Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015 a 2016 - Dolomity, 2017 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2017 - Alpy)

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.


79 fotek, 18.8.2012, 140 zobrazení, přidat komentář | kultura, lidé, události, zábava
Za takovéhoto parného odpoledne bylo focení po kolena v ledové vodě osvěžující. Trochu vadil odraz slunce od splavu, který oslňoval jak mě, tak foťák, ale my jsme se nedali :-) Zde je výběr několika fotografií. Zábava, nádherné počasí a vychlazené pivo - parádní den!
33 fotek, červenec 2017, 52 zobrazení, 25 komentářů | cestování, krajina, kultura, města, příroda
Pár dní před Dnem nezávislosti jsem měl štěstí a konečně potkal svého prvního monarcha - nádherného a obrovského motýla. Zběsile a rychle poletoval kolem jezera a občas sedl na klejichu. Fotit ho je nesmírná fuška :-) jeden snímek se ale podařil, i když ne nějak dokonalý. Později se mi mimo Buffalo podařilo monarchy fotit více.

Každoročně hostí severní kampus Univerzity v Buffalu (University at Buffalo, North Campus) ohňostroj k příležitosti největšího amerického svátku - Dne nezávislosti. V ten večer se každoročně na kampusu, předeším okolo umělého jezera La Sale, sejde 40 - 50 tisíc lidí. Ohňostroj trval úplně přesně 30 min.

Pár dní po této události jsem měl možnost konečně zažít první bouřku, která se plně nevyhnula. Pár blesků vidět bylo i přes to, že se většina z nich vymlátila již na jezerem Erie, odkud opět přišla. Tedy zpoza "mých zad".
49 fotek, 11.8.2017, 106 zobrazení, 95 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Druhý výlet tentýž den byl do pralesa, který je také rezervací ve vlastnictví NSSYNY, a je tedy po Furman fen a Houghton bog třetí, kterou jsem díky Jackie navštívil. Tato rezervace je pojmenovaná po William P. Alexanderovi a má rozlohu 118 akrů. Jsou to listnaté až síšené lesy tří typů - buk-bříza-javor, dub-ořechovec a ssmíšený mezofytický les. Alexander preserve je tzv. "old-growth forest", tedy prales - nádherné místo plné starých stromů jejihž průměr se jen těžko dá zachytit fotografií. Člověk tam musí stát a být svědkem něčeho, co v dnešní době jen těžko pohledá v kulturních lesích kolem nás...

Actias luna subsp. luna (luna moth, martináč měsíčitý)

Co bylo ale hlavním překvapením? Setkání se s martináčem měsíčitým - znal jsem ho jen z obrázků. První generaci jsem propásl (dospělci žijí až týden v dubnu/květnu) a druhá generace bývá posunutá o devět týdnů. Více na jihu USA může tento motýl mít až tři generace za rok. Je to krasavec s průsvitnými (na fotce to bohužel není vidět) limetkově-žlutozelenými křídly s rozpětím přes celou dlaň - téměř 12 cm. Je to jeden z největších motýlů Severní Ameriky. Své jméno si díky barvě a průsvitnosti křídel zaslouží - vždyť slovo měsíc se vyskytuje v českém, anglickém i latinském označení...
4 fotky, 27.8.2013, 143 zobrazení, 21 komentářů
Jak jsem narazil na tohoto velkého a nádherného lišaje cestou z oběda loni v létě. Opravdu mě to překvapilo a po ruce jsem měl bohužel jen mobil. Tak tu je aspoň takováto dokumentace. :)
65 fotek, 29.8.2017, 65 zobrazení, 76 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda
Vodopády Alamere Falls se nacházejí v oblasti Point Reyes National Seashore na pobřeží Kalifornie poblíž San Francisca. Ač je horký pozdně letní den, voda rozhodně není na koupání. Tichý oceán je tu opravdu ledový. Alamere falls je relativně vzácný příklad vodopádu padajícího přímo do moře. Anglicky jsou označovány jako "tidalfall", tedy v překladu přílivové vodopády. Výška vodopádu se udává cca 12 m. K těmto vodopádům vede stezka na útesech nad oceánem s občasnými vyhlídkami jak na moře, tak na malá jezera poblíž vodopádů. Délka stezky je od parkoviště 4,1 míle, tedy cca 6,6 km. Krajina je zde vyprahlá a suchá - zelení se chlubí jen stromy, křoví a několik málo rostlin. Zbytek je od sluníčka vybledlý a uschlý. Některé rostliny jsou nenápadné a splývají s okolní suchou vegetací jako orchidej Piperia elegans, na druhou stranu zde naleznete některé nádherně kvetoucí rostliny svítící do dáli, jako např. veliké květy rostliny příbuzné našim mákům - sluncovka kalifornská, Eschscholzia californica. Po návratu od vodopádů po dalších 6,6 km za námi nám byla rodinka lišek šedých - ty jsem se rozhodl nechat do samostatného alba...
19 fotek, 14.2.2015, 392 zobrazení, 32 komentářů | příroda, zvířata
Už několik let potkávám nad tokem říčky Zábrdka popř. v okolí rybníka Borovice míhat se nad hladinou modrooranžovou lesklou střelu - jde o ledňčáka říčního, jednoho z našich nejkrásnějších ptáků. Ledňčáek je zařazen do Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (anglicky Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats), známé též jako tzv. Bernská úmluva. U nás je klasifikován jako druh silně ohrožený. Ledňáčka jsem u nás vídával vždy jen několikrát do roka. Nevím kde hnízdí, ani neznám jeho oblíbené pozorovatelny. Tento víkend jsem ale měl štěstí a kousek od našeho domu si nad říčkou přehopsával po větvích a sledoval tok vody. Fotky jsou pořízené bohužel jen na vzdálenost 47 až 51 m - takže hodně daleko. Foceno 300mm objektivem s 2×TC --> 600mm efektivní fokální délky, což ale potřebovalo i vysoké ISO (i proto, že bylo zataženo), abych byl schopen fotit z ruky. I tak je pták na fotkách malý - dávám zde i výřezy. Snímky to nejsou kvalitní jako např. od autorů crimson64 nebo josefg, ale jsem rád i za takovouto mizernou možnost k dokumentaci :)

A ano, vím, že stále ještě nemám zpracováné fotky z loňského roku :P
31 fotek, 7.6.2017, 60 zobrazení, 37 komentářů | krajina, makro, příroda
Pozn.: Jako u předchozího alba je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6h.

Když jsem tuhle překrásnou a něžnou orchidej fotil naposledy, patřila ještě do rodu vstavač (Orchis). No...časy se mění :-)
Letos jsem se opět vydal jej fotit začátkem června. První vyjížďka 4.6. se nepovedla, protože se přihnala průtrž mračen, která focení znemožnila, takže jsem ani nesjížděl z dálnice. (Ano bylo by super kdyby bylo po dešti a vysvitlo sluníčko, jenže pršelo pak ještě dlouho do noci, takže to smysl nemělo). Pokusil jsem se o to tedy o pár dní později. Začal jsem zastávkou v Dománovickém lese, kde jsem žádného poletujícího hnědáska neobjevil. Tak jsem se přesunul k rybníku Proudnice za baheňáky. Místo už někdo přede mnou navštívil (tak den, max dva). V trávě byly ještě patrné cestičky, místy vyválená místa. Občas v nich utrpěly nějaké orchideje na kráse, jak už to bohužel u těchto klenotů bývá... hlavně u ne tak fotogenického exempláře apod. Ač je asi hlavním lákadlem fotografů orchidejí rudohlávek bahenní (Anacamptis palustris), místní lokalita hostí opravdu početnou populaci prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata) a ještě dříve kvetoucího prstnatce májového (Dactylorhiza majalis).

Starší návštěvy této orchideje:

2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko to bahenní ještě nekvetl
2014 - jiná nejmenovaná lokalita na Kolínsku
19 fotek, 9.6.2017, 68 zobrazení, 37 komentářů | krajina, makro, příroda
Nedalo mi to a cestou za jinými orchidejemi jsem si udělal zastávku znovu na bahňákách. Od minulé zastávky se nic moc nezměnilo - překvapivě. Pozitivní je, že nepřibyly ani vyválená místa. Popisek alba viz. předminulé album :-)
Pozn.: Jako u předchozích alb je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h.

Starší návštěvy této orchideje:

2017 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko to bahenní ještě nekvetl
2014 - jiná nejmenovaná lokalita na Kolínsku
27 fotek, 12.6.2017, 59 zobrazení, 28 komentářů | krajina, makro, příroda
Z Porážek jsme vyrazili poněkud pozdě, ale do setmění ještě nějaký čas byl, takže jsem se rozhodl zajet ještě na jedno místo, i když návštěva byla jen rychlá. Národní přírodní rezervace Jazevčí tvoří květnaté a druhově bohaté louky na jižních svazích údolí Jamného potoka mezi obcemi Javorník a Suchovské Mlýny. Dokonce patří mezi jedny z botanicky nejbohatších území v Bílých Karpatech. Na loukách se solitérními stromy (lípy) vykvétají na jaře a v létě orchideje mei nimihž z dálky jistě upoutá svou mnohdy velmi sytou barvou rudohlávek jehlancovitý. Ale nalézt je zde možno i mnoho dalších druhů. Z těch ne-orchidejových jmenujme např. hvozdík pyšný, zvonečník černý, mečík střechovitý, kosatec pestrý a mnoho dalších.
57 fotek, 8.7.2017, 62 zobrazení, 63 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Půl hodiny autem na jih od Buffala se nalézá městečko Hamburg, poblíž kterého jsme navštívili s Jimem a Joanne květnatou loučku. Místní společenstva rostou na tenké vrstvě půdy na podkladu z erodující břidlice. Je to místo ohrožené developerskou zástavbou. Hned vedle už stojí sklady - jako u nás. Je to místo s výskytem mnoha zajímavých rostlinných druhů - několik z nich je pro západní New York ne úplně běžnou květenou. Jediná šance, jak místní lokalitu zachránit je prý prohlásit ji za mokřad. K tomu by ale bylo potřeba tam objevit nějaký čistě mokřadní druh rostliny. Mě se podařilo najít několik exemplářů orchideje vemeníku Platanthera lacera. Je to nenápadný druh se zelenými květy, který lze opravdu snadno přehlédnout. Jim s Joanne byli za nálet tohoto druhy rádi, dosud byl přehlížen, a doufají, že by mohl pomoci toto místo zachránit. O necelý měsíc později se na toto místo vrátím ještě jednou, a to bude v plném květu!
21 fotek, 3.8.2013, 227 zobrazení, 30 komentářů | koníčky, příroda
Letní noci jsou krátké a toto byla po dlouhé době první a poslední noc, kdy jsem byl doma (víkendy) a bylo jasno, takže jsem celou noc jal jako další rychlé testování paralaktiky, tudíž jsem žádnému objektu nevěnoval mnoho času = lze je stále se stejnou technikou zachytit ještě mnohem lépe. Jinými slovy, berte to jako takový malý náhled na to, co jsem schopen zatím fotit. Krom více snímků pro lepší kvalitu výsledného složeného obrazu je potřeba ještě stále lépe vyážit a ustanovit montáž, aby mi hvězdy na 300mm neujížděly :( U ohnisek 35mm ani 77mm jsem zatím nepozoroval žádný problém, ale čím kratší ohnisko, tím menší nároky na přesnost. Mezi jedenáctou večer a čtvrtou hodinou ranní jsem se zaměřil na rychlé testovací snímky galaxie v Andromedě, Plejád, dvou planetárních mlhovin, širokoúhlé záběry Mléčné dráhy a když vyšla nad obzor galaxie M 74, tak i na relativně jasnou supernovu 2013ej (její jasnost se pohybuje mezi 12 a 13 mag) ohnisky 300 a 77mm.
39 fotek, duben 2014, 162 zobrazení, 196 komentářů | makro, příroda, zvířata
Letos na jaře jsem se opět vydal s každoročním cílem vyfotit běláska řeřichového. Poprvé se mi to i povedlo, i když po technické stránce je tam hodně co zlepšovat. Kromě běláska řeřichového se mi konečně podařilo alespoň nějak vyfotit babočku osikovou. baočka jilmová jen provokativně létala lesem a nad hlavou.

Samec běláska řetichového je nádherný motýl s jasně oranžovými konci předního páru křídel. Samice toto zbarvení postrádá. Samci jsou striktně teritoriální a létají rychle po svém rajonu sem a tam, hledajíce samici, popřípadě zahánějící konkurenci. během těchto rychlých a dlouhých přeletů jan zřídkakdy sednou na květ - nějčastěji to je řeřišnice luční, jejich oblíbená a živná rostlina. No a když už sednou, je to jen na pár vteřin a navíc málokdy otevřou křídla naplno. Takže za nimi člověk běhá sem a tam a většinou se nezadaří a když už ano, tak má co dělat, aby udýchaný udržel foťák trochu v klidu :) Samce tohoto běláska se mi podařilo několikrát zvěčnit během asi tří dnů během dvou víkendů.

Kromě něho a babočky osikové přidávám i pár "běžných" krasavců ze začátku letošního roku 2014 :)
17 fotek, 1.6.2013, 179 zobrazení, 36 komentářů | makro, příroda
Za tohohle mizerného deštivého počasí posledních dnů jsem doma na zahradě nalezl jednoho krásně zeleného drobounkého pavoučka - samečka křížáka dubového (Araniella opisthographa). Je to jeden ze tří navzájem si podobných druhů křížáků z rodu Araniella. Další dva jsou křižák zelený (Araniella cucurbitina) a křižák nenápadný (Araniella inconspicua). Popravdě řečeno klidně může jít o křižáka zeleného - tyto druhy se totiž dle fotografií vůbec poznat nedají...
12 fotek a 1 video, 9.9.2012, 190 zobrazení, 19 komentářů | makro, příroda
Asianellus festivus je poměrně vzácná teplomilná skákavka (ne však ohrožená nebo chráněná), žijící na skalních stepích a lesostepích. Jde o poměrně velký druh skákavky (tato měla cca 8mm na délku). Nalezl jsem ji náhodou na skalách v NPP Radouč v Mladé Boleslavi. V albu je stejně jako u alba skákavky okenní i video - tentokrát natáčené na reverzi - tedy ne s nasazeným objektivem. Nefunguje stabilizace a projevuje se tedy jak vítr, tak nestativové ruce :-) Skákavka v jeden okamžik vcelku dlouho pózovala, tak proč toho nevyužít a nenatočit sice ne dokonalé video, ale zase ve větším poměru zvětšení než je 1:1 - cca 3:1.

Foceno během návštěvy NPP Radouč v Mladé Boleslavi:
http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Z_lokalit_NPP_Radouc_EVL_Radouc_9.9.2012_Mladoboleslavsko
49 fotek, 8.6.2017, 59 zobrazení, 58 komentářů | makro, příroda, vesnice, zvířata
Pozn.: Jako u předchozích alb je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h.

NPP Semínský přesyp je místem výskytu vzácného a kriticky ohroženého kozince písečného (Astragalus arenarius) - díky němu má i toto maloplošně chráněné území zajímavou historii vzniku. Rostlina zde byla objevena 1. července 1980 Milanem Markem z Pardubic a vyhlášení chráněného území proběhlo 9. července 1980 - pravděpodobně je to tedy nejrychleji vyhlášené chráněné území u nás. Proč? V té době se totiž kozinec písečný považoval za druh u nás vyhynulý a naposledy zde zaznamenaný v roce 1938. Dnes už známe tři místa výskytu této velevzácné rostlinky v ČR.

Já navštívil veřejně přístupnou část (druhá je za budovou pivovaru) uprostřed vesnice Semín, zbytkový písečný přesyp a jeho okolí. Další zajímavostí je i fakt, že díky dětem, které si na písku hráli, se tento písečný přesyp dochoval až dodnes. Jeho vznik je datován až do čtvrtohor po době ledové - do období pleistocénu. Bez rozrušování povrchu by volná písečná plocha postupně zarostl. Kolem roku 2000 se o rozrušení postaralo AOPK mechanicky, nebo rýčem a motykou. Dnes zarůstá a bylo by rozrušování potřeba obnovit. V písčinách nalezneme mravkolví trychtýře. Kozinec roste opodál, ne přímo v písku. Chvilku mi trvalo ho při pomalém procházení shrbený nad zemí najít. Kozinec písečný (Astragalus arenarius) roste na písčinách, vátých píscích a písčitých borech v Evropě mezi povodím Odry a Kamy s několika izolovanými populacemi v Pobaltí a v ČR.
24 fotek, 12.6.2017, 54 zobrazení, 28 komentářů | krajina, makro, příroda
Uprostřed kopců Bílých Karpat, kousek od hranice se Slovenskem leží poblíž obce Březová přírodní památka Kalábová II, mladší sestřička PP Kalábová I, které věnuji následující album. Druhá část PP byla založena nedávno v roce 2014 - jak hlásá cedule "Mokřad vyrvaný ze spárů lesa". Toto rozsáhlé prameniště, zarostlé křovinami a olšemi bylo prý objeveno v roce 2012 a po dohodě s vlastníkem bylo o rok později zbaveno dřevin. Přežívalo totiž na něm několik vzácných mokřadních rostlin. Od té doby je PP pravidelně kosena a dochází k návratu původních společenstev. Odhad je, že rekonstrukce by mohla proběhnout během 10 až 20 let dle zkušeností získaných v PP Kalábová I. Na lokalitě je možné nalézt celou řadu vzácných trav a mechů. Časem by se sem mohly dostat orchideje z PP Kalábová I. Já zde poprvé potkal plamének a rulík zlomocný, což je opravdu mohutná rostlina.
Tradiční poznámka.: Stejně, jako u předchozích alb, je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h...
58 fotek, červenec 2017, 52 zobrazení, 61 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Je léto - období prudkých šplouchanc a blesků. I když bouřky přicházely zpoza "mých zad" a neviděl jsem nikdy hlavní část, sem tam nějaké ty blesky zbyly i na mě, když přešly mou lokaci. Nesmí chybět ani prodírání se dusným letním vzduchem pod korunami mokrého lesa Letchworth woods s množstvím drobných orcganismů milujících vlhko, vážkami a dvěma druhy baboček. Oba jsou příbuzné našemi bílému c, jsou větší, vypadají podobně z rubu i lícu a navíc jsou od sebé téměř k nerozeznání. Občas totiž rub i líc je velmi podobný - což byl i tento případ a až později jsem zjistil, že na jedné fotce mám i druhý druh - babočku Polygonia comma. Byly už trochu olétané a ve večerním slunci sedaly do prosluněných větví vysoko do korun, a já bohužel měl s sebou jen 100mm makroobjektiv... S trochou trpělivosti jsem ale pár schopných fotek udělal.
61 fotek a 3 videa, květen 2014 až březen 2015, 1 278 zobrazení, 37 komentářů | koníčky, práce, příroda
Tak jsem se koneně dokopal a vybral několik snímků z loňského roku z mikroskopie, většinou jde o snímky k mé práci, některé focené jen jako zkouška/testování/hraní si...U všech nsímků naleznete popisek, co na něm je!

Jen okrajově a hodně zjednodušeně zmíním rozdíly mezi fluorescenční a konfokální mikroskopií.
V obou případech musí být ve vzorku přítomen nějaký fluorofor ať už dodaný sondou/značenou protilátkou, nebo endogennícho původu! Bez fluoroforu neuvidíte nic ;)

Při fluorescenční mikroskopii je zdrojem světla halogenová výbojka nebo, jako zde, speciální LED zdroj (šetrnější k živým preparátům, možnost regulace, mnohem dražší) světlo prochází excitačním filtrem a dichroickým zrcátkem na vzorek (odfiltrování ostatních vlnových délek nepotřebných/nežádoucích pro excitaci). Excitační světlo je pohlceno fluoroforem, ten přechází na excitovaný vyšší energetický stav. Z toho se dostává opět na základní energetickou hladinu vyzářením fotonu o jiné vlnové délce, než jakou pohltil. Emitované světlo prochází dichroickým zrcátkem a emisním filtrem (odfiltrování excitačního světla a jiných vlnových délek, které nás nezajímají) a dopadá na CCD nebo CMOS (opět mnohem dražší) kameru. Zde sCMOS čip Andor Zyla 5.5.

V konfokální skenovací mikroskopii (LSCM či CLSM) je zdrojem excitačního světla laser (lasery) o jedné vlnové délce (odpadá nutnost excitačního filtru). Světlo laseru excituje fluorofor a emitující světlo prochází opět emisním filtrem. Prochází pinhole (odfiltrování signálu mimo rovinu zaostření) a dopadá na skenovací detektory. Zde se pohybuje zdroj světla a statický je preparát („beam scanning“), může ale být zdroj světla statický a preparát se pak pohybuje („stage scanning“). Jiný typ konfokálních mikroskopů místo skenovacích detektorů využívá rotující disk (SDCM).
Rozdíl v tvorbě signálu je ten, že u fluorescenční mikroskopie je obraz snímán jako ve foťáku po určitou expoziční dobu jako celek CCD/CMOS čipem. U konfokální skenovací mikroskopie je snímek řádkován scanerem a lasery. Signál na jednotlivé pixely dopadá jen velice krátkou dobu, proto je potřeba silného zdroje záření (laser) a citlivého zachycení (detektory - v našem případě supercitlivé GaAsP jednotky) a i přesto trpí snímky vyšším šumem. Výhodou je pak ale výrazná eliminace fluorescence mimo rovinu zaostření a tudíž lepší detekce jemných struktur (např. možnost zachycení struktury povrchu pylových zrn - viz. fotky na konec a na začátku; u fluorescenční mikroskopie by tyto jemné struktury zanikaly v signálu mimo rovinu zaostření).

Snímky samotného mikroskopu naleznete zde, koho to zajímá:
http://portal.faf.cuni.cz/Groups/Molecular-and-Cellular-Toxicology-Group/Equipment/
Schválně, kdo pozná, jakým objektivem byl focen mikroskop ve "tmě"? :) pro majitele Pentaxu by to mělo být jednoduché!

Náš mikroskop je vybaven těmito filtr-kostkami pro fluorescenční mikroskopii - kanály DAPI (modrá fluorescence), FITC (zelená), Cy3 (červená), Cy5 (vzdálená červená, tzv. Far-Red oblast)
Pro kofnokální mikroskopii jsou to pak následující lasery s příslušnými filtry (zde se dá kombinovat v případě potřeby)
UV laser o vlnové délce 405 nm, modrý emisní filtr 425-488 nm
modrý VIS laser o vlnové délce 488 nm, zelený emistní filtr 500-550 nm
zelený laser o vlnové délce 561 nm, červený emisní filtr 570-620 nm
červený laser 640 nm, far-red červený emisní filtr 663-738 nm

Buňky jsou pouze z následujících buněných linií:
H9c2 (potkaní kariomyoblasty)
NVCM (neonatální potkaní kardiomyoblasty)
3T3 (myší fibroblasty)
MCF-7 (lidský prsní karcinom)
HeLa (lidský cervikální karcinom).

K barvení buněčných preparátů byly použité následující fluorescenní sondy:
MitoTracker Green FM
MitoTracker Red FM
LysoTracker Blue DND-22
LysoTracker Red DND-99
JC-1
Hoechst 33342
Propidium Jodid
CellMask Green Plasma Membrane Stain
Monodansylcadaverin
Akridinová oranž
nově syntetizované ftalocyaninové a azaftalocyaninové fotosenzitizéry

Ve všech případech buněčných fotek jde o buňky živé a nefixované! Tzv. Live-Cell Imaging (náročnější na přístrojové vybavení a rychlost práce, ale jednodušší na příprava vzorku; nutnost pro sledování dynamiky děje)
U rostlinných preparátu na konci alba nebylo použito žádné barvení - jde pouze o autofluorescenci živé rostlinné tkáně a narychlo udělané preparáty.
25 fotek, zima 2014/2015, 203 zobrazení, 19 komentářů | makro, příroda
Název zní možná trochu jako klišé - jde jen o další netradiční album, a to focení těchto jarních klenotů mimo viditelnou oblast záření - konkrétně od NIR (blízká infračervená oblast, near infrared) až po IR (infračervenou).

SHVÁLNĚ - co v IR CHYBÍ sněženkám a bledulím? (Kromě barev samozřejmě :D ) Trochu možná napoví následující text...

Každý foťák má před čipem jako součást "skleněného" bloku (low-pass+AA) filtr, který blokuje UV a IR část spektra. V tomto odkazu je to zelená křivka.
Low-pass a IR filtr
Tento filtr kromě nežádoucí IR a UV oblasti blokuje i část červené viditelné (VIS) oblasti elektromagnetického záření - důvod proč Ha oblast emisních mlhovin je na nemodifikovaných foťácích opravdu špatně vidět.
Červená křivka je propustnost Hoya R72 IR filtru, který blokuje celou UV a VIS oblast kromě malého kousku kolem 700nm kterou je lidské oko ještě schopné částečně vnímat (proto je přes IR filtr trochu vidět slunce, nebo žárovky - ale nedoporučuji! IR záření ve tkáni proniká nejhlouběji a stejně jako UV není vidět a ze slunce přes IR filtr projde plná palba, takže podobně jako u IR laserů hrozí poškození sítnice a očního nervu). Křivky jsem nikde nepřevzal, ale sám si transmitanci filtrů v práci proměřil.

Pokud by tedy na foťáku zůstal onen UV/IR blokující filtr, tak by focení v IR oblasti nebylo téměř možné - pouze krajiny ze stativu na desítky sekund až minuty a vše by bylo pohybem větru mázlé. Pokud ale z aparátu tento filtr vyjmeme (nelze vrátit), pak se nám naskýtá možnost vidět do světa, který normálně nevidíme. Stromy i tráva jsou bílé, lidé vypadají jako polo-duchové, černé tepláky jsou světlé tepláky apod.

IR snímky vypadají jako snímky z IR analogového filtmu. Na čipu stále zůstává RGB Bayrova maska (červená-modrá-zelená-zelená na jeden pixel) --> pouze 1/4 signálu je detekována, takže narůstá i šum podobně jako na IR filmech. Druhé úskalí spočívá v barevném RGB profilu fotek - snímky jsou pouze v odstínech/intenzitách šarlatové. Což je při zamyšlení logické, když se pohybujeme v červené oblasti světla... ;) Nejjednodušší je snímky převést do černobílé, která přecijen vypadá přirozeněji. U krajinnářské IR fotografie je pak zvykem přehodit modrý a červený kanál. Popřípadě pak následují další barevné seletivní úpravy. Strýček google napoví, jak to vypadá ;)

V této disciplíně tedy fotíme IR oblast. Nejlepším zdrojem IR záření je Slunce. Nejlepší je tedy fotit když je nejvýše na obloze, což je přesně pravý opak toho, o co se normálně snažíme v běžné fotografii (tedy fotit za měkkého difúznějšího světla dopoledne a odpoledne). Svět kolem nás stejně jako ve VIS i v IR buď absorbuje, nebo odráží světlo. Čím více ho odráží, tím světlejší bude plocha. Ve VIS listy rostlin (chlorofyl) absorbuje červené a modré světlo a zelené světlo nevyužívá, proto ho také odráží a my listy vidíme jako zelené. V IR vidíme odražené infračervené světlo od listů, proto jsou stromy i tráva bílá a působí jako z jiného, pohádkového, snového světa...

Na konci alba je ještě pár snímků onoho filtru, co absolutní většina foťáků má před čipem, a který byl vyjmut a nahrazen sklem s plnou propustnstí v celém spektru...

Je to i pro mě úplně nový způsob hraní si, takže zde předkládám své IR prvotiny ;)

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.