Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

> > > > > Od roku 2014 vytvářím souhrn uplynulého roku ve fotografiích: 2014, 2015, 2016 a 2017 < < < < <

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Poslední album s touto tématikou se skládá z fotek z fluorescenčního mikroskopu (obdélníky, sCMOS kamera Andor Zyla 5.5) a z konfokálního mikroskopu (čtverce). Když jsem fotil fluorescenci mých vzorků, tak mě napadlo, že když jsou fluorescenční, tak by mělo být možné použít fluorescenční a konfokální mikroskopii. Vybral jsem několik výrazně fluorescenčních kousků a nejvýraznější kresbu nafotil mikroskopem. Barevné podání snímků neodpovídá realitě - viz. fotky pod obrázky tak jak je vidíme my. Je to dáno tím, že jsem různé fluorescenční kanály snímal různou dobu, aby jejich složením následně co nejvíce vynikly struktury ve vzorku. Občas je zde prezentováno několik variant.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • loni na podzim
  • 31 zobrazení
  • 6
  • 99
Popisek stejný jako u předchozího alba se dřevy a zkamenělinami. Stejně jako tam, i zde jsou fotky ledabyle nafocené v normálním světle spíše jako doprovodné a ilustrativní - pro představu, jak minerál vypadá "normálně." A stejně tak i zde, tyto fotky občas chybí :-) Pořádně nafocené budou někdy v budoucnu, až na to budu mít čas :-)

Tady jen doplním, že bílo-modře jasně svítící body a čárky jsou částice prachu (papír a látky). Téměř nemožné se jich zbavit :-(

Pro všechna tato tři alba jsem použil dva světelné zdroje, jeden starší, kde jsem později zsjistil, že byla jedna z lamp už téměř vypálená, takže některé minerály v ní nesvítily, a jedna nová. Excitační vlnové délky by měly být kolem maxima 254 nm a 361 nm, jestli se nepletu.

Nejde o všechny vzorky z mé sbírky - pouze o ty, které projevily luminiscenci.
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • září až listopad 2018
  • 33 zobrazení
  • 5
  • 1919
U většiny kamenů jsem se snažil nezapomenout i dokumentačně vyfotit, jak vypadá na normálním světle, tedy jak jej normálně vidíme. Někde jsem na to zapomenul. Jsou to opravdu dokumentační fotky s ledabylým nasvícením. V blízké budoucnosti, až bude čas, plánuji postupně nafotit vše kvalitněji. Fluorescence je zde také focena především dokumentačně, když jsem zjišťoval, který vzorek je/není a popř. jak moc fluorescenční je. Časem také mám v plánu fluorescenci nejzajímavějších kousků nafotit znovu, lépe, kvalitněji a detailněji :-) Fosforescenci jsem zaznamenal jen u některých fluoritů a je slabá a trvá jen krátce.

Rozdíl mezi fluorescencí a fosforescencí je hlavně v délce excitovaných stavů a tudíž délce přechodu na základní energetický stav doprovázený vyzařováním fotonu - u fluorescence dochází k trvání jevu v řádu desítek nanosekund; zatímco u fosforescence může jev trvat až desítky sekund po ukončení excitace. U fluorescence dochází k absorbci excitačního záření atomy v základním singletovém stavu, které nsledně přecházejí do excitovaných singletových stavů. Při následné relaxaci nazpět do základního energetického stavu dochází k okamžité emisi fotonu o vyšší vlnové délce (nižší energie), než mělo původní excitační záření. Dochází k tzv. červenému, neboli bathochromnímu posunu k vyšším vlnovým délkám (zde excitujeme neviditelným UV zářením a emise probíhá ve viditelném spektru). U fosforescence se po excitaci dostávají molekuly do metastabilních stavů - je určitá pravděpodobnost, že elektron přejde potenciálovou bariéru zakázaného stavu (= potřeba změna spinu elektronu) a dostane se do excitovaného tripletového stavu = tzv. mezisystémový přechod. Některé látky jsou schopné přecházet do tripletového stavu velmi účinně. Následné vyzáření fotonu probíhá pomaleji a i zde dochází k červenému posunu podobně jako u fluorescence. Vyzařované světlo však můžeme detekovat i po ukončení excitace. Energie absorbovaná látkami však nemusí být přeměněna na luminiscenci (fluorescence a fosforescence), ale může docházet k přechodu na základní energetické stavy tzv. nezářivými přenosy - vnitřní konverze (uvolnění tepla) nebo předání energie okolním molekulám. Excitace danou vlnovou délkou může probíhat pouze v případě, že daná látka schopná luminiscence absorbuje při dané vlnové délce. Pro focení jsem používal dvě vlnové délky v UV oblasti - pokud docházelo k absorbci záření (a následné luminiscenci) u obou vlnových délek uvádím oba snímky, nebo jejich kombinaci dle toho, jak se mi to líbilo. Bohužel jsem si nepoznamenal, jaká vlnová délka byla u jakého vzorku použita.

Nejde o všechny vzorky z mé sbírky - pouze o ty, které projevily luminiscenci.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • září až listopad 2018
  • 23 zobrazení
  • 1
  • 1111
V přítomnosti viditelného světla můžeme obdivovat mnohdy až neuvěřitelné tvary a barvy minerálů. Za použití "černého světla" se nám však otevírá cesta k jejich temné straně. Některé minerály jsou totiž schopné luminiscence (fluorescence a fosforescence), a po excitaci vyzařují díky tzv. červenému (bathochromnímu) posunu viditelné světlo celé škály barev. V tomto albu se věnuji jen určitému výběru, brzy budou následovat obsáhlejší alba.
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • loni na podzim
  • 44 zobrazení
  • 5
  • 1515
Rok 2018 byl velmi vydařený co se týče kvetení těchto krásek - tentokrát kříženec, který mi kvetl již v roce 2016. Oba rodičovské druhy již také kvetly - viz. alba níže.

Starší kvetení epifitních a orchideokvětých bublinatek:
Utricularia asplundii 2018
Utricularia campbelliana 2017
Utricularia asplundii × endresii 2016
Utricularia campbelliana 2016
Utricularia asplundii 2015
Utricularia endresii 2012
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • leden až květen 2018
  • 20 zobrazení
  • 8
  • 2121
Další ze zástupců orchideokvětých bublinatek, který mi vykvetl poprvé - bohužel kvetl velmi krátce.

Starší kvetení epifitních a orchideokvětých bublinatek:
Utricularia asplundii × endresii 2018
Utricularia asplundii 2018
Utricularia campbelliana 2017
Utricularia asplundii × endresii 2016
Utricularia campbelliana 2016
Utricularia asplundii 2015
Utricularia endresii 2012
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • loni na jaře
  • 22 zobrazení
  • 9
  • 1313
Bublinatka orchidoidní je relativně robusní epifitická či terestrická bublintka s nápadně velkými bílými květy vyskytující se na severu Jižní Ameriky a na Antilách. Z hlediska pěstování patří mezi ty snázáeji pěstovatelné orchideoidní bublinatky. I přes to mi poprvé vykvetla až teď, i když mi dříve kvetly mnohem náročnější druhy.

Starší kvetení epifitních a orchideokvětých bublinatek:
Utricularia alpina B 2018
Utricularia praetermisa 2018
Utricularia asplundii × endresii 2018
Utricularia asplundii 2018
Utricularia campbelliana 2017
Utricularia asplundii × endresii 2016
Utricularia campbelliana 2016
Utricularia asplundii 2015
Utricularia endresii 2012
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • květen až červenec 2018
  • 25 zobrazení
  • 10
  • 2020
Poslední album z loňských Dolomit (podzim 2018). Západ slunce jsem si zopakoval po čtyřech letech. V roce 2015 jsme však měli sníh, tento rok teplo a bezoblačná obloha. Navíc jsme fotili z trochu jiného místa. V noci jsme se v Passo delle Erbe vyspali ve spacácích a ráno vyrazili před svítáním fotit za výhodu slunce. V noci naštěstí moc nemrzlo - teplota neklesla moc pod bod mrazu. Oklepali jsme rychle námrazu a sbalili se rychle do auta. Za svítání jsme čekali až se slunce přehoupne přes hory a fotili jsme kostel Santa Berbura v obci La Val (německy Wengen).
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 13.10.2018
  • 49 zobrazení
  • 9
  • 3333
Jedno ze svítání jsme tradičně strávili u Cinque Torri - letos jsme konečně neměli zataženou oblohu. Právě naopak. Bylo zcela jasno. Sice je to lepší, než deka, ale i tak to má daleko k ideálním podmínkám pro focení. Barevné modříny v Dolomitech ale spraví každý neduh počasí - jejich medově zlatavá barva je ve správnou podzimní dobu okouzlující. Po obědě a procházkou v krásném horském městě Cortina d'Ampezzo jsme se vydali se zásobami a spacákem k Lago Federa fotit západ a následně i východ slunce. Chata Rifugio Croda da Lago byla překvapivě otevřená, což bylo v tuto roční dobu nezvyklé. Obvykle prý mívá uzavřeno. Stany tedy nebyly potřeba - pivo před i po západu slunce na dobrou noc bylo po zdlouhavém výstupu se zátěží (on se ten foťák, objektivy a stativ vcelku pronesou) o to lepší. Východ slunce na opět vymetené obloze jsme si "užili" obklopení fotografickým workshopem. Na jedné fotce jsem človíčky pro představu ani neretušoval...
více  Zavřít popis alba 
91 komentářů
  • 12.10.2018
  • 136 zobrazení
  • 18
  • 9191
Po roční pauze se opět dostávám do Dolomit. Letos nám moc nepřálo a většinu času byla vymetená obloha, což je fajn pro túry, ale ne pro ranní a večerní focení :-) Výjimka byl druhý západ slunce, kdy byla zase deka. V tomto albu se nachází asi moje nejoblíbenější fotka z Dolomit 2018 - svítání z vrcholu Mesolina, kdy se na chvíli mezi nás a vycházející slunce dostal slabý oblak, který se sluncem oranžově rozzářil.
více  Zavřít popis alba 
126 komentářů
Po pár letech se opět uskutečnil sraz :-) Díky Machymu za organizaci!

VIII. PFS Sraz 2014
IX. PFS Sraz 2015
více  Zavřít popis alba 
57 komentářů
  • září 2018
  • 123 zobrazení
  • 10
  • 5757
Sychravý konec léta je jasným znamením pro ukončení sezóny orchidejí u nás. To se však nekonalo - švihíky nekvetly ani při mé návštěvě, ani (dle informací od kolegů) dříve či později tohoto roku (ani na jeden ze dvou českých lokalit). Útěchou může být jen kudlanka nábožná :-) Při dojezdu na místo jsem ještě půl hodiny čekali, až se přežene silný šplouchanec, než jsme vyrazili na místo.
Přechozí návštěva s kudlankou a švihílky se odehrála před dvěma lety.
více  Zavřít popis alba 
41 komentářů
Druhé a poslední krátké album z italského Lago di Garda věnované především gekonům, které jsem večer vídával se mihnout po zdech každý večer. Většina z nich byla drobná - poslední večer jsem však s foťákem měl štěstí a potkal jsem jednoho většího a relativně klidného.
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 23.8.2018
  • 74 zobrazení
  • 9
  • 4040
Pár horkých pozdně letních dní strávených v okolí městečka San Felice del Benaco na jihozápadním břehu Gardského jezera. Lago di Garda je největší italské jezero vytvořené po poslední době ledové Etschským ledovcem a leží v nadmořské výšce 65 m. Na severu tvoří "fjord" zařezávající se mezi až 2000 m vysoké hory. Na jihu je tvořeno morénou původního ledovce. Maximální hloubka jezera je udávána 346 m (leží tedy pod úrovní moře). Klima je u jezera středomořské. Díky blízkým horám se v jeho okolí nalézá obrovské množství různých biotopů a rozmanitého života. Malé, krátké nahlédnutí zde nabízím také já. Ve městě jsem první den poprvé v životě potkal dudka choholatého pobíhajícího chvíli po trávě. Nevěřil jsem vlastním očím. Foťák jsem bohužel s sebou neměl, stejně by to ale nebylo moc dobrá fotka. Takhle mi zůstane v paměti jen velmi hezká vzpomínka.
více  Zavřít popis alba 
79 komentářů
  • srpen 2018
  • 86 zobrazení
  • 14
  • 7979
Poslední den strávený v Rakousku před cestou na jih, do Itálie. Vyšli jsme z městečka Hintertux v nadmořské výšce cca 1 500 m k horskému vodopádu na říčce Weitentalbalch (jeho výšku jsem nedohledal) o asi 450 výškových metrů nad námi ve stínu nejbližšího vrcholu Wandspitze (2 614 m). Přes údolí je možní vidět tyčící se štíty s nejvyšším vrcholem Olperer (3 476 m), který však přes vrcholky Gefrorene-Wand-Spitzen (3 288 m) není vidět. Za to je vidět ledovec, který se tam nachází - Tuxer Ferner, součást lyžařského centra známé pod turistickým označením Hintertuxer Gletscher (ledovec Hintertux) na konci údolí Tux. Fotky zde jsou hlavně detaily flóy pozdního alpského léta, kdy toho už moc nekvetlo, a několik fotek z příjemného setkání se skokanem hnědým na březích říčky Weitentalbalch.
více  Zavřít popis alba 
88 komentářů
  • 19.8.2018
  • 84 zobrazení
  • 11
  • 8888
Krátké album z blízkého okolí alpského městečka Finkenberg ležící na začátku údolí Tuxertal mezi Tuxskými a Zillertalskými alpami. Nejazjímavější bylo místo s několika odkvetlými a mnoha nekvetoucími exempláři v ČR vzácné orchidejky smrkovníku.
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 18.8.2018
  • 72 zobrazení
  • 12
  • 4040
Ráno jsme vyjeli z Alp směr Trento v Itálii, kde jsme nabrali Jakea (spolubydlící z Buffala), následně byly v plánu Dolomity, ale vzhledem k tomu, že nastaly celoitalské prázdniny/volno či co, tak byly hory plné turistů. Proto jsme změnili plány a vrátili se do Rakouska, i když do jiné části - do Tuxských a Zillertalských alp. zatímco Tuxské alpy jsou vápencové, vedlejší Zillertalské jsou krystalické, tvořené hlavně tmavou rulou a břidlicemi. Ubytovaní jsme byli v osadě Astegg nad městečkem Finkenberg poblíž Mayrhofen. Tato osada leží na svazích hory Penken (Tuxské alpy), pod ní se rozprostírá údolí Zillertal, na jehož druhé straně se tyčí hory Zillertalských alp - výrazné blízké vrcholy jsou Ahornspitze, Mittlere Grinbergspitze a Dristner.
více  Zavřít popis alba 
68 komentářů
  • 17.8.2018
  • 113 zobrazení
  • 12
  • 6868
Seebensee je vysoko položené ledovcové jezero v nadmořské výšce 1 657 m v Mieminger Gebirge (= Mieminger Kette), které spolu s horami Wettersteingebirge tvoří skupinu Wettersteingebirge und Mieminger Kette patřící do Severních vápencový Alp ve Východních Alpách. Nejvyšším vrcholem této části Alp je Zugspitze, což je také nejvyšší hora Německa (2 962 m). Z jezera Seebensee jsou vidět jen některé vrcholy masivu Zugspitze - Wetterspitzen (2 747 m), Wetterwandeck (2 698 m), Plattspitzen (2679 m) a Gatterlköpfen (2 490 m). První tři vrcholky jsou na fotkách kompletně schované v oblacích, Plattspitzen je trochu vidět a Gatterlköpfen jsou vidět celé. Výstup jsme zahájili z Ehrwaldu v nadmořské výšce 1 050 m a pokračovali po červené skrze lesy až suťovišti (1 430 m), ze kterého stezka pokračovala via ferratou do 1 670m a pak už jen mírně nahoru (1 680 m) a následně dolů až k Seebensee (1 657 m). Následující album je tvořené především z fotek přírody v bezprostředním okolí Seebensee.
více  Zavřít popis alba 
74 komentářů
  • 15.8.2018
  • 99 zobrazení
  • 16
  • 7474
Po Perseidech, u kterých jsem do poslední chvíle kvůli měnícímu se počasí nevěděl, jestli budu fotit v ČR, Rakousku, nebo Itálii (nakonec to bylo v ČR), jsme se vydali do rakouských Alp poblíž Innsbrucku. První album je ze Severních vápencových Alp, což je subprovincie Východních Alp - konkrétně jsme se pohybovali v horách Wettersteingebirge (zkráceně Wetterstein). Od horské řeky Leutascher Ache jsme se vydali vzhůru směrem Plattach a Gehrenspitze. Střídavě pršelo a mrholilo, takže jsme vystoupali asi jen 450 výškových metrů - částečně za to může i mé loudání se při focení. Hned ze začátku cesty jsem vedle stezky zahlédl v podrostu pod smrky (jak příhodné) v nadmořské výšce asi 1240 m orchidejky smrkovníky plazivé - byly tak nějak v optimu. Kromě všudypřítomné tolije, kruštíky a sem tam jsme narazili na okáče rodu Erebia. O něco později, v nadmořské výšce 1460 m vykukovala v trávě mezi tučnicemi i jedna odkvetlá orchidej (také menší a nenápadná). Už z dálky bylo jasné, že to musí být měkčilka jednolistá, což se také záhy potvrdilo...
více  Zavřít popis alba 
54 komentářů
  • 14.8.2018
  • 111 zobrazení
  • 12
  • 5454
Tohoto krásného velkého tesaříka jsem našel úplně náhodou - nemohl jsem to ovšem nechat bez fotky :-)
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 29.7.2018
  • 57 zobrazení
  • 9
  • 1111

Nebyla nalezena žádná alba.

Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

> > > > > Od roku 2014 vytvářím souhrn uplynulého roku ve fotografiích: 2014, 2015, 2016 a 2017 < < < < <

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

Aktivní od

5. srpna 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama