. samice nikdy neklade vajíčka na rostliny v nerozrušené travní ploše ať už je sebekratší. Larvy a kukly totiž potřebují otevřený substrát, který je dobře prohříván a není stíněn a zvlhčován okolní vegetací. Ovce ale nesmí spást vše - prtože pro kriticky ohroženého modráska ligrusového by to znamenalo zánik (zde je také jedna z posledních populací u nás). Tento modrásek potřebuje minimálně ostrůvky s vysokou trávou kde bude mít svou živnou rostlinu - vičenec. Problém je v tom, že vičenec ovcím straaaaaaaaašně chutná a spásají ho přednostně. Na Rané tak nalezneme pár oplocených míst s cedulemi, kam se ovce nedostanou...(asi respektují cedule)

Jak to tedy je s tou populací okáče? Raná samozřejmě není jediný vrch, kde ho najdeme. Vyskytuje se ještě na cca 9 kopcích v okolí, kde jsou vhodné podmínky a kam dokáže motýl doletět (nejdelší pozorovný dolet podle Vrby a kol. je 7 km). Tyto přelety jsou vzácné a ukazuje se, že cca max. 5% dospělců (samců více) opustí rodnou hroudu....

Koho nezaujme nenápadný modrásek či velký ale také nenápadný okáč skalní, toho určitě zaujmou otakárci. Ovocného jsem viděl jen jednoho - přistál na druhé straně bodláčí. Než jsem jej pořádně vyfotil, odletěl přes křoviny pryč. Otakárek fenyklový zde však vykazuje ukázkový hilltoping. Kolem poledne se začnou z okolí slétávat na vrcholky Rané a není problém vidět kolem vás létat až několik jedinců najednou...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
37 komentářů
Tak jsem se koneně dokopal a vybral několik snímků z loňského roku z mikroskopie, většinou jde o snímky k mé práci, některé focené jen jako zkouška/testování/hraní si...U všech nsímků naleznete popisek, co na něm je!

Jen okrajově a hodně zjednodušeně zmíním rozdíly mezi fluorescenční a konfokální mikroskopií.
V obou případech musí být ve vzorku přítomen nějaký fluorofor ať už dodaný sondou/značenou protilátkou, nebo endogennícho původu! Bez fluoroforu neuvidíte nic ;)

Při fluorescenční mikroskopii je zdrojem světla halogenová výbojka nebo, jako zde, speciální LED zdroj (šetrnější k živým preparátům, možnost regulace, mnohem dražší) světlo prochází excitačním filtrem a dichroickým zrcátkem na vzorek (odfiltrování ostatních vlnových délek nepotřebných/nežádoucích pro excitaci). Excitační světlo je pohlceno fluoroforem, ten přechází na excitovaný vyšší energetický stav. Z toho se dostává opět na základní energetickou hladinu vyzářením fotonu o jiné vlnové délce, než jakou pohltil. Emitované světlo prochází dichroickým zrcátkem a emisním filtrem (odfiltrování excitačního světla a jiných vlnových délek, které nás nezajímají) a dopadá na CCD nebo CMOS (opět mnohem dražší) kameru. Zde sCMOS čip Andor Zyla 5.5.

V konfokální skenovací mikroskopii (LSCM či CLSM) je zdrojem excitačního světla laser (lasery) o jedné vlnové délce (odpadá nutnost excitačního filtru). Světlo laseru excituje fluorofor a emitující světlo prochází opět emisním filtrem. Prochází pinhole (odfiltrování signálu mimo rovinu zaostření) a dopadá na skenovací detektory. Zde se pohybuje zdroj světla a statický je preparát („beam scanning“), může ale být zdroj světla statický a preparát se pak pohybuje („stage scanning“). Jiný typ konfokálních mikroskopů místo skenovacích detektorů využívá rotující disk (SDCM).
Rozdíl v tvorbě signálu je ten, že u fluorescenční mikroskopie je obraz snímán jako ve foťáku po určitou expoziční dobu jako celek CCD/CMOS čipem. U konfokální skenovací mikroskopie je snímek řádkován scanerem a lasery. Signál na jednotlivé pixely dopadá jen velice krátkou dobu, proto je potřeba silného zdroje záření (laser) a citlivého zachycení (detektory - v našem případě supercitlivé GaAsP jednotky) a i přesto trpí snímky vyšším šumem. Výhodou je pak ale výrazná eliminace fluorescence mimo rovinu zaostření a tudíž lepší detekce jemných struktur (např. možnost zachycení struktury povrchu pylových zrn - viz. fotky na konec a na začátku; u fluorescenční mikroskopie by tyto jemné struktury zanikaly v signálu mimo rovinu zaostření).

Snímky samotného mikroskopu naleznete zde, koho to zajímá:
http://portal.faf.cuni.cz/Groups/Molecular-and-Cellular-Toxicology-Group/Equipment/
Schválně, kdo pozná, jakým objektivem byl focen mikroskop ve "tmě"? :) pro majitele Pentaxu by to mělo být jednoduché!

Náš mikroskop je vybaven těmito filtr-kostkami pro fluorescenční mikroskopii - kanály DAPI (modrá fluorescence), FITC (zelená), Cy3 (červená), Cy5 (vzdálená červená, tzv. Far-Red oblast)
Pro kofnokální mikroskopii jsou to pak následující lasery s příslušnými filtry (zde se dá kombinovat v případě potřeby)
UV laser o vlnové délce 405 nm, modrý emisní filtr 425-488 nm
modrý VIS laser o vlnové délce 488 nm, zelený emistní filtr 500-550 nm
zelený laser o vlnové délce 561 nm, červený emisní filtr 570-620 nm
červený laser 640 nm, far-red červený emisní filtr 663-738 nm

Buňky jsou pouze z následujících buněných linií:
H9c2 (potkaní kariomyoblasty)
NVCM (neonatální potkaní kardiomyoblasty)
3T3 (myší fibroblasty)
MCF-7 (lidský prsní karcinom)
HeLa (lidský cervikální karcinom).

K barvení buněčných preparátů byly použité následující fluorescenní sondy:
MitoTracker Green FM
MitoTracker Red FM
LysoTracker Blue DND-22
LysoTracker Red DND-99
JC-1
Hoechst 33342
Propidium Jodid
CellMask Green Plasma Membrane Stain
Monodansylcadaverin
Akridinová oranž
nově syntetizované ftalocyaninové a azaftalocyaninové fotosenzitizéry

Ve všech případech buněčných fotek jde o buňky živé a nefixované! Tzv. Live-Cell Imaging (náročnější na přístrojové vybavení a rychlost práce, ale jednodušší na příprava vzorku; nutnost pro sledování dynamiky děje)
U rostlinných preparátu na konci alba nebylo použito žádné barvení - jde pouze o autofluorescenci živé rostlinné tkáně a narychlo udělané preparáty.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
128 komentářů
Počasí tento den se moc nevydařilo bylo polojasno a při stoupání k jezeru nás přepadla bouřka, takže fotky z jezera za moc nestojí :( Prášilské jezero leží ve výšce 1079 m - je to ledovcové jezero karového typu. Kar nad jezerem ční do výšky 150m. Cestou jsem měl možnost opět fotit batolce duhového a u snídaně nás pozoroval kosák :) Album bohužel není ničím moc zajímavé...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
51 komentářů
Fotografie noční oblohy focené na poor-man astrofoto způsob ;-) - mléčná dráha, meteory, souhvězdí, planety, měsíc a "vesmírná" technika.

Album bude postupně doplňováno...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
36 komentářů
Smrtící krásky. Seřazeny podle abecedy...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
66 komentářů
Album bylo, je a bude postupně doplňováno... Bohužel obsahuje často fotky jen z mobilních telefonů.
Fotky jsou OD NEJNOVĚJŠÍ po nejstarší
A co že to vlastně album obsahuje?

Duhy, halové jevy - vedlejší slunce, halo, halový sloup, irizace oblaků
korony kolem slunce, měsíce a jasných hvězd a planet
Zvířetníkové světlo, Venušin pás a stín Země (tzv. temný soumrakový oblouk)
Krepuskulární paprsky, Tyndalův jev, stíny kondenzačních stop a letadel
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
57 komentářů
Foceno z domu - bohužel umístěného v údolíčku, takže nemám moc dobrý výhled na oblohu... Každopádně moje pvní focení bouřek!
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
31 komentářů
Přestože jsem plánoval ji časem vložit do alba o bleskové sezóně letoššního roku, tak ji zde vkládám takto osamocenou už teď, jako příspěvek do soutěže.

Ať se líbí a přeji ostatním soutěžícím úspěch!
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
113 komentářů
Syslíci Na Radouči jsou oblíbenou atrakcí z Mladé Boleslavi a vlastně všech návštěvníků zdejší lokality. Neznám jinou, kde by byl tenhle savec tak zvyklý na lidi - pohladit se jen tak nenechá, ale nakrmit to ano. Focení nakonec ukonila rodinka s malými dětmi, které si myslely, že když budou běhat s mrkví mezi norami, tak k nim syslíci přijdou. Opak je samozřejmě pravdou. Všichni se schovají. Pokud budetě někdy někde krmit sysli - tak mrkev ano, tvrdý pořádně usušený chléb ano, různá obilný zrna a oříšky ano - jen jim proboha necpěte sušenky a už vůbec ne ty obalené v čokoládě! Chutná jim to jo - ale to že jim chutná neznaméná, že je to pro ně zdravé. Stačí že my se cpeme kdejakým...............oným.
Syslíky je radost fotit - menší radost je pak ta práce s promazávání. Zde je tedy užší výběr. Další promazávání mě už nebaví...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
104 komentářů
Po roční pauze se opět vracíme na tuto vzácnou lokalitu - jednu ze dvou posledních prosperujících lokalit (druhá je v Polabí) s výskytem našeho celosvětového unikátu - tučnicí českou.

Nacházíme se na lokalitě, která náleží velkému komplexu slatí na Českolipsku a od roku 2012 se stala součástí chráněného území Národní přírodní památka Jestřebské slatiny, což jí snad poskytne trochu více ochrany. Lokalita však potřebuje udržovat a bez pravidelného zásahu dibrovolníků by pomalu zarostla náletovými dřevinami a rákosem. Zanikla by tak a spolu s ní vzácné rostliny zde se vyskytující. Kromě tučnice české je to rosnatka orkouhlolistá, bařička bahení, prstnatec májový, hlíznatec Loeselův, plavuňka zaplavovaná a mnoho dalších. V tuto roční dobu bývaly tyto podmáčené louky pod sněhem, ale i tak je na rostliny brzy. Mezi drny se nám podařilo nalézt několik hibernakul (většiina bude pod bahnem a stařinou) tučnic, podle loňských květních stvolů hibernakula rosnatek a na okraji lokality i plavuňku, která se také ukáže ve své kráse až na jaře a během léta. Plavuňka zaplavovaná je drobná rostlinka nízkého, plazivého vzrůstu. Potřebuje volné plochy a nesnese sešlap. Na lokalitě lemuje cestu na začátku luk.

Zima a brzké jaro je jediné období v roce, kdy můžeme na lokalitě použít techniku (křovinořezy), protože tak nebudeme rušit hnízdící vzácné jeřáby popelavé. Dnes jsem měl štěstí je konečně vidět a slyšet - v dálce přelétali nad lesem. Únorového období jsme tedy využili pro kácení a vytrhávání náletových dřevn (břízy, osiky, smrky, borovice...) a luka od nich pročisťovali. Hurá do holínek, teple se po ránu obléci, protože byla opravdu zima - a do práce! S pokročilým časem se slunce vyhouplo nad les, mlhy se zvedly a nám se poštěstilo na krásné příjemně teplé počasí, které ven vyhnalo i pavouky...

Všechny akce zde pořádané nadšenci a členy Darwiniany jsou (a musí být !!) pod dohledem AOPK. Bez jejich povolení by byl zásah do lokality protizákonný. AOPK schvaluje práci a vykonanou činnost na lokalitě vždy kontroluje. Bez jejich kontrol a povolení by už žádné další akce nebyly. Zatím s námi byli vždy spokojeni a tučnice také. Pomalu se rozrůstají a narozdíl od jiných lokalit na Českolipsku i prosperují. Na lokalitě pod Konvalinkovým vrchem je tučnice od r.2010 nezvěstná a na lokalitě Baronský rybník brzy také zmizí, populace bohemek je tam už velice slabá...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
32 komentářů
Už několik let potkávám nad tokem říčky Zábrdka popř. v okolí rybníka Borovice míhat se nad hladinou modrooranžovou lesklou střelu - jde o ledňčáka říčního, jednoho z našich nejkrásnějších ptáků. Ledňčáek je zařazen do Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (anglicky Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats), známé též jako tzv. Bernská úmluva. U nás je klasifikován jako druh silně ohrožený. Ledňáčka jsem u nás vídával vždy jen několikrát do roka. Nevím kde hnízdí, ani neznám jeho oblíbené pozorovatelny. Tento víkend jsem ale měl štěstí a kousek od našeho domu si nad říčkou přehopsával po větvích a sledoval tok vody. Fotky jsou pořízené bohužel jen na vzdálenost 47 až 51 m - takže hodně daleko. Foceno 300mm objektivem s 2×TC --> 600mm efektivní fokální délky, což ale potřebovalo i vysoké ISO (i proto, že bylo zataženo), abych byl schopen fotit z ruky. I tak je pták na fotkách malý - dávám zde i výřezy. Snímky to nejsou kvalitní jako např. od autorů crimson64 nebo josefg, ale jsem rád i za takovouto mizernou možnost k dokumentaci :)

A ano, vím, že stále ještě nemám zpracováné fotky z loňského roku :P
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
133 komentářů
Hnědásek osikový patří nejvzácnějším motýlům naší republiky, který se ocitl na pokraji vyhynutí. Je celoevropsky chráněn. Bez nasázky jde pravděpodobně dokonce o našeho nejvzácnějšího a nejohroženějšího. Dlouhou dobu byl dokonce považován za vyhynulého. Jeho živnou rostlinou pro housenky je jasan - v podstatě plevelný strom - o to víc je paradoxní, že je tento druh motýla na pokraji vyhynutí a v České republice se vyskytuje už jen na posledním místě v Polabí a navíc je jeho populace co do počtu velice malá (počet dospělců nedosahuje ani 200 a některé roky jsou to jen desítky, což je pod hranicí dlouhodobé udržitelnosti zdravé a životaschopné populace). Ač už se před několika lety zdálo, že nám tento motýl vyhynul, zvládlo se včasným zásahem tuto situaci oddálit a snad i zachránit. To ukáže čas.
V čem je problém? Hnědásek osikový je denní motýl světlých listnatých lesů. Samice kladou vajíčka na mladé jasany jen pár metrů nad zemí - staré stromy jim tedy nevyhovují. A zde je kámen úrazu. Aby motýl přežil, je třeba převést současné hospodaření lesa do starého - pařezinového. Tj. kácet vzrostlé stromy a dělat světliny v lese, kde z pařezů vyraší omladina, která se za pár let opět pokácí a tak dokola, aby byly přítomny vhodné osluněné větve mladých jasanů. Což ale na druhou stranu zase škodí soukromým majitelům lesa. Nemluvě o tom, že mnohem jednodušší je zavést všude smrkovou monokulturu. Kromě toho je potřeba dostatek kvetoucích dřevin, na kterých se pak krmí dospělci (ptačí zob, svída, ostružiny) a částečně medonosných bylin.
Hnědásek osikový je zabrvením velice nápadný motýl - samci více než samice. V Dománovickém lese se kromě něho vyskytuje i jediný běžný hnědásek (všechny ostatní druhy jsou ohrožené) - h.jitrocelový. Po několika hodinách brouzdání lesem a jeho okolím se mi podařilo naleznout jen jednu jedinou samici - její snímky naleznete na konci alba.
Kromě tohoto klenotu na této lokalitě roste celá řada zajímavých a chráněných drhů rostlin - za zmínku stojí např. střevíčník pantoflíček, který byl však v této době už po odkvětu. Jeho snímky (ale z Českého středohoří), naleznete ve staršších albech letošního roku 2014.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
3 komentáře
Vytěžené slatiniště, které pomalu zarůstá náletovými dřevinami, rákosem a bezkolencem. Jde o jednu z našich botanicky nejcennějších lokalit, která je součástí komplexu Jestřebských slatin. Vyskytuje se zde celá řada vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Nejdůležitějšími z nich jsou tučnice česká (Pinguicala bohemica), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) a hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). V letních měsících zde hnízdí a následné vyvádějí své mladé jeřábi popelaví (Grus grus) - proto se v tomto období nesmí pro management lokality využívat technika, ale jen...kosy, hrábě a ruce :-) Další z dlouhé řady pracovních akcí na této nádherné lokalitě...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
207 komentářů
Není to výběr těch nejlepších snímků, to bych to musel ještě hodně promazat - jde o průřez zajímavostmi, se kterými jsem se během uplynulého roku setkal. Všechny snímky zde už byly v několika albech prezentovány - maximálně jsou lehce doupraveny, popř. přiřazen sRGB barevný profil, na což jsem často hl. ze začátku roku 2014 zapomínal a fotky zůstávaly v AdobeRGB, což mělo za následek sníženou barevnou tonalitu snímků.

Pro mě nejdůležitější milníky loňského roku byly především následující setkání s těmito druhy:

kriticky ohrožený koniklec otevřený
konečně podařené focení běláska řešetlákového
kriticky ohrožený vstavač kukačka
silně ohrožený střevíčník pantoflíček (a vůbec celý orchidejový trip Českým Středohořím)
opětovná návštěva naší české speciality - kriticky ohrožené tučnice české
kriticky ohrožený hnědásek osikový, motýl který je na pokraji vyhynutí a vyskytuje se u nás na posledním malém místě
kriticky ohrožený vstavač bahenní
kriticky ohrožený okáč skalní - další náš vymírající motýlí druh

Na letošní rok 2015 mám naplánované znovu-navštívení některých lokalit a samozřejmě navštívení nových míst se zajímavými obyvateli ať už svým vzezřením, nebo nemilým osudem, který je často díky lidské činnosti potkal...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
56 komentářů
Žiarska dolina je cca 8 km dlouhé glaciální údolí. Nachází se v Západních Tatrách a její osou protéká říčka Smrečianka do které se z boků vlévá několik dalších potoků - Bystrý či Šarafiový, na kterém je pěkný vodopád (dostat se k němu dá stezkou začínající hned za Žiarskou chatou - doslova - projdete k němu kolem pietního místa, symbolický cintorín). Na začátku doliny je několik důlních štol od těžby rudy - kousek od jedné kvetl pobázněný blatouch. Cestu nazpět si můžete urychlit koloběžkami, které se dají u chaty půjčit.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
121 komentářů
Jak den postupoval - tak jsme postupovali my. Na řadě je komplex strání s výskytem kriticky ohrožené orchideje vstavače osmahlého a jeho křížence se vstavačem trojzubým - vstavačem Dietrichovým. Vstavač trojzubý se v Čechách nevyskytuje - jen na Moravě, takže zde byl tento kříženec vytvořen uměle. Kromě těchto orchidejí se ke květu brzy přidají vemeníky, kruštíky a okrotice. Některá místa vypadala, že mají místo trávy jen porost kakostu krvavého, ze kterého vykukovaly orchideje. Až se celá louka rozkvete, bude to jistojistě kouzelný pohled.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
6 komentářů
Vytěžené slatiniště, které pomalu zarůstá náletovými dřevinami, rákosem a bezkolencem. Jde o jednu z našich botanicky nejcennějších lokalit, která je součástí komplexu Jestřebských slatin. Vyskytuje se zde celá řada vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Nejdůležitějšími z nich jsou tučnice česká (Pinguicala bohemica), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) a hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). V letních měsících zde hnízdí a následné vyvádějí své mladé jeřábi popelaví (Grus grus) - proto se v tomto období nesmí pro management lokality využívat technika, ale jen...kosy, hrábě a ruce :-) Jedny z dlouhé řady pracovních akcí na této nádherné lokalitě...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
65 komentářů
Výběr některých fotek (část z nich se objevila v jiných albech) všeho co běhá, plove ši létá... Bude ještě postupně doplňováno...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
57 komentářů
Vstavač bledý (Orchis pallens) je silně ohrožená orchidej - chráněná je ve stejné kategorii. Vstavač bledý batří mezi první orchideje, které vystavují na odiv své nádherné květy - tento má ne příliš běžnou světle žlutou barvu; podle toho zní také jedno z jeho starších/neplatných označení Orchis sulphurea. Literatura uvádí velikost těchto rostlinek 15-40 cm. No ... tyto měly tak těch 15 cm, to spolu s barvou květů přispívalo k jejich dokonalému maskování se v podrostu. Tato orchidej roste ve světlých bukových lesích a jejich zastíněných okrajech, křovinách apod. PP Homolka je částečně světlý bukový les a částečně křoviny (asi pozůstatek sadu) - orchidej pak roste v těch křovinách :( Dlouhou dobu jsem se motal po okolí a hledal je, až jsem je se zapadajícím sluncem našel. Některé ve stínu a některé na chvilku ozářilo zapadající slunce teplou fontánou paprsků. Exponovat pak celý snímek nebyla sranda - stejně jako správně vyvážit bílou, právě proto, že květy jsou světlé a splývají s trávou. Právě díky zapadajícímu slunci to nakonec vyšlo, protože se najednou jejich světlé hlavy, jinak tonoucí v trávě, krásně rozzářily.

Rostlinek jsem zde napočítal pouze pět nebo šest (teď si nejsem jistý) a jsou "chráněné" rozpadajícím se "oplocením" části přírodní památky, kde se poslední kusy vyskytují.

Těžiště výskytu vstavače bledého u nás je jihovýchodní Morava - v Čechách by se měl vyskytovat pouze na dvou místech. Zde v Podkrkonoší a v jižních Čechách; našel jsem ale údaje i o výskytu v Čechách západních. Jedno je jisté, my v Čechách máme víceméně smůlu a moraváci se z jeho krásných květů mouhou brzy z jara těšit mnohem více :) Vstavač bledý byl na této lokalitě objeven teprve ve 30. letech 20. století - za PP Homolka byl vyhlášen v roce 1999.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
124 komentářů
Když jsem na těchto lokalitách byl před dvěma lety naposledy, šlo ještě o samostatné přírodní rezervace - dnes jsou již součástí Národní přírodní památky Jestřebské slatě. Dva roky staré album je zde http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Z_lokalit_PR_Slunecny_dvur_Baronsky_rybnik_7.7.2012_Ceskolipsko/
Cílem byly opět orchideje, ale na ty bohužel bylo brzy jak krusštíky tak prstnatce teprve vyháněly na květ. Zklamáním bylo nenalezení jediné rostliny prstnatce českého. Na Slunečním dvoře se mi nepodařilo najít tučnici českou - je zde pod Konvalinkovým vrchem několi klet nezvěstná a zdá se, že tomu tak i nadále zůstane. Na Baronském rybníku bylo k nalezení před dvěma lety jen pár posledník kusů této vzácné masožravé krásky, k mému velkému překvapení a nepopsatelné radosti jsem přišel k mnohem rozrostlejšímu trsu! Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že to na této lokalitě nemá t.česká ještě spočítané. Není všem dnům konec...
Mým prvenstvím v oblasti motýlů bylo setkání s početnou populací ohniváčka modrolemého - opravdu nádherný to motýl! Posuďte sami...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
145 komentářů
Letošní návštěva oproti té loňské byla tak trochu odlišná - zaprvé byla o dva týdny později a i tak příli brzy na většinu konikleců a zadruhé jsem vyrazil mnohem dřív - tj. vstávání po třetí ráno, noční cesta autem a čekání na svítání až na vrcholku Lysé hory, na které se rozkládá PR Holý vrch. Noc byla překvapivě teplá, jako v létě. Se svítáním však začalo foukat a citelně se ochladilo. Kromě zastávky na PR Holý vrch jsem se pak stavil jetě na PP Hradiště a PP Tobiášův vrch v odlehlé západní části Českého Středohoří. Na všech těchto lokalitách se spolu vyskytují dva naše druhy konikleců - prvním je koniklec luční český a druhým je symol Českého středohoří - kriticky ohrožený koniklec otevřený. I přes čerstvé informace od Mirka "kibice", které jsem od něho dopředu získal, jsem se rozhodl jet. Ano, na koniklece v této části ČS bylo jetě brzy. Ale jsem tvrdohlavý a jinou možnost jsem letos už mít nemusel. Nakonec se to vyplatilo. Sice opravdu bylo ješště brzy a zhruba 14 dní bych počkal a bylo by to ideální (podle počasí), ale i tak se prá hezkých rostlinek našlo. Bohužel takto brzy ráno ještě nebyly otevřené květy ani zde ani o něco později na Hradišti. Oproti loňsku jsem si našel nové místečko, kde tito krasavci kvetou - byl tam jeden odkvétající trsík, ale kolem v mechu a trávě plno dalších většinou osamocených, poupat tohoto vázcného klenotu. Bohužel populace koniklece otevřeného čítá dnes na Holém vrchu spíše jen desítky kusů, ještě v sedmdesátých letech to byly tiséce, možná desetitísíce jedinců, podobně, jako to vypadá s koniklecem velkokvětým na moravských lokalitách - např. Kamenný vrch v Brně.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
26 komentářů
Fotografie spáchané během několika jasných nocí kolem maxima asi nejznámějšího meteorického roje - Perseid.
Noc před maximem - tj. 12.8. - jsem pozoroval (vyjasnilo se a byl krásně čistý vzduch) od 22:30 do 4:55 SELČ. Za celou dobu jsem napočítal celkem 121 meteorů z toho 14 nebyly Perseidy. Cca 17 kousků mělo jasnost mezi -1 a -4 mag, takže krásné "padající hvězdy". Během této noci jsem viděl 4 bolidy. Bolid je velice jasný a výrazný meteor. Všecho to byly nádherné kousky a všechny mimo FOV fotoaparátu, jak jinak. Byly to následující:
1:08 SELČ jasnost cca -4 až -6 skrze střed mléčné dráhy od Deneba téměř na úroveň Altairu
2:13 nejjasnější kousek kvůli kterému jsem překvapení málem spadnul ze židle měl cca -8mag a byl nádherný. Letěl cca od Edasichu v Drakovi dolů k obzoru. Kouřovou stopu jsem pak fotil ještě téměř 20min, než z ní byl jen slabý obláček který mě už nebavilo cvakat. Jasná stopa byla okem viditelná asi 40s.
2:16 na druhé straně někde ve Vodnáři - přesně nevím ještě jsem se věnoval stopě po předchozím. Jasnost asi -6mag.
2:34 nad Velkým vozem jasnost opět mezi -4 a -6 stopa asi 20s ještě vidět fotil jsem ji cca 5min.
Během maxima letos vůbec nerušil měsíc, takže ho musela zkazit druhá metla meteorickách rojů - počasí - takže bylo zataženo a bez děr v oblačnosti.

V následucjích nocích až do té dnešní ze 16. a 17. srpna jsem dál testoval a učil se s paralaktickou montáží, takže vzniklo pár snímků, které zde předkládám. Shodou okolností teď na obloze září i pár lahůdek, jako jsou dvě supernovy a co je důležitější, i jedna jasná nova v souhvězdí Delfína na hranici viditelnosti okem (takže ji neuvidíte :D ). V podstatě vypadá jako jasná hvězda co tam nemá být ;) Během pár dní její jasnost opět klesne a "hvězda" nám zmizí. Ani jedna ze supernov není v naší galaxii, takže nejde o spektakulární podívanou medializovanou všude v bulváru... Supernovy jsou masivní výbuchy hvězd které prozáří celou galaxii - v těchto případech jsou to "hvězdy" jasnější než galaxie ve které vybuchly. Nova je naproti tomu jev méně výrazný - jde o spuštění termonukleární reakci na povrchu bílého trpaslíka v systému těsné dvouhvězdy - druhou hvězdou je buď hvězda hlavní řady, nebo rudý obr. Reakce je způsobena akrecí vodíkové a heliové plazmy - díky zvyšujícímu se tlaku a teploty až do chvíle, kdy se spustí termonukleární reakce. Později dojde k prudkému rozhoření a zvýšení jasnosti hvězdy až o několik řádů. Postupně se pak hvězda zase svou jasností vrátí na původní hodnotu...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

> > > > > Od roku 2014 vytvářím souhrn uplynulého roku ve fotografiích: 2014, 2015, 2016 a 2017 < < < < <

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

Aktivní od

5. srpna 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama