Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

36 komentářů
Národní přírodní rezervace Červené blato je lesní rašeliniště s rozlehlým a největším porosty blatkového boru u nás. V podrostu nalezneme na vlhčích místech bochníky rašeliníku a na těch trochu sušších (ale jen trochu) porosty rojovníku a vlochyní. Na těch nejsušších místech je pak mnoho borůvek, brusinek a vřesu. Část rezervace byla v minulosti odtěžena hl. po roce 1860 (nedostatek a zdražení dřeva = přechod na rašelinu) pro běh sklárny na výrobu hyalitu (ne v tomto případě to není odrůda opálu, ale jde o speciální černé sklo). Na začátku stezky po něm dokonce šlapete - odpad ze sklárny se vyvážel a zpevňovala se jím cesta. Mezi štěrkem tak najdete mnoho úlomků této rarity. Červené blato se nachází ve sníženině a spolu s přítomností rašeliny to vedlo k vytvoření chladnějšího mikroklimatu, které bylo důležité pro udržení celé řady glaciálních reliktů. V místě narušení rašeliniště člověkem se vytvořil blatkový les. Zdejší rašeliniště je v poslední fázi vývoje, a připomíná tak severskou jehličnatou tajgu. Ač byla velká část narušena těžbou, nejde o zničenou krajinu - dík rozvolnění porostu se zde mohlo dochovat mnoho druhů, které by jinak v okolní džungli už vymizely. Před cca 12 tis. lety byly na Třeboňsku v místech podobných sníženin slatinná společenstva živená vodou ze spodních či bořčních pramenů. Na slatiniště pak časem přešel rašeliník, který zvětšil mokřad i mimo depresi díky vzlínavosti vody. Vodní poměry pomáhaly udržovat srážky. Časem vzniklo vrchoviště. Stanoviště stagnuje a zarůstá lesem a vzniká ekosystém, jak ho známe dnes. Rašeliniště tohoto typu (poslední fáze vývoje připomínající tajgu) je největší v České Republice. Spolu s ní zde nalezneme borovici lesní, a proto také jejich křížence. Vzácně zde roste rosnatka okrouhlolistá (neviděl jsem - vzhledem ke konečné fázi vývoje rašeliniště tu není běžná), dále pak suchopýr pochvatý, vzácné houby, šídlo rašelinné, vážka tmavoskvrnná. Údajně se zde také vyskytuje žluťásek borůvkový, ale také na rojovník vázané vzácné můrky - Lyonetia ledi, Coleophora ledi, Eupithecia gelidata, Olethreutes lediana. No, asi díky počasí jsem neměl nejmenší šanci nic z toho spatřit :-) Z obratlovců tu pak, když máme štěstí, nalezneme ještěrku živorodou, zmiji obecnou, hraboše mokřadního. Vzácně rašeliniště navštíví los evropský a rys ostrovid. Z ptáků stojí za zmínku čáp černý, jeřábek lesní, sýc rousný, kulíšek nejmenší a mnoho dalších. Toto místo je opravdu nádherné a svým způsobem unikátní - pokud milujete mokřady všeho druhu jako já, budete to tu milovat.
A protože jsme měli štěstí, tak jsme v uprostřed cesty Červeným blatem chytly prudký liják a bouřku. Nejbližší blesk jsem odhadoval, že uhodil v jednotkách kilometrů. Možná v rámci Červeného blata. Ani "nepromokavé" bundy nestačily :-) A co z otho plyne? Koupili jsme si pak pláštěnku (jednu jsem někde doma už měl).
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
38 komentářů
V slabém dešti jsem se vydal na průzkum drobné nenápadné rašelinné loučky. Pod stébly trav se dají najít polštáře rašeliníku, na kterých skrytě rostou roztroušeně rosnatky okrouhlolisté. Mnohem vzácněji, a ne na celé louce, lze nalézt i vzácnou a kriticky ohroženou rosnatku anglickou, která je na první pohled velmi odlišná od té okrouhlolisté. Populace zde čítá jen několik málo rostlin. Alespoň co jsem se odvážil hledat. V její blízkosti si pak může všímavý kolemjdoucí všimnout i rosnatky, která je něco mezi - jejich kříženec rosnatka obvejčitá. Dříve tu prý rostla i rosnatka prostřední... lokalita však zarůstá, a kosení na její udržení nestačí. Rosnatky nejsou tak konkurenceschopné vůči travinám.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
28 komentářů
Ač jsem se zřejmě poprvé setkal se skokanem krátkonohým, tak jsem tento den nenarazil na žádná z druhů, který jsem chtěl. Ani není divu - roční doba nebyla úplně ideální; takže jen krátké album s několika postřehy u jihu Čech.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
21 komentářů
Smrkovník plazivý u nás budete hledat opravdu těžko. Smrkovník je totiž kriticky ohrožená a velmi vzácní orchidejka. A smrkovník je navíc velmi drobný a nenápadný. Roste v jehličnatých a smíšených lesích pahorkatin a hor Evropy, Severní Ameriky a Asie - je tedy cirkumboreální. U nás je velmi vzácný a stkáme se s ním na několika málo místech ve středních, jižnách a jihozápadních Čechách a na dvou místech na Moravě. Na Slovensku se mu údajně daří lépe. Lodyha nesoucí květy může být 5 až 30 cm vysoká - květenství nese hustě uspořádané drobné bělavé květy. Listová růžice přetrvává zimu.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
23 komentářů
Už několik let mám v mysli fotku, kterou bych rád udělal, ale zatím se mi nepovedlo najít ideální podmínky. Naposledy, když jsem viděl poletovat stovky samečků, jsem s sebou neměl foťák a stativ. Bohužel. Stále toho už pár let lituji. Letos jsem se byl po světluškách koukat několik večerů na několika místech Středočeského i Královéhradeckého kraje a vždy bez úspěchu - po světluškách ani vidu. Nakonec jsem na začátku července nalezl pár samiček u Hradce Králové. Světlušek ubývá z naší krajiny. Světlušky totiž mají rády vlhká a zarostlá místa. To vlhko však letos tak trochu chybělo všude... i na místech, kde ho dříve bývalo dostatek. Nezbývá mi tedy, než si počkat na další roky.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
28 komentářů
A stejně tak nemohla chybět ani návštěva tohoto místa po třech letech. Oproti minulému focení bylo letos mnohem větší sucho - rašeliník suchý a zarůstající trávou, bahno je jen ve středu rašeliniště bez stojaté vody. Rosnatky nejsou taky tak krásné a koberce rašeliníku proto nehýří rudou barvou. Na druhou stranu jsem se mohl opatrně prosmyknou mezi rosnatkami okrouhlolistými blíž ke vzácnému a kriticky ohroženému vřesovci čtyřřadému a lépe ho vyfotit. Škoda, že květy začínaly rezivět. Vřesovec čtyřřadý je evropský druh keříku až 50 cm vysoký rostoucí na bažinatých místech. U nás je jeho původ zatím neobjasněný a neví se, zda není zplanělý (dovezený se sazenicemi apod.), nebo původní druh.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
22 komentářů
A co by to bylo za návštěvu jestřebských slatin, kdybych se nepodíval na prstnatce české, tučnici českou a hlízovec Loeselův. Na tomto místě jsem byl naposledy, jak jinak, než před třemi lety.Hlízovce jsem však loni fotil na jiném místě v Jestřebských slatích. Od předchozího alba se zatáhlo a ušli jsme jen pár set metrů dále. Kdysi tu býval rybník, který zarostl a dnes tu máme slatinnou louku plnou skvostů naší přírody. Co se týče určovní, tak je to tu podobné jako u předchozího alba, i když o něco lepší :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
19 komentářů
Stejně jako u jasoně, i zde se po třech letech vracím mrknout se na vzácné prstnatce plamaté. Ač bylo jasno a slunce pálilo, rozhodl jsem se, že se letos zase podívám k Jestřebí na Dokesku . Na jaře tu vykvétá prstnatec májový a v létě pak bohatá populace prstnatce plamatého pravého spolu s naším stenoendemitem, prstnatcem českým. Jak už to bývá zvykem, všechny tři tyto druhy se mohou křížit, a tak tu najdeme i jejich křížence prstnatec Procházkův, p. jestřebský a p. Vermeulenův. Pravděpodobně i několikanásobné křížence. Často se těžko poznávají, takže je velmi pravděpodobné, že ne každé určení, které u obrázků s prstnatci je, je trefa do černého. Na konci pak je ještě pár prstnatců, které jsou dle mne zvláštní a k těm jsem ani nálepku žádnou nedával a jsou buď označení jen jako neurčený prstnatec (Dactylorhizia sp.) nebo Dactylorhiza agg. maculata (prstnatec z okruhu plamatého). Po pravdě, po nějaké době strávené s odhadem při určování, co je co, už mi všechno přijde stejné (krom čistých bohemek), a nejraději bych je všechny označil jako "prstnatec"...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
96 komentářů
Po třech letech se vracím mrknout se na jasoně. Moravsko-Slovenské cestování zakončujeme o den dříve, než bylo v plánu ve Štramberku. Za dva dny, co jsme se přesunuli od Bratislavy klesla teplota o 15°C a zatáhlo se s nepřestávajícím deštěm. Štramberské focení jsme stihli ještě před tím, než začalo pršet i zde. I přes zatažené a chladné počasí se mi povedlo najít několik jasoňů a jeden pár dokonce přistihnout in flagrante delicto...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
21 komentářů
Když už jsem byl v okolí, dostal jsem od Tommyho tip, že by bylo rozumné se zajít také podívat na židoviník německý, což je kriticky ohrožená rostlina z čeledi tamaryškovitých. Vytváří keře o výšce až dva a půl metru rostoucí na štěrkovitých náplavech řek a potoků - dobře snáší zaplavení a zasypání pískem.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
40 komentářů
Přírodní památka s hezkým názvem Pod Juráškou (název kopce) se nachází v údolí potoka Kněhnyě v Okrese Vsetín. Jde o podmáčenou rašelinnou louku na okraji lesa vyhlášenou za chráněné údolí především z důvodu výskytu rosnatky okrouhlolisté, což bylo tehdy jediné místo výskytu v Pobečví. Dnes ji tu však již nenalezneme, rosnatka tu totiž v důsledku změn v hospodářství vymřela. Kochat se tu však můžeme bohatou populací mečíku střechovitého a orchidejí. Především populace prstnatce fuchsova pravého a prstatce plamatého sedmihradského (roste v ČR pouze v Bílých Karpatech a Beskydech; má bílé květy, občas narůžovělé a bez kresby na rozdíl od nominálního poddruhu známého v ČR pouze z Českolipska; jiný bělokvětý prstnatec z okruhu toho plamatého = Dactylorhiza maculata agg. - prstnatec Fuchsův Soóův může kresbu mít, i když mnohdy nezřetelnou a má typický Fuchsácký tvar květu a bílé až žluté brylky). Zajímavostí je však také výskyt křížence těchto dvou orchidejí, někdy uváděného jako poddruh tzv. "p. Fuchsův besydský". Jeho původ a zařazení je však nejisté a bývá také rozřazován jako p. fuchsův pravý nebo p. plamatý sedmihradský dle toho, jaké znaky rodiče převažují. No, posuďte sami, kde je pravda. Na tu objektivní si budeme muset počkat na nějakou přesvědčivou taxonomickou analýzu, která bude vzhledem k prakticky neomezené možnosti zpětného mezi-křížení mezi všemi formami dosti obtížná. A jak tento asi-kříženec vypadá? Ty nejhezčí exempláře mají výrazně oddělené krajní růžové části spodního pysku, zatímco střed zůstává bílý.

P.S.: Nakonec jsem změnil hlavní fotku alba ze sedmihraďáka na toho beskydského, přeci jen bude výraznější a v seznamu alb nebude mást se Soóvým ;-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
16 komentářů
Před tím, než se na krajinu snesl soumrak jsme se ještě mrkli na menší bělokarpatskou lokalitu PP Hrnčárky, kde se vyskytuje celá řada vstavačovitých. Místní květnatá louka s prameništi je totiž domovem hned několika vzácnějších druhů a bylo tak v roce 1995 vyhlášeno přírodní památkou.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
52 komentářů
Ze Slovenska jsme nazpět v Čechách v Bílých Karpatech - prvním cílem je prstnatec Fuchsův Soóův, orchidej známá jen z této části České Republiky, u které jsem se poptal u Tommyho, který mě nasměroval i na Slovensku na jazýček a vstavače. Na rozdíl od předchozích orchidejí, tuto bych bez něho asi neměl šanci nalézt, protože jsem o této konkrétní lokalitě neměl sebemenší ponětí. Kromě samotné Soóánky (na rozdíl od nominálního poddruhu má tento bílé až žluté brylky, a většinou bílý květ s růžovou kresbou) jsem nalezl i jednoho křížence - pravděpodobně prstnatec Braunův Šmitákův (nebo alespoň nevím, že by se Soóánka křížila s něčím jiným). Celou dobu nám dělal společnost jakýsi pes z místního stavení. Při odchodu nám navíc ukázal, že v těchto teplech je nejlepší se celý lehnout do potoka a zchladit se... No, nezkoušel jsem to :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
30 komentářů
Od přes Bratislavu jsme zamířili lehce na jih do CHKO Dunajské luhy - nejmladší CHKO na Slovensku. Cílem byla známá lokalita vzácné orchidejky, která již v České Republice vyhynula - rudohlávek/vstavač štěničný. Ten u nás vyhynul někdy v sedmdesátých letech - do té doby byl znám z několika míst na jihu Bílých Karpat, Mělnicku a Sušicku. V době, kdy jsme ho navštívili, byl již téměř odkvetlý a vzhledem k barvě květů a vzrůstu také velmi nenápadný v okolní vegetaci. To se nedalo však říci o občasných odkvetlých vstavačích vojenských - zvlášť jeden kousek musel být vážně impozantní, když kvetl. Prírodná rezervácia Ostrov Kopáč se skládá z travnatých a leostepních stanovišť (dunajské hložiny) obklopených lužními lesy. Dunajské hložiny vznikly nahromaděním štěrkopísku na akumulačním kuželu působením Dunaje v místech, kde navíc působí výrazný drenážní účinek štěrku. Okolní prostředí je v neustálém vývoji a podstupuje nikdy nekončící proces přeměny. Pokud se podíváte na mapy z této oblasti s odstupem třeba půl století všimnete si množství změn. Některé, samozřejmě, má na svědomí působení člověka.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
19 komentářů
První část dalšího perného dne jsem se pekl na loukách hledaje orchidej, co u nás už skoro vymizela. Na Slovensku má lokalit více. Po hledání cesty, jak se na ony louky vlastně dostanu, jsem se prodral hustým křovinatým lesíkem a po nějakém tom hledání našel pár jazýčkovců křčících se v křoví. Asi jsem hledal špatně a na jiné louce, protože jich moc nebylo a nenašel jsem ani žádné tořiče. Tak někdy příště znovu a lépe :-) A v méně parném počasí!

Orchidej jazýčkovec jadranský nebyl na území naší republiky nikdy častým rezidentem, recentně je znám z jedné lokality odkudsi na JZ Moravě - u nás toti prochází severní hranice jeho arálu. Na Slovensku na tom jsou trochu lépe ale i tam je ohrožený a chráněný zákonem. Je to nádherná a velmi zajímavý orchidej dorůstající až 80 cm. Jeho květy jsou nezaměnitelné s jinými rody. V rámci ČR a okolních států byste si jej mohli splést snad jen s jazýčkovcem východním a někdo možná i s j.kozlím. Ten je ale opravdu odlišný...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
16 komentářů
Od Šobese jsme se vydali přes Moravu a Rakousko na chvíli Slovensko do Záhorie. První zastávkou byla velmi zajímavá lokalita NPR Abrod. Hlavním cílem byly orchdeje, které jsou doufal, že by mohly ještě dokvétat. Ale ne. Už byly po odkvětu a já měl smůlu. Tak třeba jindy. Léta nastupují dříve a kvetení rostlin je tak výrazně posunuto. Navíc mě zmáhalo děsné vedro a spalující slunce. Ač zajímavé a vzácné orchideje již odkvetly nebo byly na odkvětu, mečíky bahenní byly v ideální kondici. Sice jich tu není tolik jako u Velenky, ale i tak jich bylo opravdz roztroušeno po okolí hodně. KAtegorie ochrany jsou uvedeny pro ČR, ne pro Slovensko (to se mi nechtělo dohledávat :-) !
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
101 komentářů
Každoroční návštěva Podyjí se letos odsunula ze začátku května na červen, a právě díky tomu jsem mohl konečně nalézt onen vzácný a kriticky ohrožený kakost, který začátkem května ještě nekvete. Sice jsem neviděl prakticky žádné ještěrky a jasoni dymnivkoví a pestrokřídlec podražcový už také nelétal, za to jsem mohl konečně vidět okáče voňavkového, který již sice není ohrožený, ale v ČR je limitován více či méně na její jihovýchodní "čtvrtinu."
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
50 komentářů
Je parný letní den. Na sluníčku se nedá být, ale s kolegou z práce jsme se rozhodli se péct v autě a dojet se opět podívat na tuhle nádheru, kterou skoro nikde jinde u nás neuvidíte. Alespoň ne v takovémto rozsahu. Jde o nejbohatší místo výskytu této tajuplně krásné rostliny - další dvě oblasti jsou v Bílých Karpatech (těch tam moc už není) a kolem Hodonína. A to se historicky vyskytoval asi na 15 místech. Kousek dál za hranicemi na něho pak narazíme na Slovensku v CHKO Záhorie. Poté, co vyhynul v Polsku je Česká republika nejsevernějším místem výskytu. V Evropě se vyskytuje v několika dalších státech (od Francie po Ukrajinu), ale všude, kde jej nalezneme, jde o neobyčejně vzácný a kriticky ohrožený druh mokrých, slatinných luk. Co mu vadí? Těžba slatinišť, odvodňování luk (spojená s přeměnou na pole) a eutrofizace splachem z okolí. Přímo pak také vydloubáváním hlíz nenechavými prsty zahrádkářů a rypáky divokých prasat. Ač roste na slatinných loukách, úplně podmáčená místa rád nemá - ideální jsou periodicky mokrá stanoviště.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
19 komentářů
Počasí pro focení orchidejí nebylo úplně ideální - po poledni, jasno, slunce vysoko a pálilo. I tak jsem se rozhodl, že opět změním místo, kam se zajedu podívat na rudohlávek bahenní (jinak také znám jako vstavač bahenní) na Mělnicko, do zámeckého parku, ve kterém se nachází přírodní rezervace slatinná louka u Liblic. Nádherné místo schované v lese. Na jaře na něm rozkvétá plno různých orchidejí od vstavače vojenského, prstnatce májového, přes bradáček vejčitý až po rudohlávek bahenní, pětiprstku žežulík a prstnatec pleťový (spolu s jeho křížencem prstnatcem májovým). Do toho kvetou kosatce sibiřské a mnoho kostivalů českých. Krásné, a proto také hojně navštěvované místo. Tak jsem si tam tedy musel také zajet :-) Mile mě překvapilo, že na lokalitě byly asi jen dvě až tři vyhozené cestičky, žádná vyválená místa a nepodupané orchideje...

Starší návštěvy této orchideje:

2017 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2017 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko
2015 - PR Louky u rybníka Proudnice, Kolínsko to bahenní ještě nekvetl
2014 - jiná nejmenovaná lokalita na Kolínsku
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
22 komentářů
Do si takhle jednou na zahradě u rodičů šmejdil krtek a z mechu vybíral hmyzáky. Takhle po povrchu zvládl lézt zhruba hodinu. Rodiče byli venku, tak ho hlídali, kdyby na něj přišla nějaká kočka :-)
Focení krtka bylo jedno z nejhorších, co jsem kdy měl. Ač jsem mohl být kousek od něho, furt šmejdil a hledal a hrabal a měnil směr. Je to neuvěřitelně rychlé zvířátko. Mimochodem, a jen tak mimo řeč, je to údajně výborný plavec.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
18 komentářů
S kolegou jsme měli oba chvilku čas, tak jsme se rozhodli po práci zajet se podívat, zda ještě nekvetou střevíčníky na Jaroměřsku. Nekvetly - bylo minimálně tak o dva týdny pozdě :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
60 komentářů
Letos jsem se opět vydal hledat vzácnou barevnou formu Prstnatce bezového, tentokrát však ne sám. Ráno jsem nabral v Hradci Králové na nádraží Tommyho, v Lipníku nad Bečvou jsme vyhodili kolegyni a pokračovali jsme na Valašsko. Jak se ukázalo, loni jsem hledal na úplně přesně správném místě, jen nevykvetl. Letos... no jak uvidíte. Letos jsme přijeli pozdě a všichni bezáci i ve vyšších polohách byli odkvetlí. Za to vstavač mužský znamenaný byl v plném květu a místy ho byly mraky - jak řekl Tommy, takový náš zdejší plevel. Prozkoumali jsme dvě místa se širším okolím, ale vše bylo odkvetlé. Našel jsem nakonec na okraji stromoví dva poslední krásně vybarvené jedince, kteří byli v optimu. Zastínění opozdilci. Nakonec jsme se ještě mrkli na PR Losový hledat jednu vzácnou orchidejku. Neúspěšně. Nebyli tam ani ti mužští. Chvíli po nás došla nějaká exkurze, asi z VŠ, a tak jsme si při svačině alespoň poslechli zajímavý výklad...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
61 komentářů
Uprostřed Rádelských lesů se v obci Rádlo nachází stejnojmenná přírodní památka. Jde o podmáčenou louku a les s glejovými půdami na žulovém podkladu. O přísun vody se zde stará bezejmenný pramen v lese na sever od PP a v samotné PP. Pro zvýšené zadržování vody bylo na luční části vybudováno několik hrázek a rybníček (viz. starší album). Severní lesí část je převážně podmáčená smrčina a olšina, kde najdeme malou rašelinnou loučku s rosnatkou okrouhlolistou, suchopýry a sedmikvítkem evropským. V obci se pak nachází podmáčená louka lemovaná náletovými dřevinami, kde najdeme prstnatce (májový a později fuchsův), vachtu trojlistou a všivc lesní. Z hmyzožravých rostlin zde roste rosnatka anglická, tučnice obecná a nepůvodní tučnice velkokvětá - tyto rostliny zde byly pravděpodobně vysazeny v rámcio výzkumu Liberecké BZ.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
43 komentářů
Po návštěvě vstavačů vojenských nemůže tradičně chybět návštěva těch osmahlých :-) Letos na mě čekalo překvapení v podobě orchideje, která se tu nikdy nevyskytovala... Stráně u Drahobuzi jsou domovem obrovského množství vstavače osmahlého, déle pak tu z orchidejí najdeme třeba bradáček vejčitý, okrotici bílou či tořiče. Kdysi sem ze Slovenska kdosi dovezl pyl vstavače trojzubého a opylil jím pár holek vstavače osmahlého... A hle! Objevil se tu vstavač Dietrichův - do té doby u nás nevídaný kříženec, protože se u nás ten trojzubý s osmahlým nikde nepotkávali. Jinde v Evropě je to celkem běžný kříženec. Nu a teď se nám křížil ten Dietrichův s Dietrichovým a nazpět se vykřížil ten trojzubý :-) jak moc čistý je nedokážu říct, fenotypově však vypadá jako trojzubý. Ještě to byl prcek - jen pár kvítků...uvidíme jestli vykvete i letos, v roce 2019.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu... Většina fotografií v albu jsou fotky dokumentačního charakteru bez nějakého většího estetického smyslu. Těch "lepších" je tam určitě méně a na nich jsou většinou až ty pravé důvody, proč jsem na daném místě fotil :-)
Snímky jsou zatím z následujících států:
ČR & SR, Německo, Kanada (2013 - východ), Turecko (2014), Velká Británie (2015 - Skotsko), Itálie (2015, 2016, 2018 - Dolomity, 2018 - sever), Čína (2016), USA (2017 - východ a západ) a Rakousko (2018 - Alpy)

> > > > > Od roku 2014 vytvářím souhrn uplynulého roku ve fotografiích: 2014, 2015, 2016 a 2017 < < < < <

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod. Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...

Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

Aktivní od

5. srpna 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama