Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)
58 fotek, červenec 2017, 52 zobrazení, 61 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Je léto - období prudkých šplouchanc a blesků. I když bouřky přicházely zpoza "mých zad" a neviděl jsem nikdy hlavní část, sem tam nějaké ty blesky zbyly i na mě, když přešly mou lokaci. Nesmí chybět ani prodírání se dusným letním vzduchem pod korunami mokrého lesa Letchworth woods s množstvím drobných orcganismů milujících vlhko, vážkami a dvěma druhy baboček. Oba jsou příbuzné našemi bílému c, jsou větší, vypadají podobně z rubu i lícu a navíc jsou od sebé téměř k nerozeznání. Občas totiž rub i líc je velmi podobný - což byl i tento případ a až později jsem zjistil, že na jedné fotce mám i druhý druh - babočku Polygonia comma. Byly už trochu olétané a ve večerním slunci sedaly do prosluněných větví vysoko do korun, a já bohužel měl s sebou jen 100mm makroobjektiv... S trochou trpělivosti jsem ale pár schopných fotek udělal.
60 fotek, 9.7.2017, 94 zobrazení, 98 komentářů | cestování, makro, příroda, zvířata
Bergen-Byron Swamp je rozsáhlý komplex mokřadů nejrůznějšího typu s rozlohou cca 2000 akrů (8,1 km2) mezi městečky Bergen a Byron poblíž města Rochester ve státě New York. V roce 1935 byla založena společnost Bergen Swamp Preservation Society k ochraně tohoto vzácného ekosystému. V roce 1964 byla vyhlášena za "National Natural Landmark" - je tedy jednou z nejstarších. Stáří tato bažina se předpokládá, že je stará přibližně 10 000 let. Zajímavostí tohoto starého místa je jeho různorodost. Postupně totiž procházíte různými společenstvy od listnatého lesa na okrajích, přes bažinaté lesy s tzv. "kanadským kobercem" (rašeliník, zlatobýl, pstroček, koptis, rosnatky, dřín kanadský, orlíček kanadský apod.), různé typy bažin, slatinišť a rašelinišť. Zajímavým místem je i porost Chamaecyparis thyoides (white cedar), který tvoří suchou krustu nad bažinatou vodou. Dupnutí zde zní poněkud "dutě", a pokud vyvinete dostatečnou sílu, tlaková vlna lehce rozhýbe stromy. V samotném srdci se pak skrývá zásadité slatiniště s šedivým mazlavým bahnem (zásaditý jíl), které nejde vyprat, pokud se vám dostane na triko. Po cestě skrze rašeliniště zarostlé stromy a nejrůznějšími travinami jsme s Jakem narazili na kajmanku dravou. Byl to ještě mladý jedinec, ne moc velký. Sílu ale měl a kousnout od něho bych nechtěl. Bergen-Byron swamp je domovem několika druhů orchidejí, masožravých rostlin, orlů a celé řady dalších vzácných druhů fauny a flóry. Krátký náhled do tohoto zajímavého místa je v tomto albu...
57 fotek, 8.7.2017, 63 zobrazení, 63 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Půl hodiny autem na jih od Buffala se nalézá městečko Hamburg, poblíž kterého jsme navštívili s Jimem a Joanne květnatou loučku. Místní společenstva rostou na tenké vrstvě půdy na podkladu z erodující břidlice. Je to místo ohrožené developerskou zástavbou. Hned vedle už stojí sklady - jako u nás. Je to místo s výskytem mnoha zajímavých rostlinných druhů - několik z nich je pro západní New York ne úplně běžnou květenou. Jediná šance, jak místní lokalitu zachránit je prý prohlásit ji za mokřad. K tomu by ale bylo potřeba tam objevit nějaký čistě mokřadní druh rostliny. Mě se podařilo najít několik exemplářů orchideje vemeníku Platanthera lacera. Je to nenápadný druh se zelenými květy, který lze opravdu snadno přehlédnout. Jim s Joanne byli za nálet tohoto druhy rádi, dosud byl přehlížen, a doufají, že by mohl pomoci toto místo zachránit. O necelý měsíc později se na toto místo vrátím ještě jednou, a to bude v plném květu!
33 fotek, červenec 2017, 53 zobrazení, 25 komentářů | cestování, krajina, kultura, města, příroda
Pár dní před Dnem nezávislosti jsem měl štěstí a konečně potkal svého prvního monarcha - nádherného a obrovského motýla. Zběsile a rychle poletoval kolem jezera a občas sedl na klejichu. Fotit ho je nesmírná fuška :-) jeden snímek se ale podařil, i když ne nějak dokonalý. Později se mi mimo Buffalo podařilo monarchy fotit více.

Každoročně hostí severní kampus Univerzity v Buffalu (University at Buffalo, North Campus) ohňostroj k příležitosti největšího amerického svátku - Dne nezávislosti. V ten večer se každoročně na kampusu, předeším okolo umělého jezera La Sale, sejde 40 - 50 tisíc lidí. Ohňostroj trval úplně přesně 30 min.

Pár dní po této události jsem měl možnost konečně zažít první bouřku, která se plně nevyhnula. Pár blesků vidět bylo i přes to, že se většina z nich vymlátila již na jezerem Erie, odkud opět přišla. Tedy zpoza "mých zad".
73 fotek, 28.6.2017, 72 zobrazení, 56 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda
Houghton bog je druhé rašeliniště ve vlastnictví NSSWNY od roku, kdy byla tato společnost založená - v té době bylo toto místo známé jako "East Concord Bog". Společnost jej pak přejmenovala podle Fredericka Houghtona - člen společnosti, učitel v Buffalu a výzkumník v Buffalském muzeu věd. Plocha této rezervace je 23 akrů a její hlavní částí je rašeliniště, které se tu vytvořilo ve sníženině na konci morény po odtátí ledovců. Okolí rašeliniště tvoří husté bažinaté lesy, přes které vede úzký povalový chodníček. Prodírat se k rašeliništi musíte přes nádherné husté porosty vysokých kapradin (podezřeň královská a druhý druh nemá české jméno - anglický název by se ale dal přeložit jako skořicové kapradí). Prodírat se skrze je jako Cesta do pravěku a opravdu jsem si vzpomenul na tento klasický český film (Journey to the Beginning of Time, 1955). Pak se ale před vámi otevře rozsáhlé rašeliniště - volné prostranství s dekami rudého rašeliníku, který však mizí v porostech suchopýru, hrotnosemenky bílé a rašeliništních keřů - zde především lýkoveček drobnokališný a mamota sivolistá. Na okrajích, kde rašeliniště přechází plynule do bažinného lesa roste ďáblík bahenní (kvete jindy). Rašeliniště je domovem vzácné rostlinky - blatnice bahenní. Ta roste i u nás a stejně jako zde, i u nás je vzácnou a kriticky ohroženou rostlinkou. Jde o velmi drobný druh z čeledi blatnicovité (Scheuchzeriaceae), která pravděpodobně obsahuje jen tento druh. Další zajímavou rostlinkou, známou z ČR je rosnatka okrouhlolistá. Ta není jedinou masožravkou v Houghton Bog. Už z dálky je patrná rozsáhlá populace špirlice nachové - prozradí ji do výšky trčící květy. Z orchidejí zde v tuto dobu kvetly dva druhy - Pogonia ophioglossoides a Calopogon tuberosus, které nemají české názvy, a které jsem fotil již na předešlé lokalitě. Zde však měli výrazně větší populace. Třetí orchidej byla vemeník Platanthera blephariglottis, ten však měl do optima kvetení ještě několik týdnů.
V okolních sušších částech lesa již kvetl česnek trojzrnný.

Pogonia ophioglossoides (Rose Pogonia, Snakemouth Orchid, Beard Flower a Adder's Mouth):

Orchidej vyskytující se v Severní Americe od středu Kanady po východní USA. Nalezneme ji ve vlhkých biotopech - rašeliniště ("Fen" i "Bog") a vlhké louky, dále na jihu pak vlhké borovicové savany a vlhké ploché lesy. Vyskytuje se tedy od chladného severu Kanady až po teplé lesy Floridy. Díky svému vzhledu si není možné ji s jiným druhem splést. Rodové jméno znamená bradka. Navíc druhový název by někomu mohl připomenout rod Ophioglossum (hadilka) - což není náhoda. List této orchideje je totiž podobný listu hadilky (nalezneme jej zhruba v polovině stonku). Opylovačem jsou čmeláci.

Calopogon tuberosus (Tuberous Grass Pink, Grass Pink Orchid):

Tento druh se vyskytuje především na východě Severní Ameriky a zasahuje až do Texasu, na jih na Floridu a na sever do Maine. V Kanadě se vyskytuje ve všech provinciích od Newfoundlandu po Manitobu. Mimo kontinent jej nalezneme na Kubě, St. Pierre & Miquelon a na Bahamách. Je tedy, co se týče podnebí, nenáročným druhem, který je v mokřinách vcelku běžnou orchidejí. Tato nenáročnost ji zařadila jako nejrozšířenější druh svého rodu. Existují dokonce místa, kde kvetou tisíce těchto rostlin - o jednom takovém místě v USA vím, tak snad budu mít v budoucnu možnost se tam podívat. Pokud se pozorně podíváte na květ, tak si všimnete jedné zvláštnosti - květy totiž "rostou obráceně".
52 fotek, 28.6.2017, 76 zobrazení, 63 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda
V tento krásný polojasný letní den jsem se s Jimem vydal na výlet po dvou krásných lokalitách. Po seznámení se s Jackie (Jacqueline Swift), velice milou prezidentkou společnosti NSSWNY (The Nature Sanctuary Society of Western New York) jsme se vydali na první z nich. Furman Fen je rašeliniště a nejmenší rezervace patřící NSSYNY. Co se týče překladu rašeliniště, jak jsem se dozvěděl, tak "Fen" je rašeliniště, kterým voda protéká, naproti tomu "Bog" je rašeliniště, kterým voda neprotéká (na to se mrkneme v dalším albu). Ač je to jejich nejmenší rezervace, rozhodně není nezajímavá. Aby nebyla! Vyskytuje se zde řada orchidejí a masožravých rostlin. Jedním z místních klenotů je vzácný střevíčník královnin (Cypripedium reginae, anglicky pak se můžeme setkat s několika názvy: Showy Lady's-slipper, Pink-and-white Lady's-slipper, Queen's Lady's-slipper, Fairy Queen, White Wing Moccasin, Royal Lady's Slipper Female a Silver-Slipper).

Cypripedium reginae (Showy Lady's-slipper, střevíčník královnin):
Tento vzácný střevíčník je terestrickou temperátní orchidejí rostoucí v celých trsech, a pokud jsou starší, tak jsou i krásně mohutné a kvetoucí množstvím nádherných květů. Populace však bývají většinou malé. Přes množství semen v jednom semeníku se rozmnožuje především vegetativně. Tento druh, rostoucí přirozeně v Severní Americe, nebyl nikdy běžný (na rozdíl od C.acaule, kterého jsem ukázal v předchozích albech) a dnes je již vzácný především úbytkem svých lokalit. Miluje mokřady - rašeliniště a otevřené lesnaté bažiny. Tento druh je silně až kriticky ohrožený v celé řadě států, kde se vyskytuje (Arkansas, Connecticut, Illinois, Iowa, Missouri, Nový Brunšvik, New Hampshire, New Jersey, Newfoundland a Labrador, Severní Dakota, Nova Scotia, Ohio, Pensylvánie, Ostrov prince Edwarda, Saskatchewan, Tennessee, Virginie a Západní Virginie) a ohrožený v jiných (Indiana, Maine, Manitoba, Massachusetts, New York, Québec, Vermont, Minnesota, Wisconsin, Rhode Island, a v celé řadě oblastí východní Kanady). Vyhynul v Kentucky a Severní Karolíně. Jediná oblast, kde není ohrožený je provincie Ontario v Kanadě. V New Yorku kvete především začátkem léta - ideální doba je polovina června. V době, kdy jsem dorazil na místo já už byly na odkvětu. Pár nádherných květů jsem ale ještě měl možnost vidět. Určitě to patří mezi jedny z nejúžasnějších botanických zážitků, které má možnost tato část Severní Ameriky nabídnou.

Na této lokalitě můžete kromě tohoto střevíčníku nalézt i několik dalších orchidejí - relativně běžný druh Calopogon tuberosus a drobnou orchidej Pogonia ophioglossoides, která však není o nic méně krásná!
62 fotek, červen 2017, 76 zobrazení, 111 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Opětovný návrat do Buffala, tentokrát až do podzimu (polovina října). Lesy poblíž kampusu (Letchworh Woods) už změnily svůj háv na letní a s rostoucí teplotou se v nich začínal tvořit dusný, těžký vzduch plný komárů. Na druhou stranu se líhnou vážky, které ty komáry budou požírat :-) Několik z nich je zde ukázáno. Létaly na vlhké loučce nad říčkou Ellicot creek na okraji lesa. Jediného motýla jsem potkal opět "jen" babočku admirála, zato traviny se hemží klíšťaty. Mají tu také takový ty obyčejná malá, černá. Ale také velké potvory, co mají i přes půl centimetru v nenacucané formě. Dobře, že nepřenášejí boreliózu, ale zase jiné breberkoviny, jako je skvrnitá horečka, tularémie a erlischiosa. Vyberte si. Co je ale fajn, že se hned nesnaží zakousnout. Většinou pobudou až den v oblečení, v nějakém záhybu, než se zakousnou. Já jich po jednom výletu z nohou sundával 9 a 10. jsem nalezl další den, kdy se rozhodl prozkoumat mou nohu. Léto se v Buffalu také snoubí s bouřkami - jen ty mě obcházely skoro vždy. Stejně jako v Hradci Králové bouřky uhnou, nebo se rozdělí a obcházejí mou lokaci jižně, nebo severně. Často formou dlouhého pruhu mračen cestujících za sebou jedním směrem a nechávající pod sebou promáčenou zemi. Díky tomu jsem ale v druhé polovině června měl šanci večer pozorovat krásnou barevnou šou, jak se do vrcholků cumulonimbus a cumulus congestus opírají poslední paprsky dne. Mraky hoří odstíny žluté až rudé, s úplně posledními paprsky přecházejí do růžové...
6 fotek, 14.6.2017, 52 zobrazení, 12 komentářů | města, příroda, zvířata
Když jsme krátce po půlnoci odjížděli z Hradce Králové, tak jsem v reflektorech auta zahlédl cosi poskakovat po parkovišti u fakulty. A hele! Byla to ropucha zelená. Asfaltové parkoviště pro ni není úplně typický ekosystém, tak jsem jí alespoň odnesl do trávy a křoví kousek dál. Tento druh není na prostředí náročný - najdeme jej v lesostepích, lomech, zahradách a také ve městech. Venku je aktivní v noci kromě období páření, kdy ji můžeme potkat i ve dne. Ropucha zelená je na rozdíl od naší běžné ropuchy obecné silně ohrožený a vzácný druh. Je relativně drobná (do 10 cm), vojensky maskovaná žabka barvy zelené, hnědé a podobných odstínů.

Správný čas ukazují fotky z mobilu - foťák stále byl nastavený na USA...
34 fotek, 14.6.2017, 95 zobrazení, 48 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Má návštěva známého místa proběhla jen rychle, protože jsme měli naspěch nazpět do Hradce Králové, což je kus cesty. Bělokarpatské květnaté louky jsou tu posety solitérními duby a lípami s typickým výskytem vzácné květeny. Nádherné místo, které by si určitě zasloužilo mnohem více času. Středem rezervace protéká potok Járkovec a na svazích kolem dochází často k erozi půdy - odtud i název pocházející ze sousloví "čert to ryje". Další smutnou zajímavostí je, že místní duby trpí tracheomykózou a jsou zároveň napadeny ochmetem evropským - stromy zde hromadně usychají. Záchrana krajinného rázu je zde realizována výsadbou a ochranou mladých stromů.
67 fotek, 14.6.2017, 89 zobrazení, 107 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
NPR Zahrady pod hájem jsou bělokarpatské květnaté louky a staré sady na svahu nad obcí Velká nad Veličkou na Hodonínsku. Místní louky jsou druhově velmi bohaté a vyskytuje se zde celá řada teplomilných druhů - mnoho z nich ohrožených a chráněných. Jako k1aždá bělokarpatská louka, i tato je plná orchidejí. Z dálky si lze všimnout nápadných rudohlávků, na druhou stranu pod nohami lze snadno minout tořiče popř. přehlédnout květy hlavinky horské. A vzhledem k tomu, že jsme na jižní moravě, i zde jsem potkal perleťovce dvouadého, který se u nás na zbytku území nevyskytuje. Bohužel tořřiče se mi kromě jednoho exempláře najít nepovedlo - a to se zde vyskytují dva druhy.
34 fotek, 13.6.2017, 100 zobrazení, 40 komentářů | cestování, makro, příroda
Že jste o něm u nás neslyšeli? Není divu - tato orchidej totiž v České republice neroste. Nejblíže na něj zajeti se musí na Slovensko nebo do Rakouska. Na jihu Malé Fatry se vyskytuje v několika malých populacích obývající strmé vápencové bučiny. Na Slovensku jde o nejvzácnějšího vstavače. V Evropě se vyskytuje roztroušeně a v celém svém areálu je poměrně vzácný a patří mezi nejvzácnější orchideje Evropy. Na Slovensku je zařazen mezi chráněné a kriticky ohrožené druhy.
66 fotek, 13.6.2017, 74 zobrazení, 62 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Na chvilku jsme opustili Bílé Karpaty a popojeli kousek za hranice do Malé Fatry - ráje orchidejí. Cílem byla jedna vzácnost, která v ČR neroste, ale kterou v tomto albu nenaleznete :-) Na ni je si třeba počkat do alba příštího.
Ráno nás čekal přejezd k prameni Nitry, kde hledání začalo. Marně. Na strmých svazích horských bučin sice orchideje rostly, ale byly to jen hlístníky, okrotice a vemeníky. Ale nepředbíhejme. Po nějaké době usilovného pátrání, které díky strmosti terénu bylo i velice náročné, jsme se rozhodli popojet dál a pokračovat v hledání jinde. Po stezce fatranskými lesy jsme potkávali obrovské množství orchidejí - kruštíků a okrotic, které se teprve chystaly ke květu. za pár týdnů tu bude orchidejový ráj. Další šmajdání nás přes travnatý hřeben a další lesy zavedlo až na prameniště, kde nás čekalo několik velice příjemných objevů. Z mého hlediska nejzajímavější byla bohatá populace tučnice obecné a jejího poddruhu tučnice obecné dvoubarevné na jednom místě. Rostly na prameništi především na odhalených březích strouhy, v rozjetých kolejích od traktoru, na mokré suti a místy i v trávě. Mezi nimi kvetlo pár prstnatců a ve vodě se čvachtala kuňka žlutobřichá. Uprostřed lesů jsem tak nalezl morkou malou oázu plnou zajímavých a vzácných druhů.

U všech druhů uvádím kategorie ohrožení v ČR, ne v SR!
27 fotek, 12.6.2017, 61 zobrazení, 28 komentářů | krajina, makro, příroda
Z Porážek jsme vyrazili poněkud pozdě, ale do setmění ještě nějaký čas byl, takže jsem se rozhodl zajet ještě na jedno místo, i když návštěva byla jen rychlá. Národní přírodní rezervace Jazevčí tvoří květnaté a druhově bohaté louky na jižních svazích údolí Jamného potoka mezi obcemi Javorník a Suchovské Mlýny. Dokonce patří mezi jedny z botanicky nejbohatších území v Bílých Karpatech. Na loukách se solitérními stromy (lípy) vykvétají na jaře a v létě orchideje mei nimihž z dálky jistě upoutá svou mnohdy velmi sytou barvou rudohlávek jehlancovitý. Ale nalézt je zde možno i mnoho dalších druhů. Z těch ne-orchidejových jmenujme např. hvozdík pyšný, zvonečník černý, mečík střechovitý, kosatec pestrý a mnoho dalších.
46 fotek, 12.6.2017, 73 zobrazení, 49 komentářů | krajina, makro, příroda
Rozsáhlá plocha NPR Porážky je pokrytá především bělokarpatskými květnatými loukami s rozptýlenými solitérními stromy (hl. duby). Tato NPR se rozkládá na hranici dvou okresu - Hodonín a Uherské Hradiště - v CHKO Bílé Karpaty. Hlavním předmětem ochrany je výskyt všivce statného - jediné místo v České republice kde roste. Což je určité riziko a také důvod jeho zařazení do kategorie kriticky ohrožených druhů, kde je ve stejné kategorii chráněn také zákonem. Těžiště jeho výskytu je východní Evropa (především Rumunsko a pak pár lokalit v Bělorusku a na Ukrajině). U nás je tedy na západní hranici svého výskytu. Kromě něho tu nalezneme celou řadu vstavačovitých - rostou tu prstnatce bezové a májové, střevíčníky, obě pětiprstky, oba vemeníky, hlavinka horská atd. Místy tu narazíte na trsy jasně žlutých kosatců různbarvých a o něco dříve modrofialově kvetoucích kosatců trávovitých. Bělokarpatské louky však mohou nabídnout mnohem více, než to... od jara do podzimu tu můžete narazit na celou řadu zajímavých a ohrožených druhů nejen rostlin, ale i živočichů. Poletují tu jasoň dymnivkový, modrásek očkovaný, orli. Na zemi se lopotí majky, ve vlhčích místech lze prý narazit i na kuňky a během léta je občas slyšet vzácný chřástal obecný. Já ho tedy neslyšel...
41 fotek, 12.6.2017, 89 zobrazení, 52 komentářů | makro, příroda
Blízko obce Blatnička na Hodonínsku se rozkládají stepní louky - přirozené suché teplomilné trávníky na vápenitém podloží s celou řadou zajímavých a zvláště chráněných rostlinných druhů. Na území přírodní památky Miliovy louky roste několik solitárních hrušní polniček. Hlavním předmětem ochrany je vzácný a kriticky ohrožený hadinec červený, vyskytující se v ČR pouze na nejteplejších místech jižní a jihovýchodní Moravy. Hadinec červený je kriticky ohroženým druhem naší květeny (C1), zákon jej zařazuje stejně (§1) a je zahrnut v Červené knize ČR. Je chráněn i evropskou legislativou (NATURA 2000). Od druhého a běžného původního druhu jej zle snadno odlišit barvou květů. Rostlina miluje sucho a světlo. Nemá rád konkurenční prostředí a raději roste na nezapojených částech svahů. Nesnáší eutrofizaci, zarůstání křovinami a ohrožen je také, kromě destrukce lokalit, sběrem do kytic. Z dalších zajímavých druhů jsem zde nalezl rudohlávek jehlancový, modřenec chocholičnatý a ve spodní části lokality na samém okraji celkem pěkné porosty silně ohrožené šanty lesostepní, na kterou nalétávalo mnoho včel a okáčů. V okolí je několik vinic, kde na okraji cest a potů kvetly hlaváčky a svazenky.
24 fotek, 12.6.2017, 56 zobrazení, 28 komentářů | krajina, makro, příroda
Uprostřed kopců Bílých Karpat, kousek od hranice se Slovenskem leží poblíž obce Březová přírodní památka Kalábová II, mladší sestřička PP Kalábová I, které věnuji následující album. Druhá část PP byla založena nedávno v roce 2014 - jak hlásá cedule "Mokřad vyrvaný ze spárů lesa". Toto rozsáhlé prameniště, zarostlé křovinami a olšemi bylo prý objeveno v roce 2012 a po dohodě s vlastníkem bylo o rok později zbaveno dřevin. Přežívalo totiž na něm několik vzácných mokřadních rostlin. Od té doby je PP pravidelně kosena a dochází k návratu původních společenstev. Odhad je, že rekonstrukce by mohla proběhnout během 10 až 20 let dle zkušeností získaných v PP Kalábová I. Na lokalitě je možné nalézt celou řadu vzácných trav a mechů. Časem by se sem mohly dostat orchideje z PP Kalábová I. Já zde poprvé potkal plamének a rulík zlomocný, což je opravdu mohutná rostlina.
Tradiční poznámka.: Stejně, jako u předchozích alb, je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h...
34 fotek, 12.6.2017, 112 zobrazení, 38 komentářů | krajina, makro, příroda
Když se proderete lesem směrem do kopce od PP Kalábová I, dřív, nebo později, dorazíte k PP Kalábová I, která je v tuto chvíli mnohem zajímavější. 1) je to jediné místo na Moravě, kde roste Liparis loeselii (hlízovec Loeselův), což byl také důvod ochrany tohoto místa a 2) je to jediné místo na světě, kde roste prstnatec karpatský - jde tedy o náš stenoendemit. Dactylorhiza carpatica (prstnatec karpatský či p.bělokarpatský), jinak také dříve Dactylorhiza traunsteineri subsp. carpatica (prstnatec Traunsteinerův karpatský) či Dactylorhiza fuchsii subsp. carpatica (prstnatec Fuchsův karpatský) roste na pěnovcovém prameništi, které bylo kdysi mnohem rozsáhlejší. Jeho identifikace není jednoduchá a nebudu tady tvrdit, že jsem si na 100 % jistý, že to mám správně. Proč? Protože na PP Kalábová rostou i další prstnatce jako je Dactylorhiza majalis (prstnatec májový), Dactylorhiza incarnata (prstnatec pleťový) a Dactylorhiza fuchsii (prstnatec Fuchsův), a jak už u prstnatců bývá zvykem, rádi se kíží a kříženci pak také. Na lokalitě jsou desítky tohoto druhu, ale také celá řada neidentifikovatelných kříženců. Co se týče taxonomického označení, tak to dosud není jasné - zde uvedený název se sice používá, často ale není uznáván. Tento prstnatec je totiž hybridogenního původu, a celý komplex majalis-fuchsii-traunsteineri by potřeboval revizi. Kromě zmíněných prstnatců zde roste několik dalších orchidejí - Gymnadenia densiflora (pětiprstka hustokvětá), Epipactis palustris (kruštík bahenní) a Listera ovata (bradáček vejčitý). Místo je navštěvováno fotografy, uváleno tu nebylo, ale bývá - daň za oblíbenost. Na některých fotkách jsem retušoval konce oškubaných trav, což nevypadá moc vzhledně. Na jiných fotkách jsem na to sílu neměl - viz. např. fotky hlízovce.
29 fotek, 9.6.2017, 63 zobrazení, 30 komentářů | makro, příroda
Po návštěvě bahenních jsem udělal přejezd na Litoměřicko na jednu významnou lokaliltu, kterou asi ani nemusím představovat :-)
Poznámku o tom, že stejně, jako u předchozích alb je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h, už asi psát nemusím...
Starší návštěvy této lokality:
2016
2014
19 fotek, 9.6.2017, 69 zobrazení, 37 komentářů | krajina, makro, příroda
Nedalo mi to a cestou za jinými orchidejemi jsem si udělal zastávku znovu na bahňákách. Od minulé zastávky se nic moc nezměnilo - překvapivě. Pozitivní je, že nepřibyly ani vyválená místa. Popisek alba viz. předminulé album :-)
Pozn.: Jako u předchozích alb je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h.

Starší návštěvy této orchideje:

2017 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko to bahenní ještě nekvetl
2014 - jiná nejmenovaná lokalita na Kolínsku
49 fotek, 8.6.2017, 60 zobrazení, 58 komentářů | makro, příroda, vesnice, zvířata
Pozn.: Jako u předchozích alb je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h.

NPP Semínský přesyp je místem výskytu vzácného a kriticky ohroženého kozince písečného (Astragalus arenarius) - díky němu má i toto maloplošně chráněné území zajímavou historii vzniku. Rostlina zde byla objevena 1. července 1980 Milanem Markem z Pardubic a vyhlášení chráněného území proběhlo 9. července 1980 - pravděpodobně je to tedy nejrychleji vyhlášené chráněné území u nás. Proč? V té době se totiž kozinec písečný považoval za druh u nás vyhynulý a naposledy zde zaznamenaný v roce 1938. Dnes už známe tři místa výskytu této velevzácné rostlinky v ČR.

Já navštívil veřejně přístupnou část (druhá je za budovou pivovaru) uprostřed vesnice Semín, zbytkový písečný přesyp a jeho okolí. Další zajímavostí je i fakt, že díky dětem, které si na písku hráli, se tento písečný přesyp dochoval až dodnes. Jeho vznik je datován až do čtvrtohor po době ledové - do období pleistocénu. Bez rozrušování povrchu by volná písečná plocha postupně zarostl. Kolem roku 2000 se o rozrušení postaralo AOPK mechanicky, nebo rýčem a motykou. Dnes zarůstá a bylo by rozrušování potřeba obnovit. V písčinách nalezneme mravkolví trychtýře. Kozinec roste opodál, ne přímo v písku. Chvilku mi trvalo ho při pomalém procházení shrbený nad zemí najít. Kozinec písečný (Astragalus arenarius) roste na písčinách, vátých píscích a písčitých borech v Evropě mezi povodím Odry a Kamy s několika izolovanými populacemi v Pobaltí a v ČR.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.