Název

Mesa Arch, Island in the Sky a Mléčná dráha - 17.9.2017 (Canyonlands NP, Utah, USA)

Popis

Jak jsem v minulém albu slíbil, tak tu plním - stezka k Mesa Arch vedla skrze skalnaté polopouště, kde můžete bezpečně z cesty obdivovat detaily kryptobiotické půdní krusty aniž byste ji narušili šlapáním. Je to zajímavý a členitý mikrokosmos sám o sobě. Okružní stezka vedoucí ke skalní bráně je dlouhá pouhý necelý kilometr, a díky tomu je nacpaná turisty, kteří navíc neznají šipku "nařizující" jednosměrný provoz, takže se vám protisměrně chodící lidé neustále cpou do cesty. Stejně tak všudypřítomné cedule přikazující neopouštění stezky, abyste nenarušily křehkou slupku chránící půdu, jsou asi jen pro parádu... Kromě mikrosvěta na povrchu pouště tu nalezneme porosty travin, křoví a všemu dominující krásné vzrostlé borovice jedlé a mnohdy prastaré jalovce. V minulém albu jste viděly stromy, které vypadaly, že umírají - většina suchá a mrtvá. Není tomu ale tak! Je to strategie k přežití. Jalovce totiž v období extrémního sucha zastaví přísun vody a živin do některých větví a částí stromu. Díky obětování některých větví získá rostlina větší šanci na přežití. Borovice jedlé zase mají rozsáhlý kořenový systém větší než je nadzemní část rostliny - adaptace důležitá pro získávání životadárné a vzácné vlhkosti. Kořeny se v podzemí zatínají do skály a hledají cestu ve zlomech a puklinách.

Celý čas strávený v tomto národním parku jsme se pohybovali na severu na vrcholcích stolové hory nazývané Island in the Sky více jak 300 metrů nad okolní krajinou (White Rim obklopující Island in the Sky). Většina fotografů v oblasti fotí východ slunce skrze Mesa Arch, my se tam podívali přes den a raději jsem zvolil méně fotografovaný výhled z Marlboro Point na hranici národního parku. Po celém okraji této stolové hory najdete celou řadu vyhlídek - nádherné jsou Green River Overlook a Grand View Point Overlook. Západ slunce jsem původně chtěl fotit ze skalisek poblíž prvého jmenovaného, nakonec jsem se ale rozhodl jet na druhý. Většina lidí zůstává na vyhlídkách v dohledu parkoviště. Což je vlastně dobře. Málo se jich pak, stejně jako my, rozhodne vydat se někam dál - opustit bezpečí vyasfaltovaných nebo vybetonovaných stezek a zmizet mezi skály orientovat se pouze podle občasných sloupků z naskládaných kamenů. Ve tmě se hledá cesta nazpět špatně, to chápu :-) Najít ji po západu slunce za tmy opravdu chvílemi mezi balvany, průrvami a skalisky může dát práci... Krásně čistá obloha mi pak nedala a i když jsme neměli moc času, abychom stihli se ubytovat v noci, tak jsem ještě vyfotil pár stativovek Mléčné dráhy.Jak už jsem zmiňoval dříve v albu z Údolí smrti, jednu noc obětovat nočnímu focení jsem měl naplánovanou na později.

Kategorie a štítky

Nastavení