Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Naleznete zde alba s převážně přírodně zaměřenou tematikou - od fluorescenčních mikrofotografií přes to co běhá, lozí, plove nebo létá kolem nás dále přes atmosferické jevy (optické a meterologické) až po věci mimo naši matičku Zemi a dokonce i mimo naši Sluneční soustavu...
Snímky jsou zatím z následujících států: ČR, SR, Německo, Kanada (2013), Turecko (2014), Velká Británie (Skotsko 2015), Itálie (Dolomity 2015 a 2016), Číny (2016) a brzy doplním i z USA (2017).
Pro focení přírody je potřeba něco obětovat - neobětovávejme ale ji samotnou a neničme vše ostatní kolem našeho fotografovaného objektu! Místo toho udělejme něco pro přírodu my sami...

U většiny alb z přírody s různými exempláři fauny a flóry uvádím u druhů stupeň jejich ohrožení dle červených seznamů ČR, popřípadě jejich zařazení do soustavy NATURA 2000 či legislativní ochranu zákonem 114/1992 Sb. apod.
Např. kriticky ohrožené druhy mohou tedy být značeny následovně: KO, C1, CR, §1 a tak dále...
Uvítám jakoukoli determinaci, která chybí, popř. i opravy mých determinací :)

reklama

10 fotek, leden 2016, 125 zobrazení, 41 komentářů | příroda, zvířata
Po dlouhé době jsem měl začátkem ledna možnost za jasné a bezměšíčné noci fotit nějaké to DSO (deep sky objects; česky objekty hlubokého vesmíru). Zaměřil jem se především na Oriona - jedno z nejnádhernějších souhvězdí našší oblohy. Každý focený objekt by si zasloužil mnohem více expozic, než kolik je u něho napsáno.

Velká mlhovina v Orionu je jedna z nejjasnějších mlhovin, viditelná i pouhým okem jako nafialovělá hvězda jižně od Orionova pásu jako prostřední "hvězda" Orionova meče. Jde o nejbližší masivní oblast vzniku hvězd - hvězdné jesličky :-) Obsahuje mladou otevřenou hvězdokupu známou jako Trapézium.

Mlhovina koňská hlava je temná mlhovina (oblak prachu a plynu bránící prostupu světla z hvězd za ním) kousíček od jasné hvězdy Alnitak v Orionově pásu a je součástí rozsáhlého komplexu Orionova molekulárního oblaku. Uvnitř Koňské hlavy se nachází další hvězdné jesle. Známý tvar je snadno rozpoznatelný díky slabé emisní mlhovině (svítí především v emisní čáře vodík alfa) - ionizovaný plyn v okolí hvězdy Sigma Orionis. Struktura je viditelná díky magnetickým polím deroucím se skrz.

Mlhovina Plamínek je emisní mlhovina v Orionově pásu. Hvězda Alnitak vyzařuje vysokoenergetické UV záření, které vyráží elektrony skrze oblak vodíku. Elektrony a ionizovaný vodík poté zpět rekombinují za vzniku světelného záření o jiné vlnové délce (v červené oblasti spektra). Tmavá část je pak tvoření oblaky prachu a plynu ležící z našeho pohledu před emisní částí mlhoviny.

Mlhovina PacMan je oblast ionizovaného atomárního vodíku - tzv. HII oblast (HI oblasti jsou tvořené atomárním, ale neutrálním vodíkem; molekulární oblaky pak vodíkem molekulárním).
69 fotek, únor 2015 až leden 2016, 88 zobrazení, 80 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Dle předchozího ohlédnutí se za rokem 2014 jsem udělal další podobné album a opět to není to výběr těch nejlepích snímků, to bych to musel ještě hodně promazat - jde o průřez zajímavostmi, se kterými jsem se během uplynulého roku setkal. Všechny snímky zde už byly v několika albech prezentovány.

Pro mě nejdůežitější milníky loňského roku 2015 byly především následující setkání s těmito druhy:

silně ohrožený koniklec velkokvětý
silně ohrožený hlaváček jarní
silně ohrožený šafrán bělokvětý
silně ohrožený vstavač bledý
kriticky ohrožený pestrokřídlec podražcový
kriticky ohrožená ještěrka zelená
kriticky ohrožený jasoň dymnivkový
kriticky ohrožené vstavače kukačky ve velkém množství na Havranickém vřesovišti
opětovná návštěva kriticky ohroženého hnědáska osikového
kriticky ohrožený jasoň červenooký
kriticky ohrožený a velevzácný mečík bahenní
kriticky ohrožený prstnatec český
kriticky ohrožená rosnatka prostřední
kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný
silně ohrožený modrásek bahenní
kriticky ohrožený modrásek ligrusový

Na rok 2016 jsem měl naplánované znovunavštívení některýh lokalit a samozřejmě navšítvení nových míst se zajímavými obyvateli ať už svým vzezřením, nebo nemilým osudem, který je často díky lidské činnosti potkal...
5 fotek, zima 2015/2016, 108 zobrazení, 29 komentářů | příroda
Během prosince se na naši severní oblohu přehoupla relativně jasná kometa C/2013 US10 (Catalina) a bylo možné ji pozorovat a fotit jen pár hodin před východem slunce nízko nad obzorem. Její (pro zasvěcené) podivný kódový název značí, že při svém objevu v roce 2013 byla špatně určena jako asteroid. Až opustí dohled i těch největších teleskopů, tak se v centru naší Sluneční soustavě (a u Země) neukáže dalších několik miliónů let. Jestli se ještě někdy vůbec vrátí... (Na rozdíl od periodických a krátkoperiodických komet).
První možnost fotit tuto kometu jsem měl 23.prosince ráno, kdy se v oblačnosti ukázala na několik desítek minut relativně velká díra.
Další a poslední možnost přišla až 8. ledna po půlnoci.
Kometa to nebyla nijak extrémně jasná (na běžné kometární poměry), přesto potěšila :-) Na loňskou vánoční kometu to však nemělo!
102 fotek, prosinec 2014 až prosinec 2015, 66 zobrazení, 25 komentářů | koníčky, makro, příroda
Další rok starý rest - průřez rokem 2015 s několika dokumentačními snímky. Fotky z letošního roku 2016 však budou mnohem zajímavější :-) Jde hlavně o rosnatky, tučnice a bublinatky...
Starší přehledy lze nalézt zde:
Masožravé rostliny - sbírka 2014
Masožravé rostliny - rosnatky (sbírka 2013)
Masožravé rostliny - temperátní tučnice (sbírka 2013)
Masožravky - sbírka 2012
Masožravky - sbírka - "mexický" kámen - 2012
Masožravky - sbírka 2010-2012
79 fotek, leden až prosinec 2015, 55 zobrazení, 45 komentářů | krajina, příroda, země
Opět je to album většinou obyčejných cvaků (nehledejte v tom nic uměleckého ani technicky dokonalého) někdy neobyčejných úkazů nad našimi hlavami v zemské atmosféře. Jde o průřez rokem 2015. Ne vše mám zachyceno a ne vše foťákem - velká část je jen mobilním telefonem. Jaké obrázky jsou čím focené, to je poznat z EXIFu pod snímky, které jsou seřazeny jak byly foceny.

Jde o pokračování alb
Obloha a mraky 2014
Obloha a mraky 2013 a
Obloha a mraky 2011 - 2012,
které jsou všechny doplňovány několika dalšími alby jako např.:
Kelvin–Helmholtzova instabilita,
Fotometeory apod. (optické jevy v atmosféře),
Stratocumulus undulatus asperatus a několika dalšími...
36 fotek, leden až prosinec 2015, 107 zobrazení, 67 komentářů | krajina, příroda, země
V roce 2015 jsem moc jasných nocí neměl příležitost fotit - zde je průřez většiny toho, co jsem stihl během roku tam nahoře zachytit :-)
16 fotek, 14.12.2015, 70 zobrazení, 22 komentářů | krajina, příroda
Konečně po několika letech vyšla alespoň jedna relativně jasná noc poblíž maxima tohoto krásného zimního meteorického roje. Fotky z noci 13. prosince až krátce po půlnoci prosince 14., kdy však začala vysoká oblačnost houstnout a i relativně jasné meteory byly na fotkách velice mdlé...

Starší fotky meteorů:

Perseidy
Perseidy 2015
Perseidy 2014
Perseidy 2013
Perseidy 2012
Perseidy 2011

Další meteorické roje
Kvadrantidy 2014
Lyridy 2012
Orionidy 2011
Draconidy 2011
38 fotek, 28.10.2015, 121 zobrazení, 85 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda, země
Poslední album z podzimních Dolomit 2015 - poslední západ slunce a následně i východ. Západ byl super - opět parádní barvičky, oblaků tak akorát, takže přišla na řadu nádherná, ale velice rychlá a neustále se měnící, hra světel. Běhání po hraně Mondevalu nebylo nejbezpečnější disciplínou, ale vyfotit správnou fotku je proces cestou trnitou. Cesta na místo byla sněhová s trochu náročnějším výstupem po ledě - v obyč botech to byla docela "sranda" - překvapivě po cestě nazpět to šlo dolů lépě než nahoru :-) Další ráno už bylo mírné zklamání - bylo zataženo a na Cinque Torri ani okolí nepadlo žádné sluneční světlo - bohužel. Jen v dálce se nachvilku pár paprsků nasvítilo, takže šlo trochu toho slunečního ohně zachytit teleobjektivy...
50 fotek, 27.10.2015, 88 zobrazení, 110 komentářů | cestování, krajina, makro, příroda
Pomalu se s dolomitskými alby blížím ke konci. Ráno nás čekal ještě noční výstup na vrchol Gran Ciru (cca 500 výškových metrů ze sedla na vrchol 2520 m.n.m.), odkud jsme fotili. Ke konci alba je znázorněná přibližná cesta. Poslední cca 1/3 výstupu začínala zledovaťelou ferratou - byla to s těžkou fotografickou výbavou docela sranda. Ještě že byla tma a nebylo vidět pod nás - cestou nazpět dolů už však ano. po zdařilém focení východu slunce jsem začali opět slézat nazpět. Po cestě dolů jsme potkali jediné lidi - byli to dva Čechové :)
42 fotek, 26.10.2015, 121 zobrazení, 111 komentářů | cestování, krajina, lidé, příroda
Další den jsme strávili pouze ve Val di Funes - v okolí městečka Santa Maddalena (resp. San Pietro) ve stínu monumentálního masívu Odle tyčícího se na pozadí údolí. Ráno jsme byli fotit východ slunce za Odle, pak jsme nalezli strmou cestu k nádherně podzimem zbarvené třešni vysoko nad údolím a odpoledne pak fotili opět celé údolí a zapadající slunce jak jinak než s paprsky dotýkající se masívu Odle.
25 fotek, 25.10.2015, 108 zobrazení, 101 komentářů | cestování, krajina, lidé, makro, příroda
Oproti ránu, kdy nám extrémně dobře přály podmínky a zažili jsme parádní hru barev, se během dopoledne přihnala nad nás oblačnost - jen lehká typu cirrostratus. Jenže to je na focení krajiny jedno z nejhorších. Jednolitá šedivobílá deka. Takže přes den jen pár cvaků fotogenického kostelíku v Santa Maddaleně (San Pietro) na popředí majestátného masivu Gruppo delle Odle (o tom v později). V odpoledních hodinách jsme přesunuli čekání na západ slunce do Passo delle Erbe s výhledem na další krásnou soliterní horu Sass De Putia. Bohužel ač nad námi bylo jen oblačno, tak nad západním obzorem se usadil mrak kurvič a slunce do něho zapadlo a žádné západové paprsky k nám neprošly. Odrazové pozápadové světlo také nepřišlo. Jen lehké, které lidské oko skoro nedokázalo v tom šeru už pořádně ocenit. Na fotkách s dlouhou expozicí trochu vidět lehký odstín je. Při čekání na západ jsem trochu prošmejdil okolní pastviny s hořečky, dutohlávkam a vřesem a v korytu drobného potůčku, nebo spíš příkopu, jsem objevil pár tučnic. Těžko říct, o který druh jde - pravděpodobně jde o tučnici alpskou (P.alpina) nebo obecnou (P.vulgaris).

Opět předkládám výběr :)
64 fotek, 25.10.2015, 192 zobrazení, 176 komentářů | cestování, krajina, lidé, příroda
Abych řekl pravdu, toto album obsahuje asi nejbarevnější a nejkýčovitější východ slunce, jaký jsem kdy na vlastní oči zažil. Být v tu chvíli na krásném místě je požehnání. Prokletí je být fotografem a mít s sebou jen jeden stativ, jeden foťák... Jeden neví, kam se dřív natočit, fotit za široka? detaily delším ohniskem? udělat panorama nějakou "dvacítkou" až "třicítkou" objektivem? Zpětně vidím, co vše jsem nestihl zachytit a co jsem měl udělat jinak, lépe... Světelné podmínky se neustále mění - je otázkou minut až desítek sekund rychle překomponovat, zaostřit a vyfotit danou scenérii. Za chvilku je po ideálně nasvícené krajině a světlo se přesune jinam. Ze začátku se barví oblaky, jak slunce stoupá, tak se sytě růžové světlo čím dál více odráží od vhodně položených oblaků do krajiny a vše zalévají svou barvou. Neuvěřitelné scenérie se před vámi objevují a zase mizí. Slunce dále stoupá, barvy se mění, jsou méně syté a z růžových přecházejí spíše do oranžových tónů. Když se slunce přehoupne nad obzor, světlo se stává ostré a spíše žluté, méně zajímavé... Na druhou stranu najednou vidíte krajinu v jejích opravdových barvách :-) V tom všem hrají nezastuupitelnou roli oblaky v různých výškách atmosféry - některé světlo rozptýlí, změkčí, jiné ho odráží zpět na zem a sami se jím zbarví, jiné zakryjí ostré slunko apod. To vše se navíc rychle mění a s ním i nasvícení krajiny a motivy v ní...

Ač vypadají první fotky barevně neuvěřitelně až vymyšleně - vězte, že skutečnost byla přesně taková. Upravovaná je pouze lokální kontrast a expozici oproti lidskému oku - ta je delší, desítky vteřin. Někde jsou skládané expozice pro zbýšení dynemického rozsahu (aby na fotce byly detaily v obloze i vůči ní relativně tmavých horách a naopak).

Zde je výběr fotek - jeho třízení a exportování z RAWu mi zabralo nějakou dobu... už je to více jak pět měsíců od focení!
44 fotek, 24.10.2015, 166 zobrazení, 181 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Na PentaxFriendsSite srazu jsme se s Beňou, Jasánkem a Čočíkem dohodli na cestě do Dolomit. Pro ně to byla cesta téměř každoroční (ač pokaždé je škála míst jiná), pro mě první. Vzhledem k nastupujícímu podzimu to byl výlet čistě krajinářský, přesto se mi povedlo najít i pár poslední drobotiny na nějaký ten detail.

Brzy ráno jsme měli sraz v Praze a odtamtud jsme pokračovali jedním autem dál. Po cestě do Prahy a z ní jsme místy litovali mlh, které jsme potkávali. Podzimní focení s tak krásně hustými mlhami by např. v Českém Středohoří také nebylo vůbec k zahození. Slunce prosvítat skrze větvoví a mlhu jsme viděli až když jsme byli v Německu. Během rána jsme si udělalil krátkou zastávku na protáhnutí se na odpočívadle kdesi na dálnici. Využili jsme této zastávky také k provětrání fototechniky ;-)

První dolomitskou zastávkou bylo Lago Carezza, ve kterém se odráží harské masivi Rosengarten a Latemar. Šlo jen o zastávku, ne jeden z cílů, světlo tudíž nebylo pro fotografování vhodné - ostré a proti nám. Místo je to ale nádherné.
Cílem bylo fotit Pale di San Martino při západu slunce. Bohužel se západem se slunce nořilo do oblačnosti a nepřišlo ani odrazové světlo, takže tentokrát žádné barvičky...
102 fotek, říjen 2015, 254 zobrazení, 281 komentářů | děti, krajina, lidé, makro, příroda
Pro letošní (teď už vlastně loňský) sraz bylo vybráno okolí Súľova na Slovensku. Všude pnoval krásně barevný podzim mísený s mlhami.
Loňský sraz se konal na hranicích se Slovenskem - viz. loňské album.
14 fotek, 28.9.2015, 64 zobrazení, 27 komentářů | koníčky, krajina, příroda
Zatmění to samozřejmě bylo... provázené ale kompletním zatměním hlavně oblačností...

Úplné zatmění měsíce v roce 2015 bylo opět, stejně jako to předchozí, provázeno oblačností a i když byl začátek velice nadějný, ještě před úplnou fází zatmění se zcela zatáhlo a z focení nebylo nic. Toto zatmění bylo zajímavé také tím, že bylo spojené se superúplňkem roku 2015 - tj. největším toho roku (měsíc je nejblíže Zemi). Druhou zajímavostí byl také fakt, že prakticky celé zatmění bylo z ČR pozorovatelné. Jen jednou se před koncem úplné fáze objevila na pár vteřin dírečka v oblačnosti. Nestihl jsem ale zaostřit a tak jsem si střelil fotku jen tak od boku. No nic, tak snad příště v roce 2018, kdy proběhne vůbec nejdelší zatmění měsíce v tomto století. Během začátku zatmění ale bude měsíc ještě pod obzorem. Nemusíme ale zoufat - úplnou fázi uvidíme opět celou, i když bude měsíc ještě nízko nad obzorem...
4 fotky, 28.9.2015, 41 zobrazení, 20 komentářů | krajina, příroda, země
Pár zapomenutých infračervených fotek z modifikovaného fotoaparátu k tomu určenému (potřeba odstranit UV-IR blokující filtr na čipu) při čekání na úplné zatmění měsíce loni na podzim.
Fotit v noci IR fotku je dost od věci, vzhledem k tomu, že jediný alespoň trochu dostatečný zdroj záření je světlo slunce odražené měsícem na zem... Ale i tak, proč to nezkusit? :-)
12 fotek, 20.9.2015, 45 zobrazení, 26 komentářů
Červená duha (ang. red rainbow nebo jen redbow) je zajímavý a nepříliš častý úkaz. Jde v podstatě jen o obyčejnou duhu, která je ale viditelná pouze chvilku před západem slunce, nebo naokap chvilku po východě slunce, kdy je naše hvězda nízko nad obzorem. Paprsky v tento denní čas putují atmosférou nejdelší trasou a většina světelného spektra je tak rozptýlena molekulami a pevnými částicemi v atmosféře. Krátké vlnové délky (modrá, zelená) jsou rozptylovány mnohem snázeji, než světlo o vyšší vlnové délce (žluté, červené). Díky tomu jsou západové a východové duhy nakonec pouze v teplých tónech žluté, oranžové a červené a brzy ztrácejí náznaky modré a zelené... Omluvte prosím kvalitu fotek - je to focené až na panorama z ruky za jízdy autem :-)
9 fotek, srpen 2015, 84 zobrazení, 30 komentářů
Bouřková sezóna letošního roku se mi vyhýbala jako čert kříže. Měl jsem možnost fotit jen dvě krátké a slabé bouřky 8. a 14. srpna. Oproti loňsku je to tedy jen pěkné slabý odvar... ani ne odvárek. Takže tu je jen takové dokumentační minialbum...
14 fotek a 2 videa, 14.8.2015, 169 zobrazení, 21 komentářů | krajina, příroda
Letošní Perseidy jsem trávil na poli poblíž obce Bělečko na okraji Královehradeckých lesů. Na poli bylo strniště, které projíždělo karimatkou jako nůž máslem :) Fotky jsou tentokrát pořízené rybím okem na jeho nejširším konci pro zachycené co největší části oblohy. Zaostřeno není úplně dokonale, což se odráží na vzhledu některých meteorů. Během dvou nocí se mi podařilo na nepříliš čisté obloze zachytit přes 30 perseid a dva meteory jiného původu, z čehož jeden byl nejkrásnějším meteorem noci - letěl přes celý výhled - na fotce je to ten nejdelší. Album obsahuje složené snímky nejhezčích a nejjasnějších kousků. Bolid mám jen jeden. Naleznete zde pak dvě timelapsová videa z obou nocí a startrails z noci první...

Starší fotky meteorů:

Perseidy
Perseidy 2014
Perseidy 2013
Perseidy 2012
Perseidy 2011

Další meteorické roje
Kvadrantidy 2014
Lyridy 2012
Orionidy 2011
Draconidy 2011
44 fotek, 7.8.2015, 146 zobrazení, 87 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
Na rozdíl od loňské návtěvy Rané, kdy byl cílem vymírající okáč skalníjsem letos měl zaměřeno na modráska ligrusového, kterého jsem loni nenašel. Letos se mi to povedlo, protože jsem měl již informace o přesnější lokalizaci na Rané. Místo, kde poletuje je úžasně zarostlé vičencem, ostružiním, máčkami a samozřejmě především jehlicí trnitou. Nohy jsem měl rozdrásané od trní a sluníčko pálilo, že jsem každou chvíli vyhledával osvěžující stín v keřích hlohu. Ale stálo to za to - prvních někollik snímků tohoto krasavce jsem letos získal. Modrásek ligrusový je kriticky ohrožený druh motýla, který je blízko svého vymření. U nás vyhynul již téměř všude - zbylo několik nepočetných lokalit v Českém Středohoří a na jihovýchodní Moravě... Miluje suché slunné stráně a stepi s výskytem živných rostlin - vičence (vičenec ligrus = Onobrychis viciaefolia a vičenec písečný = Onobrychis arenaria). Vyskytuje se na místech, kde poletují a žijí i jiné vzácné druhy motýlů - pro ně bývá nezbytné zavedení pastvy ovcí apod. - to je však pro m.ligrusového fatální. Ovce totiž milují a přednostně spásají jeho živnou rostlinu a spolu s ní i vajíčka a housenky. Pastva je tedy vhodná v okolí (popř. oplotit vičence) a přímo na místech výskytu jen částečný sešlap a jednoroční sečení vč. odstrnění náletových dřevin.

Kromě tohoto drobného skvostu můžeme na Rané nalézt několik dalších zajímavých motýlů - vymírajícího okáče skalního (letos jsem potkal asi jen tři a fotky nic moc - zřejmě přílišné vedro před a kolem poledne), vřetenušku pozdní a oba druhy otakárků. Letos opět předváděli učebnicový hill-toping. Slétávali se na vrcholku nejvyího kopce v okolí. Má to jednu nevýhodu - motýli kolem vás v hejnech plachtí a vy nevíte na kterého se zaměřit. Moc nesedají a navíc se mezi sebou pronásledují a honí - a to i oba druhy mezi sebou. A když už usednou a vy na ně namíříte foťák, tak přiletí další a začnou se honit. Když už jednoho na pár vteřin "ulovíte", otakárci při sání nektaru často třepotají křídly, aby se na rostlině udrželi - ta se pod jejich vahou často ohýbá, čemuž napomáhá vítr, který na vrcholku vanul.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter