Název

Podzimní Dolomity 2015, část druhá - 25.10.2015 (San Martino a Marmolada, Itálie)

Popis

Abych řekl pravdu, toto album obsahuje asi nejbarevnější a nejkýčovitější východ slunce, jaký jsem kdy na vlastní oči zažil. Být v tu chvíli na krásném místě je požehnání. Prokletí je být fotografem a mít s sebou jen jeden stativ, jeden foťák... Jeden neví, kam se dřív natočit, fotit za široka? detaily delším ohniskem? udělat panorama nějakou "dvacítkou" až "třicítkou" objektivem? Zpětně vidím, co vše jsem nestihl zachytit a co jsem měl udělat jinak, lépe... Světelné podmínky se neustále mění - je otázkou minut až desítek sekund rychle překomponovat, zaostřit a vyfotit danou scenérii. Za chvilku je po ideálně nasvícené krajině a světlo se přesune jinam. Ze začátku se barví oblaky, jak slunce stoupá, tak se sytě růžové světlo čím dál více odráží od vhodně položených oblaků do krajiny a vše zalévají svou barvou. Neuvěřitelné scenérie se před vámi objevují a zase mizí. Slunce dále stoupá, barvy se mění, jsou méně syté a z růžových přecházejí spíše do oranžových tónů. Když se slunce přehoupne nad obzor, světlo se stává ostré a spíše žluté, méně zajímavé... Na druhou stranu najednou vidíte krajinu v jejích opravdových barvách V tom všem hrají nezastuupitelnou roli oblaky v různých výškách atmosféry - některé světlo rozptýlí, změkčí, jiné ho odráží zpět na zem a sami se jím zbarví, jiné zakryjí ostré slunko apod. To vše se navíc rychle mění a s ním i nasvícení krajiny a motivy v ní...

Ač vypadají první fotky barevně neuvěřitelně až vymyšleně - vězte, že skutečnost byla přesně taková. Upravovaná je pouze lokální kontrast a expozici oproti lidskému oku - ta je delší, desítky vteřin. Někde jsou skládané expozice pro zbýšení dynemického rozsahu (aby na fotce byly detaily v obloze i vůči ní relativně tmavých horách a naopak).

Zde je výběr fotek - jeho třízení a exportování z RAWu mi zabralo nějakou dobu... už je to více jak pět měsíců od focení!

Kategorie a štítky

Nastavení