Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

> > > > > Od roku 2014 vytvářím souhrn uplynulého roku ve fotografiích: 2014, 2015, 2016 a 2017 < < < < <

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)
více 

Pexeso pro děti
na prázdniny

Za pár korun spoustu legrace
a ještě dětem cvičíte paměť.
Kód: NaPrazdniny

199 s kódem
Žiarska dolina je cca 8 km dlouhé glaciální údolí. Nachází se v Západních Tatrách a její osou protéká říčka Smrečianka do které se z boků vlévá několik dalších potoků - Bystrý či Šarafiový, na kterém je pěkný vodopád (dostat se k němu dá stezkou začínající hned za Žiarskou chatou - doslova - projdete k němu kolem pietního místa, symbolický cintorín). Na začátku doliny je několik důlních štol od těžby rudy - kousek od jedné kvetl pobázněný blatouch. Cestu nazpět si můžete urychlit koloběžkami, které se dají u chaty půjčit.
více  Zavřít popis alba 
56 komentářů
  • 30.8.2014
  • 353 zobrazení
  • 7
  • 5656
Poslední dva roky nám přes dvůr přelétává jeden vrtulník - je to šídlo modré. Letos při práci vlétla samička tohoto obra do garáže, a chudák se nemohla dostat ven - zkoušela to přes okno. Tak jsem zanechal práce, okamžitě ji opatrně lapil a chtěl vypustit ven. Což jsem si rozmyslel, doběhl s ní pro foťák (naštěstní na něm byl nasazen makroobjektiv) a udělal jednoručně pár detailních snímků této krasavice.

Aeshna cyanea patří mezi velké vážky (největší svého rodu u nás). Na rozdíl od samců mají samičky všechny skvrny na zadečku zelené. Zde v odkazu je snímek samce, kde jsou vidět i modré skvrny http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Leto_2012_-_vazky_Odonata_Mukarovskeho_potoka_Mnichovohradistsko/#PTX_8613_PS.jpg Tento druh patří mezi běžně se vyskytující (vůbec jeden z neběžnějších) - nemá totiž výrazné nároky na stanoviště, takže ji najdeme podél rybníků, bazénů, tůní, odkališť, stok apod.
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 16.7.2014
  • 190 zobrazení
  • 8
  • 3333
První z řady fotografických restů - Liberecká ZOO. Přestože počasí slunci moc nepřálo, tak alespoň nepršelo a zvířata byla celkem aktivní - navíc jsme měli štěstí na akci k narozeninám bílých tygřat, která dostala ovoněné papírové "hračky" ve tvaru jelenů/sobů.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 30.6.2013
  • 118 zobrazení
  • 0
  • 2121
Petrified Forest National Park je místo proslavené rozsáhlými nalezišti zkamenělého dřeva, které je zde možné nalézt i jako celé obrovské kmeny a všemi barvami hrající pustiny "badlands." Nadmořská výška se zde pohybuje kolem 1600 m a klima je zde větrné a suché s teplotními rozdíly během roku mezi 38°C v létě a -6°C v zimě. Naměřené rekordy jsou pak 42°C a -33°C. Přibližně třetina parku je řazena jako divočina (cca 203 km2). Kromě obrovského množství zkamenělého dřeva je park známým nalezištěm zkamenělin z období pozdního triasu (cca před 225 mil. let) v krásně barevné geologické vrstvě označované jako Chinle Formation. Nalezneme zde zkamenělé kapradiny, cykasy, ginkga a obrovské předchůdce dinosaurů - obojživelné ještěry ze skupiny Phytosauridae. Všechny vrstvy, které byly nad ní, byly po tektonickém pohybu desek erodovány a odváty či odplaveny pryč. Na některých místech tak můžeme najít pouze novější vrstvy, jako je např. vrstva Bidahochi Formation tvořená čedičovou lávou, která se vytvořila cca před 16 až 5 mil. let. Nejstarší dochované důkazy o obydlení lidmi pochází z období před cca 8000 lety. Před cca 2000 lety zde pěstovali kukuřici, stavěli domy a kreslili po skalách petroglyfy. Kvůli klimatickým změnám opustili tato místa přibližně kolem roku 1400 n.l.

Zkamenělý les se kdysi nacházel na superkontinentu Pangea poblíž rovníku s vlhkým subtropickým klimatem. Většina biologické hmoty byla rychle rozložena ve vodě, nebo pozřena ostatními organismy. Některé organismy (především stromy), byly pohřbeny tak rychle, že zůstaly prakticky nedotčené časem a staly se fosíliemi. Stromy spadlé do řek byly překryty sedimentem obsahujícím vulkanický popel. Podzemní voda s rozpuštěným oxidem křemičitým z popele postupně nahrazovala rostlinnou tkáň křemenem, díky čemuž se dokonale zachovala struktura dřeva. Křemen obsahuje nečistoty tvořená především oxidy železa a mědi, hořčík, uhlík a chróm. Vnější struktura a tvar permineralozovaného dřeva se dochovala až dodnes. Ostatní fosílie zde jsou kompresního typu - váha sedimentů a vrstev horniny stlačila původní tkáně do tenké vrstvy. kterou dnes známe jako fosílie. Většina zkamenělého dřeva pochází z konifer Araucarioxylon arizonicum. Na severu parku můžeme nalézt také dřevo ze stromů Woodworthia arizonica a Schilderia adamanica. Celkem se zde podařilo identifikovat nejméně devět druhů.

Jak už bylo řečeno - barvu zkamenělému dřevu dodávají nečistoty v křemeni. Jsou to např.:
červená a růžová - přítomnost hematitu (oxid železitý)
žlutá, hnědá a oranžová - přítomnost goethitu (produkt oxidace jiných minerálů železa jako je hematit, siderit, pyrit či magnetit)
zelená - čisté redukované železo, chróm, kobalt či měď
bílá - čistý křemen
černá - organický uhlík, pyrit a oxidy manganu
fialová a modrá - oxid manganičitý
více  Zavřít popis alba 
37 komentářů
  • 20.9.2017
  • 84 zobrazení
  • 10
  • 3737
Letos první syslíci - mě nikdy neomrzí, vás snad také ne ;)
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh savce, který je chráněn celoevropsky. Výskyt sysla na některé z lokalit namená zařazené tohoto místa do systému NATURA 2000.
Delší popisek alba snad ani nemusí být - pro více info stačí zalistovat na starší syslí alba...
Pro zajímavost jetě uvedu, že západní hranici rozíření tvoří právě české lokality.
Výběr jsem se snažil tentokrát udělat co nejuží, ať tu snímků není zbytečně moc.
více  Zavřít popis alba 
68 komentářů
  • 29.5.2015
  • 209 zobrazení
  • 22
  • 6868
Mt Rainier je nejvyšším stratovulkánem Kaskádového pohoří - zároveň je tedy i jeho nejvyšší horou s nadmořskou výškou 4392 m. Tato sopka patří mezi 16 nejnebezpečnějších na světě díky blízkosti velkoměsta Seattle (87 km) a Tacoma (93 km) a silně ledové pokrývce. V případě výbuchu by došlo (podobně jako u Mt. St. Helens) k tvorbě laharů (sopečný bahnotok) které by pohřbily vše, co by jim stálo v cestě. Ledovce (26) pokrývají 93 km2 a staví tak Mt.Rainier na první místo mezi horami z hlediska zaledněnosti. Mt.Rainier má taky hustou síť ledových jeskyní a v jednom z jeho kráterů je pod ledovcem díky tunelům dostupné nejvýše požené jezero USA (4329 m). Mnoho řek nese stejné jméno, jako ledovce, ze kterých pramení - Carbon, Cowlitz, Mowich, Nisqually a Puyallup. Samotná hora má široký vrchol, na kterém jsou tři vrcholky - Columbia Crest, Point Success (4315 m) a Liberty Cap (4301 m). Na východním svahu se nachází ještě vrchol Little Tahoma Peak (3395 m), který je pravděpodobně erodovaným pozůstatkem původní velikosti vulkánu). Stáří ložisek lávy na Rainieru se odhadují až na 840 000 let. Před 5 000 lety došlo pravděpodobně k tvorbě tzv. Osceolskému laharu a snížení vrcholu z původních přibližných 4900 m na současných 4392 m. Osceolský lahar (jeden z mnoha v minulosti Rainieru) pokryl území dnešního města Tacoma a části Seattelu. Před 530 - 550 lety došlo k tvorbě menšího Elektronového laharu. Současný vrchol po radikálném snížení během Osceolského laharu dotvořily menší erupce vylučující lávu před cca 1 000 let.
více  Zavřít popis alba 
53 komentářů
Konečně! I když je Podyjí oblastí, kde jste schopní potkat všechyn naše druhy užovek, doposud se mi to nepovedlo. Loni to byla alespoň užovka stromová. Je to nádhernýý had dorůstající délky až přes dva metry. V ČR se vyskytuje jen ve třech oblastech (Moravec et. al, 2015), kde tedy o velice vzácný a kriticky ohrožený druh plaza. Abych byl přesný, mělo by jít o našeho nejohrženějšího hada. Miluje prosluněná suchá místa, avšak vyžaduje, aby v jejich blízkosti tohoto biotopu byla i místa vlhká - často to jsou řídké listnaté lesy, lesosetpi, vinice a sady.

Ostatní má alba z Podyjí:

2017 - užovka stromová toto album
2017 - ještěrka zelená

2016 - hlavně modrásek rozchodníkový

2015 - vstavač kukačka
2015 - pestrokřídlec podražcový
2015 - ještěrka zelená
2015 - hnědásek kostkovaný
2015 - jasoň dymnivkový
2015 - infračervená fotografie
více  Zavřít popis alba 
68 komentářů
  • 10.5.2017
  • 109 zobrazení
  • 14
  • 6868
Toto plachtové album se z větší ásti odehrává u vody. Od koncertů samců skokanů skřehotavých, přes plovoucího slepýše, líhnoucí se vážku štyřskvrnnou a její první let až po první setkání se vzácnější vážkou jasnoskvrnnou (Leucorrhinia pectoralis). To ale nebylo jediné první setkání - ale o tom v příštím albu. Rosnatky se opět znatelně nerozrostly, ale stávající trsík vypadá stále vitálně. Louky zdobí čilimníky, prstnatce májové a další luční kvítí začíná kvést. Vážku jasnoskvrnnou se mi bohužel podařilo vyfotit jen jednu a prstnatce májové a jejich okolí trpí pod nohami nadšených fotografů. Tráva i hadilky kolem nich jsou podupané, některé méně fotogenické kousky také a vůbec... pro super fotku udělá leckterý fotograf téměř cokoli, znám to, ale jíst přes mrtvoly - alespoň z říše nevinné matky přírody by se nemělo nikdy... Fotky poničených hadilek a prstnatců jsem nedělal - o takový smutný pohled nikdo nestojí... Ale to je daň za známou a propagovanou lokalitu - temnou stránku mají i nejlepší skutky :) Album opět uzavírá jedno vybrané video s dovádějícími skokany.
více  Zavřít popis alba 
161 komentářů
Přestože i zde jsem strávil několik hodin, obsahuje toto album mnohem méně snímků. V této oblasti jsem totiž hodně pobíhal po stráních a málo fotil v naději, že naleznu modráska černoskvrnného - jeden z našich nejohroženějích modrásků. Nepodařilo se mi to (o nějaký ten týden později jsem se dozvěděl o jedné lokalitě kousek od mého bydliště, ale to už bylo na ně opět pozdě). Přestože jsem modráska nenalezl ani na pro něho dokonalých stanovištích (měl jsem jet blíže k Huslenkám), nebylo proč zoufat. Valašsko je nádherný kout naší země. Kopcovitá krajina protkaná sítí údolí s pastvinami plných ovcí je jako z pohádky. A právě ona tradiční pastva ovcí je důvod, proč se v této oblasti motýl vyskytuje. Potřebuje totiž spásané louky ovcemi a kozami s výskytem mateřídouky a některých druhů mravenců. Není schopen přežít na lukách obhospodařovaných intenzivní moderní formou, stejně jako celá řada naich modrásků, což je i důvod jejich ohrožení a kritického úbytku. A je jedno zda vyhledávají suché pastviny nebo mokré louky. Na valašsko jsem se letos vrátil ještě jednou na podzim... Po tomto dlouhém dni, kdy jsem se vrátil až po západu slunce a téměř 20h cestování mě právě zapadající slunce poskytlo nádhernou podívanou, kvůli které jsem se musel zastavit na chvilku a kochat se...
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • 17.7.2014
  • 178 zobrazení
  • 8
  • 4444
Po pár letech se opět uskutečnil sraz :-) Díky Machymu za organizaci!

VIII. PFS Sraz 2014
IX. PFS Sraz 2015
více  Zavřít popis alba 
57 komentářů
  • září 2018
  • 116 zobrazení
  • 10
  • 5757
Jak krásně se vyvedl výstup na Sněžku, tak nepovedený byl západ slunce z Lysé hory. Celýý výstup bylo jasno až polojasno. Slunce pálilo až běda, ale před západem přiššel tzv. mrak kurvič a sedl si nad západní obzor :-)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2016
  • 4 zobrazení
  • 0
  • 00
V severní částí Mladoboleslavska, v bývalém vojenském prostoru Ralsko, se nachází rozsáhlá stepní společenstva. Na jedné nevelké části tohoto rozsáhlého prostoru se za parného léta prolétává jeden z našich nejohroženějších motýlů. Jde o vymírajícího, kriticky ohroženého modráska černoskvrnného. Tento modrásek vyžaduje travnatá slunná stanoviště s nízkým bylinným porostem a bohatým výskytem živné rostliny pro své housenky - mateřídoušky - a výskyt specifických mravenců (především Myrmica sabuleti). Část jeho vývoje se totiž odehrává v mraveništi (myrmekofilie). Dříve byl rozšířen po celém naem území - po intenzifikaci hospodářství ustoupil skoro z celého území. Dnes přežívá na poslední hrstce malých lokalit - nejvíce jich je na Vsetínsku. Několik izolovaných a velmi malých kolonií nalezneme v Pošumaví, Povltaví, Bílých Karpatech... Ohrožen je zánikem svých biotopů - pro management je vhodné zapojení pastvy několika kusů ovcí, popř. mozaikového kosení. Obojí je v období sezóny potřeba provádět jen velmi opatrně! V žádném připadě tedy nesmí dojít k intenzívnímu spásání/sečení celé lokality. Vyskytoval se zde i koniklec luční - ten již parně vyhynul devastací své lokality.
V albu naleznete především dokumentační snímky - v parném červenci se na otevřených prostranstvích nefotí nejlépe :D Svrchní stranu křídel obou vzácných modrásků se mi nepodařilo úplně vyfotit - na rozdíl od např. perleťovců je rozevírají jen velmi vzácně. Populace však není momentálně na pokraji vyhynutí, takže ještě budu mít šanci...
více  Zavřít popis alba 
93 komentářů
  • červenec 2015
  • 196 zobrazení
  • 17
  • 9393
Stejný den jako za hnědáskem jsme pak s kamarádem navšívili i tuto nejmenovanou malou lokalitu, která je domovem nenápadné, krásné ale vymírající orchideje. Jde o vstavač bahenní vyskytující se na několika posledních místech ve středním polabí a na jednom na Moravě - alespoň takové jsem našel údaje. 7 míst v čechách a 1 na moravě - novější (?) údaje říkaji, že lokalit je zhruba polovička. Jak tomu doopravdy je nemám tušení. Jedno je jisté - jeho ústup z naší krajiny stále pokrauje a není divu. Miluje podmáčené louky, což se mu stalo osudným, když je člověk začal vysoušet, rozorávat a přeměňovat na jemu prospěšná pole. Zde prezentovaná lokalitka není nijak maloploššně a velkoplošně chráněna, nemá jméno a její přesná poloha není příliš známá. A tak to i nechám. Vstavač bahenní roste v okolí několika desítek kilometrů i na jiných a velice známých lokalítách, tak nechejme tuto nedotčenou. Jak taková známost lokalit dopadá si můžete přeíst např. zde http://www.photonature.cz/clanky/priroda/165-slatinna-louka-u-liblic-devastace-prirody.html Svým způsobem se neznámost/neprofláklost stará i nepříliš dobrý přístup. Lokalita je chráněná lesem, jehož podrost ostružiní a hlohu je na okraji pro lidskou nohu po většinu své délky neprostupný. Z další strany je chráněn rákosím a vodní plochou a přístupný je dobře jen přes rozsáhlá pole. Navíc je to malé místečko a velice nenápadné. Co se týče orchideje tak jde o růžový druh vstavače s velkými řídce rostlými květy (dříve uváděn jako vstavač řídkokvětý bahení - Orchis laxiflora subsp. palustris). Na lokalitě jsem napočítal 24 kvetoucích jedinců.
více  Zavřít popis alba 
98 komentářů
  • 13.6.2014
  • 333 zobrazení
  • 7
  • 9898
Vrch mužský je nejvyšší kopec v okolí Mnichova Hradiště od kterého leží asi 5km. Je z něho krásný výhhled do krajiny ve všech směrech. Za dobrého počasí jsou vidět krkonoče i České Středohoří. Panorama se mi nepovedlo složit, nevím proč, ale počaí na to stejně nebylo, takže přidávám jen pro ilustraci krátká panoramatka - směr Bezděz, Ralsko, Ještěd a ke Komárovskému rybníku u Příhrazských skal. Stejně jako loni u Spišského hradu i zde to vypadalo jako na dokonalé místo pro otakárky fenyklové, kteří se rádi přes den sdržují na vrcholích nejvyšších kopců. Bohužel jsem narazil jen na jednoho. Focení otakárků je poněkud složitější. Jde o velké motýly, kteří musí neustále mávat křídly i když sají (takže většinou máte ostré jen tělo), aby se s nimi květ nezváhl. Focení znesnadňoval i silný vítr, který na vrholu vanul a neustále nejenže kýmal s květem a otakárkem, ale i vháněl další stebla mezi objektiv a fotografovaný objekt. Nakonec se pár snímků trochu vyvedlo, i když ne podle mých představ. Ale s odstupem času už možná vím, jak to příště vylepšit ;)
více  Zavřít popis alba 
58 komentářů
  • 8.6.2014
  • 139 zobrazení
  • 11
  • 5858
Vrch Mužský (463 m n. m.) se nachází SV od Mnichova Hradiště, nedaleko Drábských světniček. Z vrchu je hezký výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, Ještěd, České středohoří, Český Ráj...

Album bude postupně doplňováno...
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • září 2011 až srpen 2012
  • 307 zobrazení
  • 0
  • 1111
Oproti loňské ryze letní návštěvě Slovenska byla ta letošní ve znamení končícího léta a přechodu do podzima. V počasí se střídaly fajn dny a dny totálně promočené. První z výletů byl do Mlýnické doliny za krásným Vodopádem Skok. Začínal s jasnou oblohou s několika mraky až po zcela zataženou oblohu ve vyšších polohách nad dolinou. Z časových důvodů jsme se mrkli jen nad vodopád na Pleso nad Skokom a nepokračovali dolinou dále. Kousek pod vodopádem je malé průzračné Pliesko pod Skokom. V albu naleznete celou řadu zajímavých rostlin a některé druhy v České republice nepotkáte. Ta skutečnost, stejně jako stupeň ohrožení pro ČR (u některých i pro SR), je u fotek uvedena.

Ze zajímavých rostlin bych vypíchnul vrbu bylinnou, drobnou orchidejku vemeníčka zeleného a ještě např. kropenáče vytrvalého.

Jak postupuje cesta od Štrby výše dolinou, tak se mění pásmo lesa (borovice a smrky) postupně na pásmo kosodřeviny kde dominuje borovice kleč a v bylinném patře nalezneme celou řadu rostlin jako jsou koniklece či hořce. Přibližně na úrovni vodopádu Skok se pak pásmo kosodřeviny pomalu mění na pásmo subalpínské, horské hole (slovensky sg. hoľa), kde můžeme na obnažených skalách a kamenech obdivovat pestrobarevnou mozaiku především korovitých lišejníků. V bylinném patře pak de kromě trav nalezneme vřes a vácné zakrnělé druhy vrb. Kolem Plesa nad Skokom pak ve vlhkých a mokrých až rašelinných místech roste již zmiňovaná drobná orchidejka a nádherně kvetoucí drobná rostlinka kropenáč.

Co se týče determinace druhů lišejníků tak to u některých berte s rezervou ;)

A ano, vím že už je Nový Rok a že bylo foceno před více jak čtyřmi měsíci, ale lepší pozdě než vůbec ne? :)

Kromě panoramat a HDR snímků (upraveny pět tak aby vypadaly co nejpřirozeněji) jsem zde poprvé kusil ND 1000× filtr (doposud jsem měl jen 4 a 8×), který je výborný pro dostatečné prodloužení expozice za poledního slunce. Bohužel mnou použitý filt od firmy VF Foto nesmírně mění barvu scény, která se i z RAWu těžko opravuje. 4 a 8ku mám od fy.Hoya, se kterými jsem podobný problém nikdy neměl. V albu je to pár snímků vodopádu s "rozmazanou" vodou.
více  Zavřít popis alba 
80 komentářů
  • 25.8.2014
  • 252 zobrazení
  • 9
  • 8080
Tak si tam v poklidu seděly na drátech a odpočívali po parném dni a povídali si co všechno zažily. Čaj o páté. Mladé vlaštovky obecné (Hirundo rustica) nemají tak výrazné zbarvení a ocasní pera jsou také kratší a ne tak vykrojená.

Co možná někdo z vás neví, tak vlaštovky jsou řazeny k ohroženým druhům naší fauny...
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 27.7.2012
  • 156 zobrazení
  • 1
  • 44
Na tyto fotky jsem úplně zapomenul, takže zde jsou s ročním zpožděním :-) Jde jen o pár cvaků s full-spektrum modifikovaným foťákem a IR filtrem.
Infračervenou fotografií s nám otevírá úplně nový svět. Věci, jak je známe, dostávají nový rozměr. Hlána je černější a stromy už nejsou zelené, ale jejich listí je sněhově bílé (no spíš s červenavým nádechem, samozřejmě). Fotky jsou jen v černobílé verzi - falešné barvy se mi ještě nepodařilo uspokojivě zvládnout a červeno-růžové fotky, ač jsou realitě nejblíž, vypadají zvláštně :-) Důvodem jiného vzhledu je, že jsme zvyklí svět vnímat v nějakých barvách, což je dáno odrazem a absorpcí částí spektra viditelného světla různými povrchy různých materiálů. Infračervená fotografie zachycuje pouze to IČ světlo, které objekt odrazí. Listí odráží IČ mnohonásobně více, než vše ostatní v krajině, proto je nejsvětlejší. V IČ světě máte z erných tepláků/batohu najednou batoh/tepláky světlounké, pleť se na portrétech nadpřirozeně vyhladí, oči změní barvu...
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 8.5.2015
  • 60 zobrazení
  • 5
  • 1111
Akce to byla od samého začátku do úplného konce úžasná. Skvělí lidé, super zábava a možnost si popůjčovat techniku, kterou člověk v ruce ještě neměl. Ať už jde o nové moderní objektivy, staré takříkajíc archivní kousky či jiná těla. Ubytovaní jsme byli na Kohůtce na samotných hranicích Česko-Slovenských a večerní zábavu spříjemňovala hruška s trnkou a skotská - ještě jednou díky, kluci, za ně!

NPR prales Razula se nachází na svazích hory Lemeššná (950 m) poblíž Velkých Karlovic a vytéká z ní potok Hanzlůvka. Prales je karpatského charakteru, tedy s převahou buku a jedle o stáří až 350 let a v podrostu pak rostliny jakou jsou kyčelnice nebo šalvěj lepkavá. Od roku 1935 je zákaz těžby lesa (nalézáme zde kmeny padlých stromů v různém stádiu rozkladu), národní přírodní památkou byl však prales vyhlášen až roku 1949 o rozloze 23,5 ha a od té doby je ponechán bez jediného zásahu člověka (pokud nebereme v úvahu návštěvy lidí).

Přestože to byla pro mě zase cesta přec téměř celou ČR (tam a zpět téměř 800km), tak není čeho litovat :)
více  Zavřít popis alba 
73 komentářů
  • říjen 2014
  • 307 zobrazení
  • 3
  • 7373
Kýchavice bílá Lobelova je relativně běžný druh našich Sudetských a Karpatských hor od kýchavice bílé pravé ji v květu snadno poznáte dle květů - ta Lobelova je má zelené, kdežto pravá bílé. Ta pravé se vyskytuje jinde - nalezneme ji v Novohradských horách a na Šumavě. Třetím druhem je kriticky ohrožená kýchavice černá, kterou si opravdu splést nemůžete - tu nalezneme ve Džbánu, Podyjí a v Bílých Karpatech. Všechny druhy kýchavic jsou prudce jedovaté - patří k našim nejjedovatějším rostlinám. Prášek z jejího suchého kořene dráždí ke kýchání - odtud název. K otravám nejčastěji docházelo k záměně nekvetoucí rostliny s hořcem žlutým, jehož kořen se používá k dochucování alkoholických nápojů. Kdo neměl třeba v Tatrách na Slovensku hořcovou vodku? Jedovaté jsou všechny naše druhy - ta bílá je ale jedovatější než černá... Informace kde bych měl kýchavici bílou hledat jsem dostal opět od Tommyho.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 13.7.2018
  • 50 zobrazení
  • 11
  • 2121
Bohužel nám jak všichni víme počasí poslední týdny moc nepřeje a nepřálo nám ani 26.5. kdy planety tvořily prakticky rovnostranný trojúhelník. Jejich vzájemné konjunkce byly následující: 24. byl Merkur v konjunkci s Venuší. 27. byl Merkur v konjunkci s Jupiterem a 28. byla Venuše v konjunkci s Jupiterem. Ani jedno se mi nepodařilo zachytit, ale 31. se k večeru počasí umoudřilo a dovolilo zdokumentovat alespoň přímku, kteoru planety vytvořily než se začaly od sebe ještě více vzdalovat a než se Jupiter ještě více utopil v bordelu na západním obzoru. Stále se ale naštěstí vešly do zorného pole delšího ohniska - tři planety poblíž sebe není častý jev :)
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 31.5.2013
  • 113 zobrazení
  • 0
  • 44
Pro někoho možná nudné album plné vykukujících kousků velryb. Ale pro mě jako nadšence do všeho živého to samozřejmě byl zážitek. První fotky jsou z předchozího dne z vyhlídky. Další den jsme se probudili do jasného slunečného rána s nádherným výhledem na "moře" a vydali jsme se na velryby. Oblékli nás do červených teplých a nafouklých obleků a už stačilo jen čekat "na zvednutí kotvy" našeho zodiaku. Zážitek to nebyl zas tak drahý - v přepočtu cca 1200-1500kč, jestli si správně pamatuji :) Po návratu jsme si prošli okolí malebného městečka Tadoussac a ke konci dne se počasí opět zhoršilo - zatáhlo se. Nakonec jsme velryby a Tadoussac nechali za zádi, nasedli do auta a čekalo nás noční odjezd vstříc kanadské divočině a v paměti nám stále utkvívaly vodotrysky vodní tříště na obzoru a na okamžik se vynořující velikáni mořských plání. Kromě běluh, sviňuch jsme mohli vidět keporkaky a tři druhy plejtváků. A co jsem se naučil - fotit teleobjektivem na houpajícím se člunu není žádná sranda :D
více  Zavřít popis alba 
67 komentářů
  • 6.10.2013
  • 228 zobrazení
  • 3
  • 6767
Tak další z řady restů - jedna z krátkých návštěv této zajímavé druhově bohaté lokality na okraji města Hradec Králové. A konečně se mi podařilo najít rosnatku okrouhlolistou! Dva trsíky a zrovna kvetly, i když všechny květy buď odkvetlé nebo před otevřením - hold to byla zase jen předvečerní návštěva s pozdně odpoledním až podvečerním sluncem. Co mě ale překvapilo byl nález silně ohroženého ohniváčka černočárného, kterému je spíš domovem Morava... na případné chyby v determinacích mě neváhejte upozornit ;)
více  Zavřít popis alba 
76 komentářů
  • 1.7.2013
  • 180 zobrazení
  • 0
  • 7676
Pár fotek z jednoho zamračeného srpnového odpoledne Na Plachtě u Hradce Králové. Mé první setkání s nádhernou vážkou červenou...
více  Zavřít popis alba 
82 komentářů
  • 22.8.2013
  • 161 zobrazení
  • 1
  • 8282

Nebyla nalezena žádná alba.

Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

> > > > > Od roku 2014 vytvářím souhrn uplynulého roku ve fotografiích: 2014, 2015, 2016 a 2017 < < < < <

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

Aktivní od

5. srpna 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama